Masivní těžba smrků na pozemcích Vojenských lesů poničila Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku, území s nejpřísněji chráněnou přírodou, klasifikované jako biotop evropského významu. Těžba zasáhla převážně podmáčené smrčiny v okolí Břehyňského rybníka, kde vychovávají mláďata vzácní jeřábi popelaví nebo vlci. Barbarské zásahy umožnilo udělení výjimky ministerstvem životního prostředí.

Za loňský rok zde bylo vytěženo více než devět tisíc krychlových metrů dřeva, takřka třicetinásobek oproti předchozímu roku. Těžba přitom pokračuje i v roce 2019 podle Hnutí Duha, které na případ upozornilo, minimálně ve stejném rozsahu jako v předchozím roce. Pracovníci Hnutí DUHA zdokumentovali v okolí Břehyňského rybníka minimálně patnáct vytěžených ploch s holosečemi o celkové velikosti zhruba třicet hektarů a také těžkou těžební techniku. Skutečný rozsah těžby však může být vyšší.

Paradoxně do rezervace platí přísný zákaz vstupu a rozsah těžby Hnutí DUHA zjistilo jen na základě výjimky, kterou má pro monitoring vlků. Ti se zde opakovaně rozmnožují již od roku 2014, o čemž svědčí i data Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.

Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem v Hnutí Duha, uvedl: „Rozsah kácení mě naprosto šokoval. V rezervaci, kam lidé bez speciální výjimky nemohou vstoupit, těžká technika provádí ničivou těžbu, vznikají holiny a téměř všechno dřevo včetně větví se odváží pryč. Unikátní podmáčené smrčiny evropského významu tak byly bez náhrady a s tichým souhlasem státní ochrany přírody zničeny.“

Ekologická organizace se proto v lednu obrátila na Českou inspekci životního prostředí, aby zásah prošetřila. Vyšlo přitom najevo, že výjimku k masivní těžbě dalo přímo Ministerstvo životního prostředí, které, jako svůj nadřízený orgán, inspekce nemůže kontrolovat.

Vojenské lesy a statky, s.p., které zde hospodaří, zásah zdůvodňují potřebou regulovat kůrovce a zabránit jeho šíření. Mluvčí Vojenské lesní správy Jan Sotona pro ČTK prohlásil, že „podle stanoviska orgánů ochrany přírody těžba nepoškozuje předmět ochrany přírody v dané rezervaci, navíc je časována do období, kdy je jejich vliv na život vzácných živočišných druhů v lokalitě minimální“.

Hnutí Duha ovšem upozorňuje, že kolem rezervace jsou převážně borové porosty, které lýkožrout smrkový nenapadá a předpoklad jeho masivního šíření na velké vzdálenosti odborné studie vyvracejí. Hnutí Duha napsalo ministerstvu, že tak velký rozsah těžby je zcela v rozporu s posláním chráněných území, vědeckými poznatky o dynamice smrkových lesů i koncepčními materiály Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jehož metodický pokyn doslova uvádí: „Zamezit jakékoli hospodářské činnosti.“

MŽP dosud na podnět Hnutí Duha formálně neodpovědělo. Dominika Pospíšilová z tiskového odboru MŽP pro ČTK postup svého úřadu hájí tím, že převážnou většinu smrkového porostu přírodní rezervace Břehyně tvoří monokulturní uměle vysazené smrčiny, přirozené podmáčené smrčiny tvoří menší část.

„Dlouhodobým cílem ochrany přírody je proto nahradit tyto porosty lesem s vhodnější druhovou skladbou pro toto vzácné území, kůrovec tento proces náhrady urychlil. Udělená výjimka má přísná pravidla - mohou se kácet jen aktivní kůrovcové stromy, nekácí se jiné druhy dřevin, část dřeva se ponechává odkorněná na místě,“ cituje ČTK Pospíšilovou. Miroslav Kutal, který na místě pořídil fotodokumentaci, její vyjádření pro DR odmítl jako nepravdivé.

Přírodní rezervace Břehyně-Pecopala je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Vyskytuje se tu řada pestrých biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala, porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Biologicky rozmanité území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jedná se i o významné hnízdiště ptáků.

Podle Hnutí Duha Brabcův úřad svou výjimkou umožnil likvidaci cenných lesních biotopů, hnízdišť vzácných ptáků, podléhajících nejpřísnější ochraně, a vlků. Ti se v roce 2018 byli nuceni rozmnožovat mimo území rezervace, zřejmě právě kvůli masivnímu navýšení těžby.