Peníze z emisních povolenek má spolknout starý projekt dukovanského horkovodu
Veronika MurzynováPlán vytápění Brna dukovanským horkovodem trvá. Navzdory astronomické investici i faktu, že vůbec nepůjde o využití zbytkového tepla. Alarmující by mělo být, že tento technologický nesmysl má spolknout většinu peněz z emisních povolenek.
Záměrem vybudovat horkovod z jaderné elektrárny Dukovany do Brna, který má být podpořen až 11 miliardami korun z výnosů z emisních povolenek, je skvěle ilustrován stav dnešní české klimaticko-energetické politiky. Neochota hledat inovativní řešení a měnit status quo u nás totiž stále dominují nad investicemi do udržitelnosti a sociálně spravedlivé transformace.
Myšlenka vyvést tepelný výkon z Dukovan k vytápění Brna vznikla už v 70. letech minulého století, tedy v začátcích výstavby této jaderné elektrárny. Od té doby se pravidelně vynořuje coby memento doby dávno minulé. Jde o technologicky i ekonomicky sporný projekt.
Horkovod o délce více než 60 km má přenášet teplo z turbín jaderné elektrárny do městské teplárenské soustavy, kde nahradí současné zdroje na fosilní plyn. Málo se však mluví o tom, že projekt nepočítá s využitím odpadního tepla z elektrárny (které by na tak dlouhé trase nebylo dostačující). Místo toho je záměrem odebírat páru přímo z turbín, čímž se sníží výroba elektřiny.
Plánované zprovoznění horkovodu v roce 2031 je značně ambiciózní. Vzhledem k jeho délce, členitosti terénu a předpokládané náročnosti povolovacích procesů, jelikož má procházet skrze tisícovky parcel, je nejspíše potřeba počítat s průtahy a růstem celkových nákladů.