Stávka zůstala bez odpovědi. Debatu o klimatu sněmovna odložila na duben

Josef Patočka

Debata o změnách klimatu ve sněmovně trvala sotva půldruhé hodiny. Požadavky studentů tak zřejmě zůstanou prozatím bez reakce. Opozice kritizovala klimatickou politiku vlády a upozorňovala na narůstající těžbu uhlí.

Sotva půldruhé hodiny trvala včerejší debata o české politice ochrany klimatu, svolaná opozicí v reakci na studentské stávky z 15. března. Bod byl přerušen kvůli dalšímu programu jednání, a zřejmě se tak otevře nejdříve až v polovině dubna na příští schůzi sněmovny.

Požadavky studentů tak zůstanou prozatím bez reakce. Absenci návrhů konkrétních řešení ze strany vlády kritizovala opozice — i občanské organizace.

Klimatickou politiku vlády hájil ministr životního prostředí Richard Brabec. Ve svém vystoupení opakoval některá témata, která v souvislosti s klimatem zaznívala již v jeho dřívějších televizních vystoupeních.

Označil za „skvělé“, že si mladí lidé „uvědomují i svoji odpovědnost za tuhle planetu“, a upozorňoval poslance na výzkumy veřejného mínění, podle nichž i většina veřejnosti vnímá změny klimatu jako hrozbu. Připustil také, že Česká republika dosud pro snižování emisí skleníkových plynů nedělá dost.

Současně nicméně relativizoval český, potažmo evropský podíl na změnách klimatu odkazy ke stoupajícím emisím Spojených států, Číny a dalších zemí globálního Jihu. „Když se podíváme na příspěvek jednotlivých zemí a jednotlivých kontinentů, tak je zřejmé, že čím dál tím více vzrůstá podíl Asie, a to zcela dramaticky. A vlastně vykompenzovává v tom negativním slova smyslu úspory, ke kterým se dneska zavazuje Evropská unie,“ uvedl doslova.

Právě podobné svalování odpovědnosti na státy globálního Jihu kritizoval nedávno na sociálních sítích klimatolog Alexander Ač. „Z pohľadu klimatickej zmeny rozhoduje ich [emisí] kumulatívny účinok - teda emisie vypustené prakticky od začiatku priemyselnej revolúcie… Vedú USA, tesne nasledované štátmi EÚ, s určitým odstupom nasleduje Čína, potom Veľká Británia, a nakoniec India… Hlavné „bremeno“ riešenia klimatickej zmeny teda nespočíva ani v Afrike, ani v Indii, a zatiaľ dokonca ani v Číne, ale hlavne u nás (EU) a v USA,“ zdůraznil vědec.

Opozice kritizovala rozšiřování těžby a výjimky pro elektrárny

Brabec ve svém vystoupení rovněž zopakoval svůj záměr podílet se na vzniku takzvané „uhelné komise“ po německém vzoru, tedy „týmu“, který by  „v rámci aktualizace státní energetické koncepce“ diskutoval o „budoucnosti energetiky“. Německá uhelná komise, složená ze zástupců průmyslu, spolkových zemí, odborů i ekologických organizací, doporučila po mnohaměsíčních jednáních letos v lednu spolkové vládě ukončit těžbu uhlí v zemi nejpozději do roku 2038 a uzavření prvních 12,5 gigawattů uhelné kapacity už do roku 2020.

Rostoucí těžbu uhlí, rozšiřování dolů a prodlužování životnosti starých uhelných elektráren kritizovala ve své odpovědi na ministrovu řeč pirátská poslankyně a předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová. Ta se také vymezila vůči Brabcovým slovům o „odpovědnosti studentů“.

„Já tady odcituji, co řekl pan ministr a čím mě velmi zarazil. On řekl, že vítá, že mladí lidé si uvědomují odpovědnost za svoji planetu. Já si myslím, že to je velmi špatná interpretace. Mladí lidé nám říkají, že my si máme uvědomit naši odpovědnost, odpovědnost vlády, odpovědnost politiků. Oni toho v tuto chvíli zase tak moc dělat nemůžou, ale je naprosto legitimní, že na nás tlačí, že od nás požadují konkrétní kroky,“ řekla Balcarová.

Právě s konkrétním vývojem v oblasti energetické politiky není podle pirátské poslankyně Brabcovo ujišťování o nejlepších úmyslech vlády v souladu. „Chystá se zvýšení těžby uhlí o 11 %. Dále pokračuje spalování uhlí v zastaralých uhelných elektrárnách a na vypouštěné emise, které znečišťují naše ovzduší a vypouštějí skleníkové plyny, jsou udělovány výjimky nebo je možnost udělit výjimky. Takže to je naprosto v rozporu s tím, co tady pan ministr říkal,“ zdůraznila Balcarová.

Občanské organizace žádají konkrétní opatření

Kriticky na dosavadní postup reagovaly rovněž občanské organizace sdružené v Klimatické koalici, Zeleném kruhu a Fóru pro rozvojovou spolupráci. Ty pro poslance zpracovaly rovněž nezávislý audit české klimatické politiky, doplněný o návrhy konkrétních opatření, jimiž by se český podíl na ničení stability klimatu dal zmírnit.

Vysoké množství českých emisí, které z nás v přepočtu na obyvatele dělá jednoho z největších znečišťovatelů v Evropské unii, podle nich nesouvisí s podílem průmyslu v našem hospodářství — jak ministr Brabec ve své řeči také uvedl. „Ekonomové z úřadu vlády propočetli, že nízká energetická účinnost naší ekonomiky nesouvisí s podílem průmyslu na HDP, ale s plýtváním energií. Zejména s pálením uhlí v elektrárnách,“ vysvětlil programový ředitel hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Samozřejmou cestou ke snížení emisí je podle ekologů omezení spalování fosilních paliv. „Mnohé cesty, jakými se toho dá dosáhnout, jsou velmi jednoduché a jasné jako facka,“ komentoval závěry sněmovní debaty mluvčí českých Greenpeace Lukáš Hrábek. „Omezení vývozu elektřiny, energetické úspory, podpora obnovitelných zdrojů a hlavně uzavírání uhelných dolů a elektráren. Po dnešní nepříliš produktivní rozpravě v Poslanecké sněmovně je ale jasné, že cesta k dosažení těchto naprosto jednoduchých a nezbytných cílů bude zbytečně složitá,” dodal.

Zástupci stávkujících studentů dali politikům čtrnáctidenní lhůtu aby jim poskytli „záruku“, že hodlají klimatickou krizi adekvátně řešit. Ta vyprší zítra. Podle informací Deníku Referendum další postup koordinační skupina stávek připravuje a oznámí jej v pondělí na tiskové konferenci v Praze.