Mikročásticemi plastu jsou kontaminované také vody českých řek. Vlákna a fragmenty umělé hmoty se nalezly v devíti z deseti vzorků odebraných z Vltavy a Labe. Odběry loni v září provedli ekologové z české pobočky Greenpeace v Praze, Ústí nad Labem a Hřensku. Analýzu vzorků pomocí infračerveného záření pro ně zpracovala laboratoř na univerzitě v britském Exeteru.

Největší množství mikroplastů — osmnáct částic na litr — bylo ve vzorku vody odebrané poblíž výpusti z čističky odpadních vod v Ústí nad Labem — Neštěmicích. Většina ostatních vzorků obsahovala zhruba mezi jednou a čtyřmi mikročásticemi plastu. Průměrná koncentrace 3,7 mikroplastových částic na litr podle ekologů odpovídá výsledkům podobných studií z jiných částí světa.

„3,7 miniaturních plastových částic na litr vody se může na první pohled zdát jako zanedbatelné číslo, ale při vědomí, že v průměru každou sekundu proteče v Labi na česko-německé hranici 308 tisíc litrů vody, to znamená, že denně mohou z České republiky proudit směrem k Severnímu moři až desítky miliard mikroplastových vláken a částic,“ upozorňuje Jan Freidinger z Greenpeace.

Kolik mikroplastů pozře průměrný Brit

Analýza Greenpeace tak potvrzuje závěry studií z celého světa, které upozorňují, že znečištění mikroplasty je dnes již téměř všudypřítomné. Nedávné výzkumy nalezly drobné fragmenty a vlákna umělé hmoty také v britských řekách a jezerech, v čínské řece Jang-c‘-ťiang či v podzemních vodách v americkém státě Illinois. Nedávno byly identifikovány i v mořské soli, pitné vodě a lidské stolici. 

Ve světových mořích je podle vědců, na něž se Greenpeace odvolává, v tuto chvíli zhruba 1,4 trilionu plastových mikročástic. Z dřívějších výzkumů vyplývá, že mikroplasty prokazatelně škodí rybám, které si je pletou s potravou a aktivně je požírají. Potravním řetězcem se pak dostávají dále — nalezeny byly v tělech mořských savců — a z mořských produktů přecházejí do těl lidí. Průměrný Brit podle Greenpeace ročně pozře až 70 tisíc miniaturních plastových částic.

Jejich vliv na lidské zdraví dosud příliš prozkoumán není. Nejmenší mikrovlákna jsou přitom tak drobná, že mohou pronikat až do krevního řečiště a akumulovat se v lidském těle. Podle nedávné studie vědců ze Singapuru mohou některé mikroplasty přenášet nebezpečné bakterie způsobující zánětlivá onemocnění trávicího ústrojí.

Evropská unie se chystá v nejbližší době výrobu některých plastů omezit — zejména pak vědomé přidávání mikroplastů do výrobků. Zákaz, který má začít platit v roce 2020, by měl v následujících dvaceti letech zabránit vzniku až 400 tisíc tun plastového odpadu.

Mikročástice však vznikají také rozpadem plastových odpadků v prostředí — a unie chce proto do budoucna omezit rovněž výrobu jednorázových výrobků, jako jsou plastové příbory, kelímky či brčka. Právě omezení výroby plastů na jedno použití je podle vědců klíčovým prvním krokem k řešení plastového znečištění. Omezit by se tak měly i jednorázové PET lahve a nákupní tašky.