Česká vláda se v rámci Evropské unie i nadále staví proti snahám některých států o účinnější řešení změn klimatu a rychlejší snižování emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z dokumentu, v němž vlády Francie, Nizozemska, Belgie, Švédska, Dánska, Španělska, Portugalska a Lucemburska apelují na Českou republiku a další státy Evropské unie, aby co nejdříve podpořily účinnější „klimatickou akci“. Dokument má redakce k dispozici.

V nedávné době je to již podruhé, kdy se vláda České republiky, s trestně stíhaným premiérem Andrejem Babišem (ANO) v čele, staví proti důslednější ochranně klimatu. Poprvé chtěl Babiš již na jednání hlav států na konci března vyškrtnout ze společné evropské strategie cíl, aby byla Evropa do poloviny století uhlíkově neutrální a přešla od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie. Vyplynulo to z uniklé pozice české vlády.

Teď, před dalším jednáním evropských státníků v rumunském Sibiu, se situace opakuje. Francie a její spojenci ostatní evropské státy vyzývají, aby unie zlepšila své cíle pro ochranu klimatu pro rok 2030 a zavázala se snížit emise na nulu právě do roku 2050. Chtějí tak zajistit splnění Pařížské klimatické dohody, v níž se všechny státy světa shodly na cíli zabránit nebezpečnému oteplení planety o víc než dva stupně Celsia a usilovat o udržení oteplení už pod hranicí 1,5 stupně. Česká republika však i nadále přechod k čisté energii zdržuje.