Vedla se o tom řeč už v minulosti, nyní však máme další podklady. Podobně extrémně horká léta, jako bylo to loňské, se stanou normálem už při oteplení planety o dva stupně Celsia oproti předindustriální době — tedy i když svět nesplní současný klimatický cíl udržet oteplení pod 1,5 °C byť jen o málo. V praxi to znamená řady dní s extrémními teplotami, ale i častější sucha, neúrody či lesní požáry. Nová data ke stále diskutovanému tématu dodala čerstvě publikovaná studie, zpracovaná výzkumníky z Curyšského technologického institutu (EHT).

Model EHT dále potvrzuje, že loňské sucho a horko by nebylo bez emisí skleníkových plynů v atmosféře — které dosud zvedly průměrnou teplotu planety zhruba o jeden celý stupeň — tak rozsáhlé. „Bez lidmi způsobených změn klimatu by nebyla horkem zasažena tak velká plocha“, cituje Marthu Vogelovou, která švýcarský výzkumný tým vedla, německý Klimareporter.

Loňským vedrem a nedostatkem vláhy, které způsobilo škody v zemědělství i ve výrobě elektřiny, byla zasažena téměř celá severní polokoule naší planety. Již během loňska tak vědci upozorňovali, že právě změny klimatu zvýšili pravděpodobnost tak závažné tepelné anomálie zhruba dvakrát. Léta, kdy bude horko jen stěží snesitelné, mají být přitom stále častější.

Konkrétní čísla

Podobně rozsáhlá vlna veder, jako byla ta loňská, se na severní polokouli poprvé objevila v roce 2010, pak v roce 2012 a pak až v roce 2018. Z předchozí historie systematického výzkumu, tedy od roku 1958, nejsou vedra, která by zasáhla tak rozsáhlé oblasti, známa.