Že jsou české lesy ve velmi špatném zdravotním stavu (měřeno mírou ztráty jehličí či listů), víme díky pravidelnému monitoringu dlouho. Riziko jejich plošného hynutí, na které upozorňují vědci a ekologické organizace desítky let, se stalo realitou. Na severní Moravě probíhá už dvě desetiletí a v posledních letech nabralo na takové rychlosti a rozsahu, že je možné jej označit jako apokalypsu.

Kdo to neviděl, můžete tak učinit zde nebo zde. V letošním roce se katastrofický scénář hynutí lesů začal naplňovat na Vysočině a data o těžbách ukazují, že se k němu schyluje u všech smrkových lesů v republice snad krom nejvyšších poloh.

↗

Po kalamitní těžbě. U Solné hory, Zlatohorská vrchovina, jaro 2018. Foto Jaromír Bláha

Komplex příčin lesní krize je také znám, jen se někdy poněkud účelově zdůrazňuje jen ta jedna — sucho. Ve skutečnosti by dopady klimatické změny mohly mít na lesy mnohem méně závažné důsledky, kdyby…

Kdybychom v minulosti nevysázeli smrky do středních a nízkých poloh. Smrk je horská dřevina s mělkým kořenovým systémem. Nedosáhne na spodní vodu, je odkázán na srážky. Na druhové skladbě lesů by se smrk přirozeně podílel deseti procenty, jeho dnešní zastoupení je ale padesát procent, a přestože plošně hyne, na nových výsadbách se podílí zase čtyřiceti procenty, jak ukazuje loňská zpráva ministerstva zemědělství o stavu lesů.

Kdybychom v lesích netěžili holosečně. Holoseč obnaží a vystaví přímému slunečnímu svitu lesní půdu, to má za následek mineralizaci humusu, odplavení živin, přehřátí půdy a následnou degradaci, rozpad půdních struktur. Hyne významná část půdních organismů a vše završuje eroze. Smrky, které na holiny sázíme, se chovají jako pionýrské dřeviny — dokážou tu přežít, ale nedožijí se vysokého věku, v 80 až 120 letech odcházejí. Nyní takto hojně hynou smrkové porosty vysázené na holinách po mniškové kalamitě ve třicátých letech minulého století.

Kdyby mladé vysázené listnáče a jedle už mnoho desetiletí nedecimovala přemnožená spárkatá zvěř, která je preferuje před smrky. Podle poslední inventarizace je poškozeno průměrně 64 procent vysázených listnáčů a jedlí. Na polovině území České republiky je poškozeno více než 75 procent a na čtvrtině území republiky zvěř spase nebo vážně poškodí skoro všechny mladé listnáče a jedle. Dokud nesnížíme aspoň přechodně neúměrně vysoké početní stavy zejména jelenů a srnců, o invazivním asijském jelenu sika nemluvě, nemůžeme obnovit smíšené lesy.

↗

Kdyby majoritní správce lesů — státní podnik Lesy České republiky nezadávaly komplexní zakázky na těžbu a prodej dřeva na velkých územních jednotkách přes velké těžařské firmy, které nemají zájem na stavu lesa. Na pozdní zpracování kůrovcem napadených lesů ve správě Lesů ČR upozornil nejdříve pořad ČT2 Nedej se „Pytlák kůrovec“.

Model nahrávající největším těžařským firmám v zemi na úkor veřejných lesů zavedl v roce 2010 ministr Ivan Fuksa (ODS) a personální či mocenské vazby mezi nimi, ministerstvem zemědělství a Lesy ČR brání významnější změně, i když Lesy ČR se za minulého vedení pokoušely určité drobné osvobozující kroky udělat. V plné nahotě to vyplulo na povrch ve chvíli, kdy Piráti zveřejnili kontrolní zprávu České inspekce životního prostředí. Ovšem v sousedních vojenských lesích a na některých soukromých majetcích došlo k podobnému zanedbání také. K tomu ještě přičtěme selhání státní správy lesů.

Klimatická změna celý proces akcelerovala do nevídaných rozměrů. Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně na mapce ukazují, jak se změnily vhodné podmínky pro pěstování smrku za posledních třicet let. Krom nejvyšších hor jsou všude v republice smrky ohrožené plošným hynutím (na mapce červená, oranžová a žlutá barva).

↗

Kalamita nad lidské síly