O nepříjemné překvapení se o víkendu v Polici nad Metují postarala asi šestnácti účastníkům školení takzvaných Vlčích hlídek Hnutí DUHA zhruba stovka tamních chovatelů ovcí a jejich přátel a spojenců. „Ze sociálních sítí jsme měli informace, že proti nám chystají nějakou manifestaci. Proto jsem školení na poslední chvíli přesunuli ze správy CHKO do polické restaurace Na Mýtě. Její majitel nás ale u chovatelů propíchl,“ popisuje koordinátor programu ochrany šelem Hnutí DUHA Miroslav Kutal, který je v oboru rovněž akademickým pracovníkem Mendlovy univerzity v Brně.

Rozvášněná skupina chovatelů vtrhla do hospody s transparenty, na nichž měli nápisy jako „Už žádné vlčí hody“, „Dost bylo týrání zvířat“, „Vlky tady nechceme“ a podobně. Nechyběly jim dokonce ani vidle a megafony.

Za jejich použití křičeli účastníkům školení ochrany šelem zblízka přímo do uší a uráželi je. Na místě setrvali asi dvě hodiny. Někteří z nich vyzývali k pytláctví, tedy k přímému porušování českých zákonů. „Kulka stojí čtyři koruny a je to vyřešený,“ zaznělo například. Jedna z chovatelek pak přítomným novinářům popsala, že je připravená jít na vlky s vidlemi.

Agresivní atmosféra se o něco uklidnila po příjezdu policie. Nikdo však nebyl vyveden ani nijak napomenut. „Diskuze s účastníky manifestace nebyla možná. Pouze na nás osobně útočili a vylívali si svou frustraci. Naše práce přitom přináší konkrétní poznatky z monitoringu šelem a z výzkumu. Můžeme mít pro chovatele cenné informace, snažíme se jim také předávat příklady dobré praxe soužití chovatelů s šelmami v okolních zemích. Vlk je chráněný zákonem. Vybrali si špatný terč,“ řekl Kutal Deníku Referendum.

Že se situace takto vyhrotila právě na Broumovsku souvisí s tím, že tamní chovatelé mají na svých stádech nejvýraznější škody v porovnání se zbytkem země. Už dva roky žije v místě úplná vlčí smečka, pro níž jsou početné chovy ovcí velkým lákadlem. Za rok 2016 zabili vlci na Broumovsku 86 ovcí. V celé České republice to bylo 211.

Asi nejhlasitější z kritiků Vlčích hlídek Jan Šefc má třítisícové stádo. Vlci mu pozabíjeli několik desítek ovcí, za něž má nárok žádat od státu náhradu. „Je v celé oblasti hodně vlivný. Byl na dvou našich besedách, hodně jsme s ním diskutovali, ale přesto jsme se nikam neposunuli. Šíří v okolí bludy, že nejde o vlčí smečku, ale o polovlky. Vědecké doklady nebere na vědomí,“ dodává Kutal.

„Vadí nám neúnosné rozšiřování vlčích smeček na Broumovsku. Vlci ztratili svoji plachost, chovají se nepřirozeně. V přírodě neplní svoji funkci. Kdyby ji plnili, nic proti nim nemáme. Týrají hospodářská zvířata. Účinná ochrana proti vlkům v zemědělství neexistuje, nabízená ochranná řešení Správy CHKO jsou v praxi nefunkční,“ kontruje Jan Šefc.

Ne všichni chovatelé na Broumovsku jsou však proti vlkům a Vlčím hlídkám tak zaujatí. Dva dokonce ve spolupráci s Hnutím DUHA požádali v posledním kole Operačního programu životního prostředí o dotaci na elektrické síťové ohradníky a pastevecké psy.

Vlčí hlídky Hnutí DUHA se pořádají v různých českých a moravských pohořích už od devadesátých let. Jejich účastníci dobrovolně ve svém volném čase monitorují pobytové znaky jako trus, chlupy a stopy velkých šelem ve volné přírodě. Věří také, že svým pohybem v terénu odrazují případné pytláky.

I díky práci ochránců přírody se větší šelmy postupně do české přírody vracejí. Stabilně se zvětšuje populace i rozšíření výskytu rysů i vlků. Rysů ochránci přírody evidují mezi šedesáti až osmdesáti, vlků tři smečky plus několik jedinců. Obě šelmy ale zůstávají mimořádně vzácné a podléhají nejpřísnější zákonné ochraně.