Mrtvá velryba v Indonésii měla v žaludku víc než tisíc kusů plastu
Josef PatočkaZesnulý kytovec vyplavený na jednu z pláží indonéského ostrova Sulawesi měl ve svých útrobách mimo jiné žabky, plastové lahve, nákupní tašky a víc než sto jednorázových kelímků. Ochranáři volají po omezení výroby.
Zamoření oceánů plasty si zřejmě vyžádalo život vorvaně, jehož mrtvolu vyplavilo moře na jedné z pláží ostrova Sulawesi na východě Indonésie. V jeho útrobách nalezli lidé ze správy místního národního parku víc než tisíc kusů plastového odpadu dohromady o váze necelých šesti kilo. Podle zpravodajů mělo zvíře ve svých útrobách mimo jiné plážové žabky, plastové lahve a kelímky na jedno použití.
Hnijící mrtvolu velryby o délce necelých deseti metrů vyhledali lidé ze správy národního parku Wakatobi poté, co ji objevili místní vesničané. Ochranáři ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) následně přistoupili k prozkoumání těla zvířete. V jeho žaludku nalezli celkem 5,9 kilogramů plastových odpadků včetně sto patnácti plastových kelímků, čtyř PET láhví, pětadvaceti plastových tašek, dvou plážových sandálů neboli žabek, nylonového pytle a víc než tisíc dalších větších či menších kusů plastu.
„Přestože nemůžeme určit přesně, jaká byla bezprostřední příčina smrti zvířete, už tato fakta jsou sama o sobě děsivá,“ uvedla koordinátorka ochrany moří v indonéském WWF, Dwi Supraptiová. Přesnou příčinu podle ní nebylo možné stanovit vzhledem k pokročilému rozkladu těla velryby.
Problém řeší Evropa i Indonésie
Indonésie je s 260 miliony obyvatel podle zpráv druhým největším znečišťovatelem moří na světě. Před ní je pouze Čína. U zemí globálního jihu ovšem hraje roli skutečnost, že se do nich vyváží velká část plastového odpadu z bohatých zemí.
Úmyslem je jeho další zpracování, k tomu však ne vždy dojde. Nedávné rozhodnutí Číny omezit zhruba na polovinu import plastového odpadu může podle nejnovějších studií do roku 2030 vést k tomu, že až 111 milionů tun plastových odpadů budou muset bohaté země samy recyklovat, skládkovat, nebo ho vůbec nevyrábět.
V tomto ohledu jde příkladem Evropská unie, jež doposud z každoročně vyprodukovaných pětadvaceti milionů tun plastů recyklovala stěží čtvrtinu. Od roku 2021 plánuje zastavit výrobu deseti položek — mezi jinými plastových kelímků, brček, a dalšího jednorázového nádobí — jež tvoří podstatnou část odpadu v oceánech.
Také Indonésie chce plastové znečištění omezit. „Je mi to líto,“ uvedl v reakci na zprávu o velrybě tamní ministr námořních záležitostí, Luhut Binsar Pandjaitan. „Je pravděpodobné, že i další mořská stvoření jsou plastovým odpadem takto kontaminovaná, a protože ryby konzumujeme, představuje to riziko i pro naše zdraví,“ dodal.