Stromořadí kolem českých cest a silnic postupně mizí, a to navzdory tomu, že mají nenahraditelnou krajinotvornou i bezpečnostní hodnotu. Sdružení Arnika proto dnes představilo nově vypracovanou koncepci ochrany silničních stromořadí. Publikace je určena zejména správcům silnic a vedení krajů a obsahuje praktické rady k řešení nejčastějších problémů spojených s ochranou alejí, bezpečností provozu a rekonstrukcemi silnic.

„Několik let sledujeme případy kácení alejí a hledáme řešení problémů, s nimiž se silničáři potýkají. Jde zejména o zdánlivě neřešitelný konflikt mezi požadavkem na ochranu přírody a snahou opravovat silnice a zajistit bezpečnost provozu. Koncepce ukazuje, že lze zajistit všechny tři cíle. Je k tomu však nutná politická vůle a částečná změna pracovních postupů správců silnic,“ říká jeden z autorů koncepce Jakub Esterka z Arniky.

Podle Arniky lze bezpečnost na silnicích zajistit uplatňováním bezpečnostních prvků, jakými jsou bílé nátěry kmenů stromů, umisťování svodidel, reflexních odrazek a dopravního značení, například k omezení rychlosti v exponovaných úsecích.

Aleje přitom z české krajiny stále mizí. Arnika uveřejnila statistiku, vypracovanou na základě informací samotných silničářů, podle níž během let 2003—2009 bylo vykáceno víc než dvaaosmdesát tisíc stromů, zatímco jen necelých osmačtyřicet tisíc jich bylo vysazeno.

Deník Referendum v poslední době upozornil například na nebezpečí likvidace vzácné aleje u Mladkova na Orlickoústecku. Proti pokácení i staletých lip a javorů vznikla dokonce petice, již podpořila řada významných osobností.

Obdobný případ představuje i nejnovější záměr vykácet jednorázově celkem 1 150 z 4 596 stromů rostoucích v alejích na Klatovsku. Obnova alejí přitom není dostatečně zajištěna. Ochránci upozorňují, že pro dostatečnou nápravu škod je třeba vysázet třikrát více stromů, než kolik je vykáceno.

„Tato kauza je v mnoha směrech typická. Po mnoha letech zanedbávání péče o stromy přichází velká suma peněz z Evropské unie. Provede se proto drahá a rozsáhlá akce, přičemž hrozí, že v dalších letech bude stromům nadále chybět průběžná péče,“ uvedl Martin Skalský, vedoucí kampaně Zachraňme stromy.

Právě průběžná péče přitom hraje při ochraně alejí zásadní roli. „V uplynulých dekádách se o stromy v řadě krajů nikdo prakticky nestaral, takže dnes jsou často ve velmi špatném stavu. Nové výsadby jsou mnohdy doslova tragické — sázejí se špatně rostlé a málo vitální stromy, které bez důkladné péče usychají nebo se nesprávně větví, takže zakládají problém, který za další desítky let opět povede k nutnosti kácet,“ varuje dendrolog Michal Valečík.

Jako varující příklad uvádí Skalský situaci v Německu, kde se od padesátých let minulého století aleje plošně kácely a nyní se nákladně vracejí. „Takovou chybu nemusíme opakovat. Dnes tamní silniční správy považují aleje za součást silnic a starají se o ně se stejnou pečlivostí jako o technický stav vozovky a dopravní značení,“ upozorňuje Skalský.

Ke koncepčnímu přístupu se už přihlásil například Zlínský kraj či Krajská správa a údržba silnic Vysočiny. Ta již dnes spolupracuje s dendrology, zajistila prostředky na záchranu, ošetření a výsadbu tisíců stromů a rozhodla se přistoupit i k obnově bezpečnostních nátěrů kmenů ve všech alejích na svém území.

Další informace:

Stromy.arnika.org Statistika káceí stromů podle jednotlivých krajů

Stromy.arnika.org Koncepce Arniky zdarma ke stažení