Znečištění mikročásticemi plastu je ve světě takřka všudypřítomné, naznačuje řada nejnovějších vědeckých výzkumů, které kontaminaci drobnými částečkami umělé hmoty zjistily mimo jiné v britských řekách a jezerech, v čínské řece Jang-c’-ťiang, či na pobřeží Španělska. Vliv mikroplastů na zdraví lidí, kteří je požívají v potravě i pitné vodě, není dosud prozkoumán. Podle nedávné studie ze Singapuru však mohou přenášet zdraví nebezpečné bakterie.

Nejnovější výzkum provedený v Británii zjistil přítomnost mikroplastů ve všech deseti zkoumaných řekách a jezerech. Nejhůře na tom byla s více než tisícem částic na litr řeka Tame poblíž Manchesteru, dvě až tři částice na litr ale obsahovala i voda z tak odlehlých lokalit, jako je skotské jezero Loch Lomond.

„Mikroplasty nacházíme prostě absolutně všude. Nevíme ovšem, jaké nebezpečí mohou představovat,“ komentoval výsledky vedoucí studie, Christian Dunn z Bangorské univerzity ve Walesu. „Nemá smysl za dvacet let litovat a říkat si ‚kdybychom si jen uvědomili včas, jak je to špatné‘. Musíme situaci našich vod monitorovat teď a přemýšlet nad tím, jak naši závislost na plastech snížit.“

Mikroplasty doložitelně ubližují rybám, které si je pletou s potravou, a kontaminovaly podle posledních výzkumů již také těla mořských savců. Studie z roku 2017 je nalezla v pitné vodě po celém světě a jiný výzkum je zase identifikoval v mořské soli. Loni byly poprvé objeveny také v lidské stolici. Letošní výzkum ze Spojených států zase zjistil kontaminaci podzemních vod ve státě Illinois — šlo o zhruba patnáct částic na litr.

Jejich vliv na lidské zdraví dosud příliš prozkoumán není. Výzkum podle vědců komplikuje skutečnost, že je těžké najít kontrolní skupinu lidí, kteří by jimi nebyli zasaženi. Nedávná studie odborníků ze Singapuru ovšem zjistila, že mohou přenášet i nebezpečné typy bakterií. Výzkumníci nalezli na 275 mikročásticích víc než čtyři stovky různých druhů bakterií včetně takových, které mohou způsobovat zánětlivá onemocnění trávicího traktu.

Mikroplasty vznikají z různých forem lidské průmyslové činnosti a také postupným rozkladem plastového odpadu, který se v přírodě rozpadá na stále drobnější částečky. Plastů se dnes globálně vyrobí na tři sta milionů tun a toto množství exponenciálně roste.

Podle výzkumníků by měl program, který by situaci mohl řešit, sestávat ze tří provázaných kroků: v první řadě omezit výrobu nejzbytečnějších „jednorázových“ plastů jako jsou nákupní tašky, lahve či plastové příbory, kelímky a brčka. Za druhé je třeba zlepšit třídění a recyklaci, za třetí pak investovat do výzkumu ekologicky rozložitelných alternativ a nových forem opětovného využívání odpadu.

Právě k prvním kroku se loni odhodlala Evropská unie, jejíž nařízení by mělo zastavit výrobu některých jednorázových plastových výrobků. Povolení prodávat plastové kelímky, brčka, či příbory by mělo skončit v roce 2021, o směrnici však mají ještě rozhodovat členské státy a zatím tak ještě není zcela jasné, jak se bude přesně uplatňovat v praxi.

Další informace

• The Guardian Microplastic pollution revealed ‘absolutely everywhere’ by new research
• Common Dreams Bolstering Call for Urgent Global Action, New Study Shows Microplastic Pollution 'Absolutely Everywhere'
• Scientific American Solving Microplastic Pollution Means Reducing, Recycling—and Fundamental Rethinking