Česká veřejná debata o příčinách rozsáhlého výpadku elektřiny ze začátku července se bohužel rychle stala obětí předvolebního boje. Že si leckterý populista bude snažit kopnout do obnovitelných zdrojů energie, které ale za výpadek nemohou, se dalo čekat. Zajímavější — protože o něco fundovanější — je ale proud kritiky, který se snesl na provozovatele přenosové soustavy, státní společnost ČEPS.

Například podle Lenky Zlámalové je výpadek především selháním ČEPS. Skutečně? Ponechme teď stranou motivace šéfkomentátorky serveru z většiny vlastněného Danielem Křetínským, jehož jmění pochází z podstatné části z provozování uhelných elektráren, a jejímž partnerem v podcastu je předseda Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Některé nové argumenty, které ve své drtivé kritice vůči společnosti ČEPS vznáší, si zaslouží pozornost.

Jedním ze selhání ČEPS má být dlouhodobá nefunkčnost jednoho z transformátorů s fázovým posunem v rozvodně Hradec u Kadaně na jednom z konců prasklého vedení V411. Tento transformátor má schopnost blokovat přetok energie přeshraničním vedením z Německa, které do rozvodny ústí. Že tyto přetoky byly v okamžiku výpadku sice vyšší než predikce, ale stále na běžných hodnotách, jsem už psal.

Na výměnu transformátoru se čeká, protože tento typ se speciální funkcí umí vyrobit jen několik málo firem, jejichž kapacity jsou přetížené kvůli ruským útokům na ukrajinskou energetickou síť. Funkci rozbitého transformátoru nicméně dočasně převzaly jeho protějšky na německé straně v rozvodně v Röhrsdorfu; zde budeme tudíž slabinu hledat marně.

Jednoduchý pohled na mapu rozvodné sítě také prozradí, proč ČEPS nemohl jednoduše na řešení výpadku povolat elektrárny Počerady a Orlík. Výpadek vedení V411 totiž přetížil zbylá vedení ve směru z jihozápadu na severovýchod, a obě tyto elektrárny by tudíž problém jenom zvětšily.

Naproti tomu elektrárna Ledvice stojí na severovýchodní straně tohoto předělu. Její šestý blok měl síť poskytnutím podpůrných služeb stabilizovat — dostává za to koneckonců slušně zaplaceno. Jenže selhal a tím patrně sehrál ve výpadku rozhodující roli, což ovšem Lenka Zlámalová zcela vynechává.

Snaha doložit, že síť byla zahlcena elektřinou z obnovitelných zdrojů, pomocí cen na českém kontinuálním vnitrodenním trhu, které se měly „masivně propadnout do záporných hodnot“, je pak zcela falešná. Nejenže cena v žádnou chvíli neklesla pod nulu, ale v hodině před výpadkem se vážený průměr cen pohyboval kolem zcela běžných 80 EUR/MWh a u posledních obchodů před uzavřením trhu dosahovala cena dokonce přes 200 EUR/MWh!

S Lenkou Zlámalovou se shodneme na tom, že českou přenosovou soustavu je třeba posilovat a investovat do ní ve velkém. Jde o jeden z nutných nákladů vyvolaných pokračující elektrifikací naší ekonomiky v souvislosti s odklonem od fosilních paliv, jejichž využívání ničí naši planetu a následné dopady klimatické změny působí obrovské ekonomické škody. Ve srovnání s nimi jde stále o tu nejracionálnější a nejlevnější cestu.

Odhady, že bude muset jít o stovky miliard korun, pocházejí převážně z pera těch, kdo mají finanční zájem energetickou transformaci brzdit. Řádově zrychlit je ale nutno určitě — jak dostatečným financováním, na nějž je možné výhodně využít příjmy z prodeje emisních povolenek, tak promazáním zadrhlého soukolí povolovacích procesů.

Na detailní vysvětlení příčin výpadku si počkáme až po volbách. Zatím také není politický tlak tato vyšetřování, která běžně trvají několik měsíců, urychlit. Volat do té doby s tak chabými argumenty po rezignaci ministra průmyslu Vlčka kvůli domnělému selhání společnosti ČEPS není zrovna namístě.