Hospodářské noviny šířily Tykačův výmysl o hrozbě vánočního „blackoutu“. Proč?
Radek KubalaŠéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek si neověřil jednoduchou informaci a šířil výmysl Pavla Tykače o hrozbě vánočního blackoutu kvůli obnovitelným zdrojům. Jako obvykle musela manipulaci vyvrátit firma ČEPS.
Necelé dva měsíce poté, co Hospodářské noviny daly prostor hrubě manipulativnímu komentáři Ivany Tykačové, utržil přední český ekonomický deník další ostudu přicházející ze stejného směru. Šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek na stránkách média, které řídí, rozšířil dezinformaci uhlobarona Pavla Tykače o údajné hrozbě předvánočního blackoutu. Pikantní je, že Tykačovu lež o pár dní později vyvrátila v deníku Aktuálně Adéla Očenášková, tedy Maškova kolegyně z jednoho vydavatelského domu Economie.
Stačilo k tomu udělat jediné. Zvednout telefon a zavolat mluvčí ČEPS — České energetické přenosové soustavy, tedy firmy, která u nás energetické sítě provozuje. Mašek si tak mohl rychle a snadno ověřit to, co o pár dní později zjistila jeho kolegyně Očenášková: žádná dramatická situace nenastala a situace byla po celou dobu stabilní. Navíc by nemusel šířit „metalež“ o tom, že za neexistující rizikovou situací mohl nedostatek výkonu obnovitelných zdrojů.
Přestože vítr a slunce v zimě poskytuje méně elektřiny než po zbytek roku, letošní zima byla podle mluvčí ČEPSu lepší než obvykle. Mašek místo zjišťování faktů vykonstruoval na základě jednostranných informací od jednoho z největších tuzemských uhlobaronů skoro až detektivní příběh, během kterého se za našimi zády odehrávala krizová situace nebývalých rozměrů. A doprovodil to útokem na probíhající energetickou transformaci.
Je jasné, že taková otevřená manipulace slouží zájmům jednoho konkrétního uhlobarona, který chce za každou cenu zpomalit konec fosilních paliv, spíše než veřejnému zájmu na čistém životním prostředí a energetice odpovídající evropským trendům. Mašek navíc ve svém krátkém textu cituje z velkého rozhovoru s Tykačem, který plánuje brzy vydat. Je tak bohužel pravděpodobné, že tato šaráda bude i nadále pokračovat a že majitel Sev.en energy dostane příležitost šířit dezinformace na ještě větším prostoru Hospodářských novin.
Sev.en energy používá tyto manipulativní praktiky dlouhodobě. V létě roku 2019 se zástupci firmy chlubili, že jejich elektrárna Chvaletice odvrátila hrozbu blackoutu na Pardubicku. Už tehdy tvrzení Tykačovy firmy musel vyvracet ČEPS, žádný výpadek elektřiny nehrozil. Loni v lednu se zase firma snažila využít krátké krize v energetické síti k útokům na obnovitelné zdroje. Opět musel věci uvést na pravou míru ČEPS.
Sev.en energy používá nekalé PR praktiky dlouhodobě, nejnověji prostřednictvím stránky facebookové stránky Hnutí DUCHA (dříve Greenpiss). Po uvedených zkušenostech by mělo být pro tuzemská média samozřejmým standardem, že když Pavel Tykač nebo jeho lidé křičí „blackout“, je nutné v první řadě kontaktovat ČEPS.
Nejde ale jen o vymyšlené „blackouty“. O tom, jak neblahou roli firma Pavla Tykače v českých zemích hraje, Deník Referendum zpracoval důkladnou šestidílnou investigaci, na níž redakce pracovala několik měsíců. Po jejím vydání by mělo být samozřejmostí, že na Tykačovo veřejné působení solidní média budou pohlížet jako na aktivitu pro český stát podobně nebezpečnou, jako je veřejné působení Andreje Babiše.
Minimum je nebrat za věrohodné nic, co Pavel Tykač a jeho lidé, mezi nimiž byli i sněmovní kandidáti SPD, což firma nepokládala za problém, veřejně říkají. Ověřování informací se vyučuje na katedrách žurnalistiky v prvním ročníku. Šéfredaktor Hospodářských novin zřejmě zrovna chyběl.
Nabízí se ale otázka, proč takto v energetice i klimatu poměrně orientované médium podruhé v krátkém čase iniciativně šíří manipulativní Tykačovu propagandu. Jedná se o nový trend? Není nadbíhání Tykačově komunikačnímu aparátu porušením nezávislosti média?
Zajímá to například Radu pro redakční nezávislost Economie, ve které sedí úctyhodní lidé jako britský novinář Misha Glenny, novinářka Alexandra Borchardtová, prvotřídní polský novinář a bohemista Alexander Kaczorowski či mediální odborník Václav Štětka?