Zoologové potvrdili přítomnost bobra v přírodním parku Bobrava nedaleko stejnojmenné říčky západně od Brna. Není zatím jisté, zda se bude jednat o ojedinělý případ nebo se tento vzácný živočich usadí v oblasti natrvalo.

Říčka Bobrava dostala jméno právě díky hojnému výskytu bobra evropského, který však z oblasti vymizel tak jako na celém území českých zemí někdy v osmnáctém, nejpozději začátkem 19. století. Vracet se začali v 80. letech z Rakouska a od té doby se úspěšně šíří.

Podle zoologů se o návratu vzácného živočicha na Bobravu mluvilo i v minulých letech, až letos se ale podařilo pořídit fotografie bobřích stop ve sněhu a ohryzaných stromů. „Například Vlastimil Kostkan z katedry ekologie olomoucké Palackého univerzity tvrdil, že viděl bobří stopy už loni. Teprve letos však máme přesvědčivé důkazy. Podle dosavadních zpráv se však jedná pouze o jedince, případně jednu rodinu,“ řekl Deníku Referendum zoolog Mojmír Vlašín, člen sdružení Veronica a Českého svazu ochránců přírody.

Letos bobří stopy nedaleko Spáleného mlýna jako první zpozorovala Věra Polachová, která žije v Ořechově u Brna. „Je to tak týden a půl zpátky, co jsme při výletu viděli okousané stromy a stopy ve sněhu. Mám z toho radost, protože se o přírodu zajímám dlouho,“ řekla Deníku Referendum Polachová.

Chráněný hlodavec

O návratu bobra evropského na Bobravu psal už v polovině osmdesátých let známý ekologický novinář Josef Velek. Tehdy se však výskyt bobra nepodařilo potvrdit, jednalo se o mystifikaci nějakého vtipálka a většina zoologů to tehdy označila za novinářskou kachnu.

Bobr žije v blízkosti vod, kde pomocí zubů kácí stromy a buduje velké hráze či bobří hrady, ve kterých si staví hnízdo. Po kapybaře jsou bobři druhými největšími hlodavci, mnohdy váží až třicet kilo. Kvůli svému naturelu však bobr působí i škody na vodních stavbách.

Narušuje například rybniční a říční hráze, způsobuje zatápění pozemků nebo okusuje různé dřeviny. I kvůli tomu od roku 2000 stát hradí lidem škody, které jim bobr případné způsobí. Právě kvůli složitému soužití s člověkem bobra obyvatelé českých zemí na přelomu osmnáctého a devatenáctého století přechodně vyhubili.

Obnovovat se bobří populace začaly až na sklonku dvacátého století. V současné době můžeme bobra ve větším počtu potkat zejména na jižní Moravě, na Šumavě nebo v národním parku České Švýcarsko. 

Naposledy se větší problémy s bobry objevily před pěti lety na Břeclavsku, kde se kvůli přemnožení začal stahovat i do měst. Přestože bobr patří k nejpřísněji chráněným živočichům u nás, začali jej tehdy někteří lidé dokonce lovit pro maso a kožešinu.

Oprava: Článek původně nepřesně uváděl, že bobr se na Bobravu vrátil po sto letech. Ve skutečnosti se poslední historický výskyt bobra na Bobravě nepodařilo dohledat. V českých zemích žili poslední bobři na přelomu 18. a 19. století, vracet se do naší přírody začali v 80 letech století dvacátého.