Hnutí DUHA pořádá další ročník školení dobrovolníků Vlčích a rysích hlídek. V rámci programu, na němž ekologická organizace spolupracuje se zoology ze správ chráněných krajinných oblastí důkazy, se letos chtějí pokusit přinést důkazy o dalším rozmnožování vlků. Od září se mohou práce hlídek účastnit noví dobrovolníci, kteří absolvují některé z připravovaných víkendových školení. Zájemci o aktivní pomoc s návratem velkých šelem do české přírody se mohou registrovat už nyní na stránce www.selmy.cz.

Jedná si již o osmnáctou sezónu Vlčích a Rysích hlídek, které mají za cíl přispět k ochraně velkých šelem a mapovat jejich výskyt. Ochránci přírody se letos chystají hledat důkazy o dalším rozmnožování vlků mimo jiné v Podbezdězí, na Broumovsku a v Krušných horách.

Školení pro dobrovolníky organizuje Hnutí DUHA v letošním roce šest. Zájemci se dozví informace ze života velkých šelem, naučí se základní poznatky k terénnímu monitoringu a zúčastní se přednášek českých i zahraničních odborníků z Hnutí DUHA, Správ chráněných krajinných oblastí nebo dalších odborných institucí zabývajících se velkými šelmami.

Odborníci na monitoring velkých šelem z Hnutí DUHA provedou nováčky také praktickou částí školení přímo v terénu. Nově nabyté poznatky o životě velkých šelem a jejich monitoringu si tak absolventi kurzu mohou ihned ověřit v praxi.

Program víkendových odborných školení doplní promítání tematických dokumentárních filmů i záběrů z fotopastí, které zachycují život velkých šelem v jejich přirozeném prostředí. Mezi nejzajímavější záběry, které v letošním roce zaznamenaly fotopasti Hnutí DUHA a Agentury ochrany přírody a krajiny, patří videozáznam kočky divoké v Pošumaví, další rozmnožování vlčí smečky na Dokesku nebo také důkazy o přítomnosti vlka v Krušných horách.

Získané znalosti dobrovolníci uplatní především v zimním období, kdy Hnutí DUHA každý víkend organizuje několik akcí zaměřených na monitoring a ochranu velkých šelem. Dobrovolníci při pravidelném procházení terénu zaznamenávají nalezené pobytové znaky velkých šelem, například stopy či trus, odebírají vzorky pro DNA a potravní analýzy, a také umisťují fotopasti. Kromě pobytových znaků velkých šelem zaznamenávají i údaje o přítomnosti dalších chráněných druhů, jako je vydra říční, tetřev hlušec nebo jeřábek lesní.

„Spolu s dobrovolníky Rysích hlídek chceme především v průběhu letošní zimy upřesnit informace o výskytu vlků na Šumavě a v Pošumaví. Čerstvé informace pocházejí z Národního parku Bavorský les, kde se v minulých dnech podařilo zachytit na fotopast vlčata. Naším úkolem již v příštích týdnech, ale i během následujícího podzimu a zimy bude ověřit přítomnost vlčat i na české straně Šumavy a přinést podrobnosti o jejich životě,“ uvedla koordinátorka Rysích hlídek na Šumavě a v Pošumaví Josefa Volfová.

Podle Volfové je potřeba připravit místní obyvatele na přítomnost vlčí smečky, která může výrazně pomoct při obnově šumavských lesů. „I nadále se také chceme soustředit na monitoring okrajových částí populace rysa,“ dodala Volfová.

Hlídky fungují rovněž jako prevence pytláctví, kdy svou přítomností v terénu odrazují potenciální lovce. Členové hlídek se vydávají do míst, ve kterých jsou velké šelmy v ohrožení, pátrají po známkách pytláctví a upozorňují na přítomnost loveckých nástrah, u nichž se lze důvodně obávat záměru nelegálně zastřelit chténěnou velkou šelmu.

Podstatnou náplní práce Vlčích a rysích hlídek je i osvěta a šíření informací o velkých šelmách mezi místními obyvateli, turisty, chovateli hospodářských zvířat, lesníky a myslivci. Tolerance obyvatel oblastí, v nichž se vyskytují velké šelmy je podle Hnutí DUHA velmi důležitá pro jejich přežití v České republice.

Hlídky mají i své odpůrce

Pro příklady dokládající, že ochránci šelem narážejí často na nepochopení místních lidí, není třeba chodit daleko. Podle spolumajitele farmy na Broumovsku Karla Krecbacha u nás vlky vypustili ochránci přírody uměle. „Vlci se sem sami nevrátili. Vlčí hlídky mi přijdou jako organizace, kterou bych zakázal. Jsem pro ochranu přírody, ale to, co dělají ochranáři je podle mě proti přírodě, je to terorismus vůči všemu. Nemyslím si, že vlk, který žije na Urale nebo v Karpatech, kde je mu dobře, si najednou vzpomene, že jeho prababička tu bydlela a vrátí se. Vlk je strašně plaché zvíře,“ řekl Krecbach Deníku Referendum.

Krecbach tvrdí, že mu vlci roztrhali během několika sezón na sto padesát ovcí a pokousali několik telat. Ta se naštěstí podařilo zachránit. Podle Krecbacha není běžné, aby se vlk najednou objevil uprostřed vesnice. Žádná zvláštní opatření proti predátorům ale nemá. Ovce na noc zavírá do stájí.

Podle koordinátora vlčích hlídek Jiřího Beneše ale důkazy shromážděné vědci hovoří jasně o tom, že se vlci vracejí do svého přirozeného prostředí spontánně. „Vlci tu určitě vypuštěni nebyli. Máme výsledky genetických analýz trusu z CHKO Broumovsko, nedaleko pastvin, kde se právě nacházejí ovce pana Krecbacha, jeho pastviny dosahují až k lesu. Z uvedených analýz víme, že vlci pocházejí z Polska z takzvaného Dolnoslezského lesa, přišli sem z oblasti jejich přirozeného dlouhodobého výskytu. K nám je to odtud do sto kilometrů,“ řekl Deníku Referendum Jiří Beneš s tím, že vlk takovou vzdálenost dokáže bez problémů urazit za dva dny.

Podle Beneše se dají problémy s predátory řešit několika opatřeními. „Jedním z nich je mít u stáda vycvičeného pasteveckého psa, to je záležitost na dva až tři roky. Během té doby se ale dá zavést jiné opatření, například elektrický ohradník. Farmáři navíc mají možnost získat až do půlky září dotaci od Ministerstva životního prostředí, které jim může přispět až 85 % na náklady,“ uvedl Beneš pro Deník Referendum.

Podle posledních odhadů ze zimy žijí v České Republice dnes tři smečky vlků, a to v Podbezdězí, na Broumovsku a v Krušných horách, jeden vlčí pár žije na Šumavě a samostatně se pohybující vlci v Beskydech a v Bílých Karpatech. Experti dále odhadují, že v širším okolí Šumavy a Pošumaví, včetně navazujících oblastí v Německu a Rakousku, má domov šedesát až osmdesát dospělých rysů. Okolo deseti velkých kočkovitých šelem se pohybuje v Beskydech a Javorníkách. Medvědi se vyskytují hlavně na moravsko-slovenském pomezí v Javorníkách.