Výzkum společnosti Orb Media dokazuje, že podstatná část pitné kohoutkové vody je po celém světě kontaminována miniaturními vlákny plastu, jež vznikají postupným rozkladem plastového odpadu. Jiná studie, publikovaná jen o něco později, zase dokládá, že stejný problém se týká rovněž mořské soli. Vědci volají po urychleném výzkumu vlivu mikročástic plastu na lidské zdraví.

Orb Media, která výsledky výzkumu poskytla britskému deníku Guardian, zkoumala vzorky kohoutkové vody z více než tuctu různých států. Třiaosmdesát procent z nich bylo kontaminováno mikroplasty. Nejhorší je kontaminace ve Spojených státech, kde se mikročástice nalezly v čtyřiadevadesáti procentech vzorků — mimo jiné v ředitelství tamní federální Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) či v budově Kongresu. V pořadí zemí s nejhůře kontaminovanou vodou po Spojených státech následují Libanon a Indie.

O mnoho lépe na tom ale nejsou ani evropské země jako Německo, Francie, či Velká Británie. Přestože voda ve zkoumaných zemích byla kontaminována relativně nejméně, plasty se nalezly v dvaasedmdesáti procentech vzorků. Průměrný počet plastových vláken, nalezených v půllitru vody, sahá od 4,8 ve Spojených státech až po 1,9 právě v Evropě.

Mikročástice plastů jsou všude

Obavu, že miniaturní částice plastu zamořují životní prostředí úplně všude, potvrzuje další výzkum, který je zase nalezl v mořské soli. Vědecký tým z Univerzity státu New York ve Fredonii prozkoumal pod vedením doktorky Sherri Masonové dvanáct druhů mořské soli, které lze běžně nalézt v samoobsluhách ve Spojených státech i Evropě.

Dle výsledků, jež Masonová exkluzivně předem poskytla rovněž deníku The Guardian, by mohli běžní Američané takto ročně až 660 plastových mikročástic ročně, pokud by se drželi doporučení pro denní konzumaci soli. Realita ale může být ještě horší, protože většina Američanů podle odhadů zdravotníků solí nadměrně.

„Plasty jsou všudypřítomné nejen v naší společnosti a každodenním životě,“ konstatuje Masonová, „ale už i v našem životní prostředí. Jsou všude. Ve vzduchu, ve vodě, v rybách a mořských plodech, v pitné vodě, v pivu.“

Částice podle odhadů vědců pocházejí z velké části z běžného plastového odpadu, jako jsou lahve na jednorázové použití, který se v prostředí postupně rozpadá na stále drobnější částečky. Dalším zdrojem jsou plastová vlákna, používaná k výrobě oděvů.

Důsledky neznáme, problém se zhoršuje

Zdravotní dopady plastového znečištění dosud nejsou známy. Jednou z obtíží, jež stojí v cestě výzkumu, je neschopnost vědců najít kontrolní skupinu lidí, která by jím nebyla postižena. „Plastovému znečištění je vystaven každý, od kolébky do hrobu,“ psali vědci z Arizonské státní univerzity v tematickém výzkumu před čtyřmi lety.

To potvrzuje Juan Conessa, který se výzkumu znečištění mořské soli věnuje na univerzitě ve španělském Alicante. „Dopady na zdraví nejsou známy, protože zatím neexistují studie. Nicméně je jisté, že plastů v prostředí obecně přibývá a stoupá tudíž i míra, v níž jsou lidé vystaveni jejich vlivům.“

Deník Guardian v dřívější analýze odhaduje, že na světě se každou minutu koupí milion jednorázových plastových lahví. Při současných trendech by každoroční spotřeba plastových lahví mohla v roce 2021 dosáhnout půl bilionu. Pokroky v recyklaci navíc nestačí držet tempo s nárůstem produkce.

Autorka „solné“ studie Masonová zdůrazňuje, že plastům se nelze vyhnout. „Doufám, že naše odhalení nepovedou jen k tomu, že si lidé začnou kupovat kamennou sůl místo mořské… Musíme se zaměřit na koloběh plastů v životním prostředí a musíme je začít nahrazovat jinými materiály,“ dodává.

Další informace:

The Guardian Sea salt around the world is contaminated by plastic, studies show

The Guardian A million bottles a minute: world's plastic binge 'as dangerous as climate change'

The Guardian Plastic fibres found in tap water around the world, study reveals

Quartz You’re probably drinking little bits of plastic in your tap water

Motherboard We're Eating Fish That Are Eating Plastic That Smells Like Food