Holosečné kácení v národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala na českolipsku, jež v polovině dubna šokovalo média i ochránce přírody, se už nebude opakovat. Ekologům z hnutí DUHA, kteří na necitlivé zásahy v chráněném území evropského významu upozornili, to v dopise slíbil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), jehož úřad přitom těžbu dřeva původně výjimkou umožnil. Celým případem se nyní zabývá Česká inspekce životního prostředí, která má prošetřit, kdo nese za devastaci vzácných smrčin odpovědnost.

„Rozsah kácení mě naprosto šokoval. V rezervaci, kam lidé bez speciální výjimky nemohou vstoupit, probíhá ničivá těžba, vznikají holiny a téměř všechno dřevo včetně větví je odváženo pryč. Unikátní podmáčené smrčiny evropského významu tak byly bez náhrady a s tichým souhlasem státní ochrany přírody zničeny," popsal situaci odborník na ochranu šelem z Hnutí DUHA Miroslav Kutal, který se v lokalitě pohyboval v souvislosti s monitoringem vlků.

Státní podnik Vojenské lesy a statky vykácel v rezervaci a v nejpřísněji chráněných prvních a druhých zónách Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj za loňský rok víc než devět tisíc krychlových metrů dřeva, více než třicetinásobek oproti roku předchozímu. Letos schválená těžba přesáhla deset tisíc krychlových metrů. Nejvážnější škody utrpěly již zmíněné podmáčené smrčiny v okolí Břehyňského rybníka, v nichž vychovávají svá mláďata mimo jiné vzácní jeřábi popelaví, orli mořští nebo vlci.

V rezervaci se kácelo na základě výjimky, kterou ministerstvo životního prostředí vydalo již v roce 2017. Správa CHKO podle Hnutí DUHA žádosti těžařů schvalovala bez účasti veřejnosti a aniž by posoudila vliv těžby na chráněné území. První a dosud jedinou žádost o další těžbu Správa zamítla až letos v dubnu, tedy poté, co na kácení v jednom z nejpřísněji chráněných území v celém regionu upozornili právě ochránci přírody. Výrazné škody v chráněném území, které díky své biologické rozmanitosti patří mezi celoevropsky významné lokality, však již byly napáchány.

Nesmyslné odůvodnění státního podniku

Vojenské lesy a statky kácení zdůvodňovaly potřebou zabránit šíření kůrovce. Ekologové ovšem namítají, že kolem rezervace jsou převážně borové lesy, které lýkožrout smrkový nenapadá. Jeho šíření z rezervace je proto vyloučeno, neboť není schopen překonat tak velké vzdálenosti.

Hnutí DUHA navíc zdokumentovalo, že v rezervaci se plošně kácely i stromy zcela zdravé a dokonce staré buky, které mohly sloužit jako takzvané doupné stromy, zásadní pro hnízdění vzácných druhů ptáků, kvůli nimž je oblast mimo jiné předmětem ochrany.

Ekologové proto konstatovali, že těžba dřeva se neslučovala s posláním chráněného území, vědeckými poznatky o dynamice smrkových lesů i s koncepčními materiály ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, jejíž metodický pokyn pro dané území zní doslova „zamezit jakékoli hospodářské činnosti“.

„Průmyslová těžba dřeva v té nejsurovější podobě je v nejpřísněji chráněných lesích nepřijatelná a je správně, že ministr Richard Brabec slíbil zastavení těžby,“ okomentoval nejnovější vývoj případu Kutal. Upozornil ovšem, že o budoucnosti rezervace reálně rozhodne až znovu Správa CHKO, která nyní zahájila formální řízení o změně sporné výjimky.

Bylo kácení legální?

Zákonnost zásahu a rozsah škod má nyní vyšetřit také Česká inspekce životního prostředí, jež původně nemohla případ kontrolovat právě proto, že těžbu povolilo samo ministerstvo jako její nadřízený orgán. Inspekce má dle dopisu, zaslaného Brabcem Hnutí DUHA, prověřit, zda Vojenské lesy a statky postupovaly v souladu s pokyny státních orgánů.

Ministerstvo životního prostředí totiž prostřednictvím pracovnice tiskového oddělení Dominiky Pospíšilové původně postup úřadů hájilo s tím, že výjimka měla umožnit kácení výhradně kůrovcem napadených stromů a nikoliv ostatních dřevin. Podobně případ popisovala sama Správa CHKO. Podle zjištění Hnutí DUHA však skutečný postup Vojenských lesů a statků takto definovaným zásadám neodpovídal.

Ředitel CHKO Ladislav Pořízek ovšem trvá na tom, že státní podnik pravidla neporušil. Totéž tvrdí i jeho tiskový mluvčí Jan Sotona, který uvedl, že zásahy probíhaly na základě schválení orgánů ochrany přírody, a jejich rozsah i provedení s nimi bylo průběžně konzultováno. „Veškerá dřevní hmota, kterou v oblasti Vojenské lesy a statky vytěžily, byla napadena kůrovcem, které se šířil také v okolních smrkových porostech, které s územím přírodní rezervace bezprostředně sousedí“, řekl Deníku Referendum.