Minulý týden byl na dálnici na Havlíčkobrodsku nalezen mrtvý vlk. Byl usmrcen automobily, když se pokoušel překonat dálnici pár desítek metrů od mostu přes silnici mezi Skorkovem a Zbinohami. Ekologové upozorňují na to, že podchody pro zvěř pod dálnicí nejsou velkými šelmami příliš oblíbené. K jejich výstavbě dříve docházelo bez konzultace s odborníky. Vlci jsou tak podle nich nuceni přecházet dálnice vrchem, což je při velkém provozu na D1 a absenci speciálních nadchodů velmi nebezpečné.

Mrtvou šelmu nalezl místní občan Václav Pinkas, který v pátek večer informoval Hnutí DUHA. Odborníci na místě potvrdili, že se s největší pravděpodobností skutečně jedná o vlka — samce o váze asi 40 kg a odebrali vzorky pro genetickou analýzu, která by měla přesněji určit původ zvířete.

Vlk nejspíš pocházel z takzvané středoevropské nížinné populace. Vyskytuje se především v Německu a západním Polsku, zasahuje však také do České republiky. Smečky na Broumovsku a v Podbezdězí žijí od Skorkova vzdušnou čarou zhruba 130 kilometrů. Tuto vzdálenost mohou mladí vlci hledající nové teritorium překonat během několika dnů či týdnů. Usmrcené zvíře bude v dalším týdnu podrobeno pitvě na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Dálnice D1 je od sedmdesátých let 20. století pro velké savce v České republice významnou bariérou. Vedle vlků se ji pokoušejí překročit i losi a rysi. Posledním doloženým případem zabitého vzácného zvířete je rys, který byl nalezený před čtyřmi lety na osmdesátém kilometru u Koberovic na Pelhřimovsku.

Alespoň částečně by dalším kolizím mohly zabránit dobře navržené ekodukty — podchody a nadchody se zelení, kterých je v Česku zatím minimum. Ty stávající byly často realizovány bez konzultací s odborníky na ochranu přírody a v důsledku toho stojí dnes většinou na zcela nelogických místech — například na pražském okruhu jich je sedm. Naopak v lokalitách, kde je jejich význam pro migraci velkých zvířat nesporný, tyto stavby často chybí.

Díky dohodě mezi rezorty dopravy a životního prostředí by v rámci aktuálně probíhající modernizace D1 měly být v oblasti Vysočiny vybudovány dva speciální nadchody. Podle expertů bude potřeba situaci stále monitorovat. „Pokud by ani po rekonstrukci D1 případy usmrcení silně a kriticky ohrožených druhů velkých šelem neustaly, bude nutné průchodnost dálnice dále zlepšovat. Přímé pozorování, nálezy stop nebo snímky usmrcených šelem, které nám lidé posílají, jsou velmi cenné. Pomáhají nám skládat mozaiku aktuálního rozšíření velkých šelem i identifikovat kolizní místa na našich dálnicích,“ dodává k situaci Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí DUHA.

Podle Václava Hlaváče ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy Chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy v úseku okolo Skorkova dříve pravidelně migrovali losi mířící do jižních Čech z Polska. I těm však v cestě stála dálnice. Oplocení dálnice, které má srážkám také zabránit pro ně však vytváří zcela neprůchodnou bariéru. „Zvířata pak zůstávají uzavřená ve stále se zmenšujících izolovaných ostrovech, které neposkytují dostatek prostoru pro přežití izolované populace. Takovým případem je třeba právě populace losa na jihu Čech, která je odsouzená k postupnému zániku, “ uvedl k věci Hlaváč.

Výskyt dalších vlků nebo rysů není na Vysočině vyloučen. Ochránci přírody a zoologové se proto na jejich monitoring nyní více zaměří, plánují především intenzivnější využití fotopastí. Veřejnost může své pozorování hlásit například na mapě šelem.