Ve třinácti českých městech proběhla v pátek 3. května druhá středoškolská stávka za klima. V Praze vyvrcholila demonstrací, jíž se účastnilo asi osm set lidí, převážně studentů. Organizátoři z hnutí Fridays For Future (Pátky pro budoucnost) kritizují liknavost vlády k řešení klimatických změn a volají po omezení emisí skleníkových plynů a přechodu na neuhelnou energetiku.

„V reakci na nečinnost vlády a ignoraci vážnosti problému, jakým změna klimatu je, se vydáváme znovu do ulic podpořit boj proti klimatické změně. Nehodláme sedět ve škole, abychom si zajistili budoucnost, která nás už dost možná nečeká. Odmítáme nečinně přihlížet, jak se svět řítí do záhuby. Promrhali jsme dost času nezájmem, a pokud nezačneme teď, prohrajeme. A prohra znamená mnohem víc, než si většina z nás dokáže vůbec představit,“ uvedli pořadatelé v pozvánce.

Jejich výzvu vyslyšely jen v hlavním městě stovky lidí. Po desáté hodině, kdy demonstrace oficiálně začínala, již čekal na Malostranském náměstí asi třísethlavý dav. Vedle středoškolských studentů stáli i rodiče s malými dětmi či další dospělí, již se ke stávce solidárně připojili. Účast se vzhledem k chladnému počasí i probíhajícím maturitním zkouškám zdaleka nepřiblížila první stávce, která proběhla v polovině března.

Manifestace se nicméně postupně rozrostla. Řada lidí přinesla transparenty či pikety s nápisy „Dochází nám čas“, „Proč bychom se měli učit, když neposloucháte vzdělance?“ či „There is no planet B“. Kolem půl jedenácté vystoupila série řečníků včetně zástupců vzdělávacích institucí a rodičů.

Za ty promluvila Kateřina Ondřejová. „Mrzí mě, že budoucnost zatěžujeme problémy. Problémy, které jsme způsobili my svou nevědomostí, lhostejností a — což je důležité — leností změnit myšlení,“ poznamenala na úvod. Dále poukázala na nutnost překonat neochotu korporací a státních činitelů postavit se seriózně k řešení klimatických změn.

Údajnou bezzubost formálních řešení ilustrovala analogií z Války s mloky Karla Čapka. „V tomto románu se píše o takzvané Komisi pro studium mločí otázky. Ta zasedala celou řadu let a jejím nejvýznamnějším počinem bylo to, že se jí podařilo vyhnout se všem významným politickým či hospodářským otázkám,“ řekla a dodala, že by si přála rozvinutí racionálního myšlení, jež by neopomíjelo například biodiverzitu na úkor finančního zisku.

Protestující se po skončení úvodních projevů seřadili za čelní transparent a vyrazili na pochod kolem Úřadu vlády do centra města. Na Klárově se k převážně středoškolskému průvodu připojili desítky vysokoškoláků. Demonstranti po cestě prakticky nepřetržitě skandovali hesla jako „Uhlí patří pod zem“, „Máme holé lesy“, „Na co škola, klima volá“ či „Vypněte motory“ směrem k automobilistům, jež průvod průběžně míjel na frekventovaných pražských ulicích.

V Táboře a Soběslavi stávkám nepřeje vedení škol

Demonstrovalo se nejenom v krajských městech: ke stávce se připojily i Semily, Třeboň či Tábor, kde měl Deník Referendum reportérku. Na první březnovou stávku v Táboře se dostavil na okresní město slušný počet přibližně tři sta padesáti lidí. Tentokrát se však demonstrace zúčastnilo pouhých pár desítek studentů. Kromě počasí jim nepřálo ani vedení školy.

„Pokud chtějí studenti něco změnit, mají se nejdřív vzdělat a vymýšlet nové technologie. Argumenty hnutí považuji za nevědecké: vždyť i renomovaní vědci mají pochybnosti, jak moc velký vliv má na klimatické změny lidská činnost. Prdne sopka a vyjde to nastejno, jako kdybychom tu sto let čadili autama,“ odpověděl Deníku Referendum Petr Nývlt, ředitel Gymnázia Pierra de Coubertina, jehož studenti stávku organizovali.

„Já se spíš bojím, že dojdou zdroje na pohon aut a výrobu plastů,“ odpověděl pak na dotaz, zda se obává klimatické katastrofy. Účel stávky je dle něj jasný: „ulejt se ze školy“ a měla by stejný efekt, kdyby se konala v sobotu. Za předpokladu souhlasu rodičů prý učitelé absence studentům omluví. Několik studentů postávajících na chodbě školy Deníku Referendum odpovědělo, že se stávky nezúčastnili právě kvůli nesouhlasu rodičů — nebo že o jejím dnešním konání vůbec nevěděli.

Na postoj vedení reagovali i někteří studenti transparenty jako „Nepřišla jsem se ulít ze školy“ nebo „Omlouvám se, že nejsem ve škole — musím zachránit planetu“. Přijely i studentky z nedaleké Soběslavi, které chtějí při příležitosti příští celosvětové stávky zorganizovat samostatnou akci i ve svém městě. Ač prý ani ředitel jejich školy konceptu Fridays For Future zrovna nefandí.

O co méně lidí se účastnilo, o to více se zdáli zapálení — a o to více vystoupilo řečníků. Například student přezdívaný Sampo upozornil, že se Česká republika řadí mezi nejvyspělejší státy světa — ale že v přepočtu na obyvatele zároveň patří mezi největší unijní znečišťovatele, zvlášť kvůli uhelné energetice. „Vlivem klimatické změny přitom bude zasažená i česká ekonomika. Ohrožený je zvláště zemědělský sektor. Nebudou potraviny pro zvířata, takže chovatelé budou muset zabíjet stáda zvířat. Bude nedostatek úrody, očekávají se další požáry lesů,“ upozornil.

Studenty přišla se svým projevem podpořit i komunální politička ze sdružení JiNAK! Lenka Vocílková: „Politici nás často nabádají, ať začneme s ekologií sami u sebe. Podporuji Greenpeace, o ekologii přednáším, jsem ve výboru města pro ekologii. Ne že by to nemělo smysl, ale emise tím nesnížím, pralesy nezachráním. Jediné, co planetě pomůže, jsou velká politická rozhodnutí na úrovni národní, ale hlavně na úrovni planetární: limity emisí, přechod na obnovitelné zdroje nebo zákaz jednorázových obalů - k čemuž se už uchýlili na Novém Zélandu. Jde to.“

Brno: Na co škola, klima volá!

I v Brně se tentokrát sešlo o poznání méně stávkujících v porovnání s březnovou stávkou, kdy jich pořadatelé hlásili sedm set. Tentokrát to bylo mezi dvěma a třemi stovkami. Z místa přineseme samostatnou reportáž. Účastníci se sešli v deset hodin dopoledne na náměstí Svobody, odkud absolvovali průvod přilehlými ulicemi města v doprovodu bubeníků samba bandu.

Mezi návštěvníky akce bylo vidět kromě studentů středních škol i rodiče s dětmi a početné zástupce ekologických organizací sídlících v Brně. Poté, co se průvod vrátil zpět do centra města, promluvili na pódiu řečníci z hnutí Limity jsme my, organizace Frank Bold (bývalý Ekologický právní servis), katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity a organizace Na Zemi.

Stanislav Kutáček, který zastupoval nejen organizaci Frank Bold, ale i car sharingové družstvo Auto na půl, účastníky akce pozdravil zvoláním: „Ahoj záškoláci!“ Pokračoval úvahou, že kdyby on a jeho vrstevníci takto ve velkém protestovali proti klimatickým změnám, mohla mít dnes společnost více času na odvrácení katastrofy. „My jsme nebyli pasivní, ale říkali nám za to, že jsme ekoteroristé. Jeden z těch, kdo nás takto označoval, dnes sedí na Hradě. Tak ho společně pozdravme: Ahoj!“ Dav mu vesele odpověděl.

Sněmovna nejedná

Manifestační stávku inspirovalo jednání švédské studentky Grety Thurnberg. Ta každý pátek místo školy protestovala před parlamentem proti liknavému přístupu ke snižování emisí skleníkových plynů. Březnová akce byla největším koordinovaným vystoupením mladého klimatického hnutí. Celosvětově se stávkovalo či demonstrovalo na zhruba na dvou tisících místech ve více než stovce zemí světa. Další mezinárodní akce proběhne čtyřiadvacátého května.

Vláda se k požadavkům středoškoláků staví rezervovaně. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) sice ocenil studentskou aktivitu a slíbil, že Česká republika dokáže snížit emise skleníkových plynů o pětačtyřicet procent do roku 2030 a o osmdesát procent do roku 2050. Kritici ke slibům ale zůstávají krajně skeptičtí — meziročně se totiž má v České republice těžba uhlí zintenzivnit.

Tématem se téměř nezabývala ani Poslanecká sněmovna. Do té téma klimatických změn po minulé studentské stávce protlačili Piráti, poslanci ale jednání odložili. Když se k němu dostali, řada z nich s viditelným nezájmem odešla ze sálu. Hlasování o opětovném zařazení bodu na pořad schůze, které v polovině dubna vyvolal Jan Farský (STAN), se většina zákonodárců zdržela. Pro hlasovala pouze část opozice v čele s Piráty, KDU-ČSL a STAN a polovina přítomných poslanců vládní ČSSD.

JAN KAŠPÁREK, PETRA DVOŘÁKOVÁ, ZUZANA VLASATÁ