Kůrovec a koronáč

Mojmír Vlašín

Ekologickým organizacím se díky soustavnému tlaku podařilo uchovat národní přírodní rezervaci Rejvíz před zplundrováním těžbou, kterou připravoval komplot jesenické správy CHKO s lesníky.

Podařilo se spolehlivě vyvrátit i „konspirační teorii“, že rezervace je zdrojem kůrovců, kteří pak zákeřně napadají hospodářské lesy. Foto Lubor Ferenc, WmC

Lýkožrout smrkový a Covid 19 mají leccos společného. Například to, že jsou známi spíš pod přezdívkami kůrovec a koronáč. A taky to, že se šíří, ať se to člověku líbí nebo ne.

Správa CHKO Jeseníky bojuje léta s kůrovcem. Většinou tak, že vydává církevním a stáním správcům lesa výjimky, aby mohli kácet i v rezervacích a ochranných pásmech. Tedy nic proti kácení kůrovcem napadených stromů v hospodářských porostech, ale v rezervacích je to s odpuštěním nesmysl.

Nedávno vydala správa CHKO v pořadí již třetí rozhodnutí k národní přírodní rezervaci Rejvíz. Předchozí dvě rozhodnutí dávala generální pardon na kácení nejen v ochranném pásmu, ale i na některých plochách uvnitř rezervace. Tato rozhodnutí byla Ministerstvem životního prostředí zrušena poté, co se podařilo dokázat, že i mimo rezervaci, v okolních hospodářských lesích, je masivní výskyt kůrovce a lesníci jej nezvládají.

Podařilo se spolehlivě vyvrátit i „konspirační teorii“, že rezervace je zdrojem kůrovců, kteří pak zákeřně napadají hospodářské lesy. Správa CHKO sice nyní svým třetím rozhodnutím umožnila částečné kácení stromů na ploše 24,1 hektarů (8,3 % z plochy lesních ekosystémů v národní přírodní rezervaci).

Zbytek území bude bez zásahů. Co je ale hlavní, výjimka na tyto zásahy byla časově zkrácena do konce roku 2020, a navíc bude jednou za měsíc prováděn monitoring stavu kůrovce a úspěšnosti asanace v okolí rezervace. Arcibiskupské lesy jako majoritní vlastník hospodářských porostů v okolí rezervace jsou tedy nyní silně motivovány, aby prováděly aktivní opatření proti kůrovci mimo rezervaci.

Je jasné, že ochrana přírody by měla obecně v rezervacích usilovat o bezzásahový režim či provádění asanačních těžeb v minimálním rozsahu. O tom není sporu. Správa CHKO Jeseniky tvrdí, že ne vždy je to nejvhodnější cesta. Musí se prý zvážit stav okolních navazujících porostů a další rizika. Jenže vytěžené rezervace, už nejsou rezervace.

Přesto, že Společnost přátel Jeseníků a Hnutí Duha požadovalo vyhlášení bezzásahovosti na sto procentech plochy NPR Rejvíz, poté, co Správa CHKO zapracovala výše uvedené požadavky do svého rozhodnutí, odvolání už nepodaly. Výsledkem rok a půl trvajícího úsilí nevládních organizací je dosažení bezzásahového území na 91,7 % lesních ekosystémů rezervace, na ploše 280 hektarů.

To je velký úspěch nejen v Jeseníkách, ale i celostátně. Statní i církevní lesníci spolu se Správou CHKO Jeseniky se léta snažili přesvědčit veřejnost, že kůrovce umí zastavit a mají na to tajnou zbraň. Ukázalo se, že tou zbraní je motorová pila. Ale není ani tak tajná, jako neúčinná.

Kůrovec lesníkům ukazoval neslušná gesta. A tak vyšlo najevo, že sice kůrovce už zastavit neumějí, zato rozvrátit lesní porosty motorovou pilou ještě zvládají. Les, který je napaden kůrovcem sice proschne, ale pořád zůstává lesem se schopností přirozené obnovy, ale les proměněný na holoseč už lesem není.

Na celé věci je zajímavá souvislost s koronavirovou epidemií. Zatímco lékaři už pochopili, že jde o to, aby se podařilo zabrzdit rychlý nástup, a pak se za kontrolovaných podmínek umožnilo promoření celkové populace, lesníci stále trvají na nekompromisním boji s kůrovcem vždy a všude.

Zároveň ovšem připomínají Hitlera v bunkru, který uděluje rozkazy neexistujícím armádám. Pozitivní na tom je, že se přes zjevný komplot Správy CHKO a lesníků podařilo prosadit ve větší části rezervací bezzásahovost. Odhadoval jsem, že to bez blokády nepůjde.

Doba se ale snad mění. Za normálních okolností existují mechanismy, jak se dají věci řešit bez občanské neposlušnosti, bez demonstrací a blokád. Ale zároveň je třeba vidět, že nelze se založenýma rukama sedět a čekat, co státní správa v ochraně přírody upeče.

Diskuse