Velryby, žraloci i rejnoci jsou podle čerstvě publikovaného výzkumu vážně ohroženi přibývajícím množstvím plastového odpadu v oceánech. Kosticovití kytovci, žraloci obrovský a veliký či některé druhy rejnoků se totiž živí namísto lovu filtrací mořské vody, a spolu s planktonem či drobnými korýši tak požírají ve stále vyšší míře i drobné částečky plastu. Ty jsou dnes vinou znečišťování moří odpadem takřka všudypřítomné.

Studie vydaná v magazínu Trends in Ecology and Evolution volá především po dalším výzkumu. Zatím totiž není úplně jasné, jak přesně a jak rychle konzumace plastu mořskou faunu ovlivní. Vědci se obávají, že by nestravitelné mikroplasty mohly zvířatům bránit vstřebávat živiny. V množství plastového odpadu, který se do oceánů dostává, se vyskytují také toxické látky, jež mohou podlomit zdraví zvířat, snížit jejich imunitu či narušit rozmnožování.

„Přestože množství výzkumů ohledně vlivu mikroplastů na život v oceánech roste, dosud nevíme prakticky nic o tom, co konkrétně dělají velkým zvířatům živícím se filtrováním vody. Jasné je jen to, že mikroplasty mohou dále ztenčit populace těchto již tak ohrožených druhů, z nichž mnohé jsou výjimečně dlouhověké a během života se rozmnožují jen zřídka,“ uvádí spoluautorka výzkumu Elitza Germanovová.

Velryby, rejnoky a obří žraloky navíc dnes ohrožují další problémy, zejména jiné druhy znečištění a nadměrný rybolov. Mikroplasty jsou faktorem, který jejich situaci dále zhorší a může být nakonec pomyslným jazýčkem na vahách, jež nepříznivé trendy stavů některých druhů postrčí až k vymření.

Nejhorší jsou jednorázové obaly

Míra znečištění životního prostředí, a zejména moří, plastem poutá nezvykle velkou pozornost od minulého roku. Právě loni publikované výzkumy totiž přinesly důkazy, že plastová vlákna jsou prakticky všudypřítomná a vyskytují se již i v pitné vodě, mořské soli, pivu či tělech běžně pojídaných ryb.

Specifické zděšení vzbudil pak nález několika mrtvých velryb, jež měly trávící trakt zcela zanesené odpadem. Z jistého plejtváka nalezeného na pobřeží Francie bylo vytaženo na osm set kilogramů plastu.

Proslulá kalkulace odhaduje, že při pokračování současných trendů znečišťování a nadměrného rybolovu, by z hlediska váhy mohlo být do poloviny tohoto století ve světových oceánech více plastů, než ryb. Jaké přesně mohou mít chemikálie v plastech účinky na lidi, není prozatím jasné.

Většina plastového odpadu roztroušeného v mořích sestává z běžných, každodenně užívaných jednorázových obalů. Na devětasedmdesát procent mikročástic tvoří polyetylen, nejběžnější plast.

Další informace:

Deutsche Welle Microplastics endanger whales and sharks

BBC News Plastic pollution: Scientists' plea on threat to ocean giants

The Guardian Whale and shark species at increasing risk from microplastic pollution — study

The Independent Microplastics ‘pose major threat’ to whales and sharks, scientists warn