Vedla se o tom řeč už v minulosti, nyní však máme další podklady. Podobně extrémně horká léta, jako bylo to loňské, se stanou normálem už při oteplení planety o dva stupně Celsia oproti předindustriální době — tedy i když svět nesplní současný klimatický cíl udržet oteplení pod 1,5 °C byť jen o málo. V praxi to znamená řady dní s extrémními teplotami, ale i častější sucha, neúrody či lesní požáry. Nová data ke stále diskutovanému tématu dodala čerstvě publikovaná studie, zpracovaná výzkumníky z Curyšského technologického institutu (EHT).

Model EHT dále potvrzuje, že loňské sucho a horko by nebylo bez emisí skleníkových plynů v atmosféře — které dosud zvedly průměrnou teplotu planety zhruba o jeden celý stupeň — tak rozsáhlé. „Bez lidmi způsobených změn klimatu by nebyla horkem zasažena tak velká plocha“, cituje Marthu Vogelovou, která švýcarský výzkumný tým vedla, německý Klimareporter.

Loňským vedrem a nedostatkem vláhy, které způsobilo škody v zemědělství i ve výrobě elektřiny, byla zasažena téměř celá severní polokoule naší planety. Již během loňska tak vědci upozorňovali, že právě změny klimatu zvýšili pravděpodobnost tak závažné tepelné anomálie zhruba dvakrát. Léta, kdy bude horko jen stěží snesitelné, mají být přitom stále častější.

Konkrétní čísla

Podobně rozsáhlá vlna veder, jako byla ta loňská, se na severní polokouli poprvé objevila v roce 2010, pak v roce 2012 a pak až v roce 2018. Z předchozí historie systematického výzkumu, tedy od roku 1958, nejsou vedra, která by zasáhla tak rozsáhlé oblasti, známa.

Od května do července 2018 bylo podle zjištění v denním průměru postiženo extrémně vysokými teplotami dvaadvacet procent vší osídlené či zemědělsky obdělávané plochy severně od třicáté rovnoběžky. To znamená zhruba pět milionů kilometrů čtverečních.

Poroste-li průměrná globální teplota i nadále, bude postižená plocha narůstat podle modelu EHT tempem 16% na každý stupeň oteplení navíc.

S oteplování narůstá ovšem nejen postižená plocha, nýbrž i pravděpodobnost, že podobně extrémní teploty vůbec nastanou. A při oteplení o dva stupně oproti období před průmyslovou revolucí — tedy o jeden stupeň oproti dnešku — leží pravděpodobnost výskytu podobně rozsáhlých veder dle švýcarských výzkumníků právě poblíž sta procent.

Léto, jaké jsme zažili loni, by tak nastávalo v podstatě každoročně. Při oteplení o 1,5 stupně, což je aktuální klimatický cíl, by se tak stávalo zhruba „jen“ každý druhý rok.

Vedlejší důsledky

Studie Vogelové a jejího týmu se věnuje i nejrůznějším možným následkům popsaného vývoje. „Bude-li přírodními pohromami zasaženo více zemí současně, nebudou si moct vzájemně pomáhat,“ vysvětluje pro Klimareporter spoluautorka studie Sonia Seneviratneová. To podle ní ukázaly také loňské bezprecedentní lesní požáry ve Švédsku. Řada okolních zemí byla schopná Švédům pomoci zapůjčením hasičské techniky. Pokud by však podobné lesní požáry zasáhly několik zemí současně, nic podobného by nebylo možné.

Obdobně se to má i s neúrodami. „Zasáhnou-li vlny veder rozsáhlé oblasti, včetně hlavních světových obilnic, na nichž stojí zásobování potravinami, výnosy mohou rychle klesnout a ceny potravin skokově stoupnout,“ uvádějí výzkumníci. Praktickou ilustrací zde může být příklad z roku 2010, kdy byl v reakci na letní vlnu horka zastaven export pšenice z Ruska. To následně vedlo ke zvýšení její ceny na světových trzích. V Pákistánu, který patří mezi hlavní dovozce ruské pšenice, stoupla její cena o šestnáct procent a následkem bylo mimo jiné zvýšení počtu lidí postižených chudobou.

Zelenina, pečivo a některé mléčné výrobky zdražují kvůli loňskému suchu a neúrodě  už dnes i u nás. Kupříkladu cena brambor byla v březnu 2019 podle zpravodajů v meziročním srovnání o pětasedmdesát procent vyšší než loni. Spolu s cibulí jsou brambory zřejmě nejdražší v novodobé historii. „Na letošních cenách zeleniny se nejvíc podepsalo počasí. Klimatické problémy, které byly v České republice, byly i po celé Evropě," komentoval nárůst cen předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.

Další informace:

Klimareporter Bei zwei Grad Erwärmung gibt es jedes Jahr Hitzesommer

Carbon Brief In-depth Q&A: The IPCC’s special report on climate change at 1.5C

Science Daily Summer could be one long heatwave if planet hits 2 degrees Celsius