Vlci se vracejí. V České republice je již šestnáct vlčích teritorií

Jan Gruber

Ač byli vlci ve střední Evropě takřka vyhubeni, postupně se do krajiny vracejí. Tento trend se nevyhnul ani České republice. V loňském roce se na našem území nacházelo celkem šestnáct vlčích teritorií. A odhaduje se, že vzniknou nová.

Minulý rok se na území České republiky nacházelo šestnáct vlčích teritorií. Až na jednu výjimku všechny v pohraničních horách. Celkově monitoring šelem, na kterém se mezi jinými podílejí hnutí DUHA, Česká zemědělská univerzita nebo Správa národního parku Šumava, ukázal, že se ve zdejších kopcích pohybovalo deset vlčích smeček, pět párů vlků a v jednom případě byl zmapován výskyt samotného vlka.

„Trend, který v České republice v posledních letech pozorujeme, kopíruje to, co vidíme v dalších evropských zemích. Vlci se dnes již vyskytují ve všech větších evropských státech — například do Dánska, Nizozemí nebo Belgie přišli vlci také ze středoevropské nížinné populace stejně jako k nám,“ uvedl Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA.

Vlci do Čech nejčastěji přicházejí ze západního Německa a Polska. Na Moravu a do Slezska míří z oblasti slovenských a polských Karpat. Ojediněle se na území České republiky ocitnou i vlci z Alp, odkud — jak ukázal loňský genetický výzkum — pochází jeden z na Šumavě žijících vlků. „Vlci nám tak ukazují obdivuhodnou schopnost znovu kolonizovat naši krajinu,“ dodal Kutal s tím, že na rozdíl od medvědů v případě vlků neproběhly žádné umělé pokusy o obnovu jejich populace.

„Vlci jsou pro krajinu důležití. Pomáhají totiž v lesích udržet rovnováhu, neboť regulují vysoké stavy spárkaté zvěře, čímž lesníkům snižují náklady na budování ochrany pro mladé stromy,“ řekl ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda. Grafika Hnutí DUHA a OWAD

„Dle dosavadních výsledků a znalostí ekologie vlka v loňském roce a nadcházejících letech očekáváme na území České republiky — spíše v odlehlých venkovských pohraničních oblastech — vznik dalších teritorií,“ poznamenal výzkumník České zemědělské univerzity Aleš Vorel. „V naší krajině je totiž možné zaregistrovat i solitérní vlky, kteří teprve hledají partnery či vhodný biotop,“ doplnil.

První českou smečku po více než dvou stech letech založili před pěti lety vlci migrující z Polska a Německa v oblasti Ralska, kde se od té doby pravidelně rozmnožují. Vlci se dále postupně usidlují v pohraničí od Krušných hor, přes Šluknovsko, Lužické hory až po Broumovsko. Nově se jejich teritoria objevují i na jihu Čech — kromě Šumavy také v Novohradských horách a na Třeboňsku.

Vlci byli v zemích střední Evropy historicky téměř vyhubeni — zejména v průběhu osmnáctého a devatenáctého století. V posledních letech se však do krajiny znovu vracejí. Ekologové tento trend vítají. „Vlci lesníkům a myslivcům pomáhají snižovat přemnožené kopytníky. Mohou ale napadat i nehlídaná hospodářská zvířata. Počet zabitých zvířat však v předminulém roce klesl, navzdory tomu, že se vlčí populace u nás prakticky zdvojnásobila,“ vysvětlil Kutal s tím, že Hnutí DUHA pomáhá chovatelům se zabezpečením stád. A ti navíc mohou žádat o kompenzaci škod prostřednictvím ministerstva životního prostředí.