Téměř šedesát tisíc lidí se připojilo k výzvě hnutí DUHA Zachraňme lesy. Požadují, aby Sněmovna ve středu v rámci třetího čtení novely lesního zákona schválila pozměňovací návrhy poslanců Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), Radka Holomčíka (Piráti) a Evy Fialové (ANO). Ty mají za cíl zvýšení druhové pestrosti lesů, omezení zbytečných holosečí nebo vyvážení početního stavu zvěře tak, aby mohly odrůstat mladé listnáče a les se přirozeně omlazoval. Podle odborníků tato a další načtená opatření posílí odolnost lesů vůči suchu, klimatické změně a zpomalí dramatický úbytek biodiverzity.

„Stejnověké lesy, které dosavadní zákon upřednostňuje, se již rozpadají na většině našeho území. Opakované pěstování monokultur vyčerpalo půdu, kvůli holosečím z ní mizí život i voda. Krajina je ohrožená chemií i dalším oteplováním. To vše vyžaduje bezodkladné změny, které začnou řešit příčiny současné gigantické lesní kalamity. Současný zákon vzniklý v dobách divoké privatizace v obavách z devastace lesů nezodpovědnými vlastníky spolu s nepružným zadáváním lesnických zakázek vysloveně brání změnám vedoucím k větší pestrosti lesů,“ uvádějí ve společném prohlášení.

Desítky akademických pracovníků i dalších odborníků upozorňují, že přijetí pozměňovacích návrhů je v nynější situaci, kdy volební období postupuje do druhé poloviny a příprava nové komplexní novely již není časově reálná, jedinou cestou, jak čelit a do budoucna předcházet lesním kalamitám. „Platný zákon lesům pomoci nedokáže. Dále bychom dělali stejné chyby. Na místa odumírajících monokultur znovu vysazovali stejnověké a jiné rizikové porosty a prohlubovali tím kritický stav společenských, ekologických, ale i ekonomických funkcí lesů,“ varují.

Ačkoli pozměňovací návrhy mají oporu jak v programovém prohlášení druhé vlády Andreje Babiše (ANO), tak v četných strategických dokumentech — například Národním lesnickém programu II., Zásadách státní lesnické politiky nebo Akčního plánu na změnu klimatu — i doporučení Evropského lesnického institut ministerstvo zemědělství v čele s Miroslavem Tomanem (ČSSD) většinu z nich nepodporuje. „Lze proto říci, že za současnou kalamitu do značné míry nese odpovědnost právě rezort zemědělství. Protože ať už byl ministrem kdokoliv, nebyl schopen kritickou situaci lesů řešit a plnit schválené politiky,“ vysvětlil Deníku Referendum expert na ochranu lesů Hnutí DUHA Jaromír Bláha.

Předložení zákona — v reakci na kůrovcovou kalamitu, která zasáhla lesy na většině území České republiky — si na ministerstvu vyžádala Sněmovna v loňském roce. Ten má mimo jiné rozšířit rámec povinností odborných lesních hospodářů či usnadnit přesun sazenic a semen mezi přírodními oblastmi. Odborníci však namítají, že ani pětadvacátá novelizace právního předpisu lesy neochrání, neboť opomíjí řešení, jež by vedla k posílení jejich odolnosti a ozdravění, bez čehož se nemají šanci vyrovnat s postupujícími změnami klimatu.

„Zákon by nás měl přenést do lesnictví jedenadvacátého století, v němž mají lesy především poskytovat ochranu půdy, klimatu, biodiverzity a další nezbytné služby. Tohoto cíle dosáhneme řadou změn v tradičním lesnictví. Především musí skončit jednosměrná orientace na zisk a pěstování lesů s cílem produkce. Přejdeme-li na pěstování lesů zaměřeným na jejich odolnost, krátkodobě bude ekonomický profit z tržeb za dříví nižší, ale lesy nám díky tomu zůstanou a jenom tak budou profit přinášet trvale,“ shrnuje odborný lesní hospodář Dušan Utinek.