Průvod čítající mezi dvěma a třemi stovkami lidí, převážně studentů středních škol v čele s bubeníky samba bandu, prochází brněnskou ulicí Česká, od vchodu do banky je sledují dva muži v oblecích a s elegantními aktovkami v rukou. Starší žena čekající na tramvaj krčí rameny: „Nevím, co se to tu děje. Mladí za něco protestují. Ať jsou aktivní, hlavně, když budou slušní.“

Mnozí v průvodu nesou cedulky a transparenty, které více či méně novátorsky upozorňují na nebezpečí klimatických změn. Ve stopách dnes už celosvětově proslavené švédské školačky Grety Thunbergové šli dnes kolektivně za školu.

V pozvánce na akci to zdůvodnili slovy: „V reakci na nečinnost vlády a ignoraci vážnosti problémů, jakými změny klimatu jsou, se my studenti vydáváme znovu do ulic podpořit boj proti klimatickým změnám. Nehodláme sedět ve škole, abychom si zajistili lepší budoucnost, která nás už dost možná nečeká. Odmítáme jen nečinně přihlížet, jak se svět čím dál tím rychleji řítí do záhuby. Promrhali jsme již dost času nezájmem, a pokud nezačneme hned teď, prohrajeme. A prohra v tomto případě znamená mnohem víc, než si většina z nás dokáže vůbec představit.“

Greta Thunbergová chodí za školu na protest proti klimatickým změnám každý pátek od podzimu minulého roku. Čeští školáci se k ní poprvé přidali 15. března. V pátek 3. května to bylo podruhé. Další stávka, celosvětová, se chystá na 24. května.

Dominik, Martina a Josef přijeli do Brna z gymnázia v Poličce. „Učitelka nás podporuje, je skvělá,“ shodují se. Někteří jejich spolužáci se dnes vydali stávkovat do Hradce Králové.

Podobné nadšení jako této trojici sálá z očí i trojici dívek z klasického a španělského gymnázia v Brně-Bystrci. „Minule jsme tu nebyly. Dnes je nás tady asi půlka třídy, je to pro nás důležité. Ale učitelé nejsou moc nadšení,“ shodují se.

Moc se mi líbí, že tady jsou lidé aktivní

Oproti březnové stávce se dnes v Brně sešla asi polovina účastníků. Mnozí namísto toho seděli v lavicích a psali maturitní testy z češtiny. Některé odlákalo mrholení.

„Z naší třídy tu bylo minule dvacet lidí a dnes jsme tu tři. Myslím, že většina z nich čekala, že se po první stávce něco změní. Když ale neviděli okamžitý výsledek, vzdali to,“ přichází s dalším vysvětlením studentka třetího ročníku Biskupského gymnázia, která se hrdě hlásí k tomu, že je skautka.

Stávkující studenti se sešli na brněnském náměstí Svobody v deset hodin dopoledne a poté se vydali hlasitým průvodem okolními ulicemi, aby se asi po hodině vrátili zpět na náměstí, kde promluvilo několik řečníků a následovala krátká vzdělávací akce, takzvaná pouliční akademie.

Pestrý průvod přitahuje pohledy kolemjdoucích. Někteří si jej fotí. Občas se někdo spontánně či ze zvědavosti přidá a po chvíli zase odpojí.

To je i případ muže v šusťákové bundě se psem na vodítku. „Proč jste tady?“ ptám se. „Nerozumím česky,“ odpovídá lámaně. A tak se dostáváme k tomu, že pochází z bulharského hlavního města Sofie, je mu jednačtyřicet let, jmenuje se Alexandr, v Brně žije s rodinou rok a půl a pracuje tady v oboru IT.

„Vyšel jsem před dům s tím, že vyvenčím psa a narazil jsme na tento průvod. Hned jsem pochopil, že se to týká boje proti klimatickým změnám, tak jsem se přidal, protože to naprosto podporuji. Moc se mi líbí, že tady jsou lidé aktivní, v Bulharsku se nic takového neděje. Tyhle protesty jsou velmi důležité, akorát se obávám, aby něco změnily. Dnes mají všechno pod vlivem korporace,“ vysvětluje.

Alexandra si v davu všímám toho dne ještě několikrát. Dokonce i při závěrečné pouliční akademii, kde zúčastněně spolu se svým psem Ru naslouchá krátké přednášce geografa Marka Lahody z Ústavu výzkumu globální změny při Akademii věd. Asi to myslel vážně, když mi tvrdil, že se bojí budoucnosti, která čeká jeho sedmiletého syna. Anebo je to pro něj dobrý trénink češtiny.

Necelých tři sta účastníků stávky je pro pořadatele trochu zklamáním. V březnu jich bylo minimálně dvakrát tolik. I tak ale tento dav v čele se samba bubeníky poutá v ulicích Brna pozornost. Obchodníci vystrkují hlavy na ulici, kolemjdoucí se otáčejí. I lékárnice na Běhounské zvědavě vykukuje ze dveří. „Ano, vím, o co jde. Stávka za klima,“ říká. „My jsme v jejich věku byli zvyklí držet pusu. Líbí se mi, že jsou aktivní,“ dodává. Souhlasně přikyvuje i praktikantka z farmaceutické fakulty.

Pracovnice trafiky využívá chvilky bez zákazníků a mlčky přihlíží s cigaretou v ruce. Provozní obchodu s outdoorovým zboží Greensport Michal Rožek studentům fandí, ale netají skepsi: „Líbí se mi, co dělají. Ale přiznejme si, že lidstva je moc. A těm, co jsou nahoře, nejde jen o peníze. Těm jde o prachy. Nakonec prostě musíme začít každý u sebe,“ říká.

O kousek dál si průvod natáčí na mobil s nepřehlédnutelným dojetím v očích sympatická žena v trávově zeleném plášti. Jmenuje se Karolína Kohoutková. „Učím na střední škole umění a designu a právě jsem v první řadě zahlédla svou studentku Lucii,“ říká nadšeně.

„Planeta je téma. Můžete se o ní bavit v každém předmětu. Můj obor je textilní, takže často se studenty mluvím o tom, že oděvní průmysl patří k těm nejvíce znečisťujícím. Pouštíme si občas různé dokumentární filmy na toto téma. Bývají tím dost pohnutí,“ uzavírá náš krátký rozhovor, při němž společně doháníme dav, který se zatím přesunul na Malinovského náměstí u Mahenova divadla.

Greta Thunbergová je úžasný člověk

Tam se také na pár desítek minut zastaví u sochy žárovek, které připomínají rok 1882, kdy společnost Thomase Alvy Edisona elektrifikovala právě Mahenovo divadlo — jež se tak stalo prvním divadlem v Evropě, kde se svítilo žárovkami. Jaká symbolika, že právě dnes se zde mluví o klimatických změnách, způsobených mimo jiné i výrobou elektrické energie.

Právě u žárovek se může každý, kdo má zájem, chopit megafonu a sdělit ostatním, co má na srdci. Přes počáteční ostych nakonec promluví asi desítka zájemců. Projevy jsou spontánní i promyšlené, pestré — od naivních přes plamenné po emotivní.

Nejmladší mluvčí, drobná blondýnka, kterou je v davu sotva vidět, i když si stoupne na lavičku, začne přiznáním, že chodí ještě na základní školu. „Akci jsem přišla podpořit, protože je to správné. Greta Thunbergová je úžasný člověk a patří jí dík za to, že tohle všechno začala.“

Další řečník — jeden z těch účastníků, kteří mají už střední školu za sebou — začíná větou: „Přišel jsem tady, protože se bojím.“ Středoškolačka, která si bere megafon do ruky po něm, má krátké poselství: „Třiďte odpad, jezděte veřejnou dopravou a buďte vegani!“

Obzvlášť velkou pozornost posluchačů vzbudí tajemně působící muž s kapucí na hlavě, který promluví ve stylu slam poetry. „Byla to moje báseň,“ vysvětluje mi později. Říká si Pall MC — Nekonečný hříbě. Co ho donutilo k tomu, aby na akci přišel? „Chci zestárnout. Chci žít, nejen přežívat. A jsem tu proto, že si to můžu dovolit,“ odpovídá lakonicky.

Projevy u žárovek uzavře vystoupení Tomáše Obůrka z Biskupského gymnázia, který ráno napsal maturitní písemku z češtiny a pak hned zamířil na akci. „Klimatické změny se týkají i lidí, kteří se na nás dívají pohrdavě. A to je právě úžasné, že myslíme i na ně, nejen na sebe. Můžeme donekonečna demonstrovat proti zkorumpovanému Babišovi, ale pokud nezastavíme — nikoliv zpomalíme — klimatické změny, je to jedno. Protože tady všichni zemřeme,“ říká.

Za přírodu se má bojovat, jsem rád, že tu jsem

Poté, co se průvod stávkujících studentů a jejich sympatizantů vrátil na náměstí Svobody, slovo na pódiu dostalo několik řečníků, mimo jiné Anna Bromová z hnutí za odstavení uhelných elektráren Limity jsme my či Kristýna Urbanová z organizace Na Zemi, která se věnuje globálnímu vzdělávání. Mluvilo se i o tom, že čelit klimatickým změnám znamená změnit „systém“ a životní způsob celé společnosti.

Klimatické stávky, které se nyní díky copaté „Pipi punčochaté“ Gretě Thunbergové, nepravděpodobné hrdince klimatického hnutí, rozšířily do světa, její vrstevníky evidentně oslovují. I když jich tentokrát přišlo z různých důvodů méně než v březnu, a to nejen v Brně, ale i v Praze a dalších městech republiky, hnutí spíše neutichne. Už proto, že změny klimatu se budou projevovat čím dál naléhavěji.

Je to pro všechny životní zkušenost a příležitost k zamyšlení a sebereflexi. Ať už pro ty nejtalentovanější ze současných maturantů, aktivisty „od přírody“, anebo čtrnáctiletého Dalibora z Budišova nad Budišovkou, který se na akci ocitl shodou náhod a davem kráčel vedle svých brněnských bratranců s kelímkem limonády z KFC. „Za přírodu se má bojovat, jsem rád, že tu jsem,“ řekl.

Dnes už nemluvíme jen o klimatických změnách, ale o klimatickém rozvratu, který je v chodu. Následky budou bolet mnoho lidí, živočišných i rostlinných druhů, států, korporací i politiků. Jestli následovníci Grety Thunbergové dokáží změnit kurz a zamezit nárůstu teploty na planetě Zemi, není v tuto chvíli jisté.

Že se Země chvěje, cítí mnozí. Blíží se změna. Otázka zní, jaká bude. S jistotou vím jen to, že kdyby studenti jen poslušně seděli v lavicích a poslouchali, co jim říkají zdánlivě rozumní dospělí, kteří mají podíl na tom, jaký je svět dnes, nebylo by to dobře.