Od Longyearbyenu na Špicberkách po Kapské Město v Jižní Africe, od Anchorage na Aljašce po japonské Tokyo — a také v osmnácti českých městech. Po celém světě vyjdou už zítra do ulic studenti středních škol, aby po svých vládách žádali urychlené řešení klimatické krize.

Globální stávka 15. března má být od loňské série pravidelných protestů dosud největší. V České republice se bude stávkovat vůbec poprvé. Výzvu k akci u nás podepsaly víc než tři a půl tisíce studentů.

„Vážnost situace, jíž čelíme, je neobyčejná,“ vysvětlil příčiny protestů mluvčí německé odnože hnutí Linus Steinmetz. „Jsme poslední generací, která má ještě reálnou šanci zabránit klimatické katastrofě. Podle Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) nám zbývá méně než dvanáct let na to, abychom se jí vyhnuli — potřebné prostředky ke změně přitom máme.“

Středoškoláci žádají, aby politici začali brát klimatickou krizi vážně a započali se snižováním emisí skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv a dalších průmyslových činností.

„Přestože nejsme odborníci ale studenti, tak za podstatné považujeme urychlené snížení emisí skleníkových plynů na nulu. Podle vědeckých doporučení se tak musí stát nejpozději do roku 2050,“ vysvětlila Deníku Referendum v rozhovoru Veronika Zemanová, studentka pražského gymnázia Na Zatlance, která je jednou z mluvčích stávky.

Podpora vědců

Stávky v různých světových zemích podpořili také vědci, na něž se studenti odvolávají - v Británii tak několik stovek vědců učinilo již na podzim, v Německu se počty akademických pracovníků podporujících stávku čítají na tisíce. Také v České republice vydala více než stovka akademiků na podporu stávky vlastní prohlášení.

„V situaci, kdy v produkci oxidu uhličitého na obyvatele stále patříme mezi největší světové znečišťovatele, se nemůžeme tvářit, že se nás problém změny klimatu netýká. Jen rychlým naplňováním konkrétních kroků týkajících se například útlumu těžby a spalování uhlí, jakož i péče o zemědělskou půdu, lesy, vodu v krajině a dalších aspektů klimatické adaptace, se nám může podařit předat Zemi dalším generacím tak, abychom stávkujícím středoškolákům a jejich vrstevníkům zcela nezkazili budoucnost,“ píše se v textu.

Podporu školáků vyjádřili také konkrétní klimatologové: „V průběhu dvanácti let je potřeba snížit celosvětové emise CO2 o téměř 60 %, jinak oteplení překročí hranici 1,5 °C a riziko rozsáhlých nevratných změn se výrazně zvýší,“ vysvětluje Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

„Svět dnes není ani na cestě k naplnění závazků z Paříže, které by znamenaly oteplení o víc jak 2,5 °C do konce století. Krizi změny klimatu nepřikládáme náležitý význam a dosavadní snahy o řešení jsou nedostatečné. Proto považuji aktivní přístup mladých lidí za zcela legitimní," uvádí vědec.

V Praze se protestující sejdou na Malostranském náměstí, v Brně na centrálním Náměstí Svobody, v Ostravě na Masarykově náměstí. Kromě toho proběhne stávka také v Liberci, Plzni, Mostě, Rakovníku, Karlových Varech, Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Třeboni, Olomouci a Prostějově. Z dalších měst se studenti vydají na protesty v těch větších. Celý seznam událostí lze najít na stránkách fridaysforfuture.cz.

Jak hodlají studenti po zítřejší stávce pokračovat, ještě jasné není: „Jsme připraveni bojovat za řešení klimatické krize tak dlouho, jak bude potřeba. Patnáctým březnem rozhodně nic nekončí. Otázkou zůstává jen to, v jaké podobě budeme pokračovat. Proto se již dnes snažíme budovat naše struktury takovým způsobem, abychom byli schopni fungovat udržitelně a průběžně navyšovat kapacity,“ komentoval v rozhovoru pro Deník Referendum plány hnutí jeho další spolumluvčí Petr Doubravský.