Čeští středoškoláci se připojí k celosvětovým protestním stávkám za řešení klimatické krize, které se v posledních měsících rozšiřují po celém světě. Chtějí tak upozornit na naléhavost rozvratu globálního klimatu, jež se projevuje mimo jiné extrémním počasím — jako bylo loňské sucho —, a nečinnost politiků i společnosti tváří v tvář bezprecedentnímu ohrožení budoucnosti lidstva.

„Ve škole se učíme, jak důležité jsou vědecké poznatky. Politici před vědeckými poznatky ale zavírají oči. Jejich reakce na vědecká varování neodpovídají závažnosti situace. Příkladem může být prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Náš stát investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu namísto do čistých zdrojů energie,“ vysvětlují v prohlášení iniciátoři stávky.

Na své spolužáky pak apelují, aby v pátek 15. března nešli do školy a zapojili se do protestů. K podobným „pátkům pro budoucnost“, jak se stávkám také přezdívá, se již přidaly desetitisíce studentů — mimo jiné ve Švédsku, Německu, Belgii, Austrálii či Velké Británii. Právě na 15. března je svolána dosud největší globální akce, do níž se mají zapojit školáci z víc než padesáti zemí světa.

S odkazem na loňskou zprávu IPCC, podle níž máme jen dvanáct na snížení emisí, abychom udrželi oteplení pod bezpečnou hranicí 1,5 stupně Celsia, studenti požadují rychlá a účinná opatření směřující k záchraně klimatu. Klimatologové upozorňují, že emise je třeba do roku 2030 redukovat alespoň o pětačtyřicet procent. V zemích OECD, k nimž patří i Česká republika, to znamená nevyhnutelný konec spalování uhlí pro výrobu elektřiny.

„Změna klimatu nejvíce a nejhůře dolehne na mladé lidi,“ řekl Deníku Referendum ekolog a klimatolog z centra Czech Globe při Akademii věd České republiky Alexander Ač. „Školáci, kteří často ještě ani nemohou volit, právem vyzývají všechny politiky k naléhavějšímu řešení klimatické krize a k aktivnějšímu přístupu. Je nutno v rozsáhlých protestech setrvat, dokud politici nepřijmou taková opatření, která povedou k omezení emisí skleníkových plynů na globální úrovni," dodal.

Dosud nejvýraznější konflikt mezi čelnými představiteli státu a studenty propukl v Belgii. Tamní ministryně Joke Schauvliegeová v médiích prohlásila, že belgické zpravodajské služby mají informace dokazující, že stávky jsou kýmsi „zaranžované“ a že „nejde jen o pouhé spontánní akce solidarity s klimatem“. Poté, co belgická rozvědka tuto informaci dementovala, musela ministryně rezignovat.