Více než třicet procent uhlíkové stopy Evropské unie pochází z budov, jde tak o sektor s největším dopadem na životní prostředí. Více než sedmdesát pět procent budov v Evropské unii je v současnosti energeticky neefektivních. S dopadem na klima i řešením energetické chudoby má podle Evropské unie pomoci renovace energeticky neefektivního bytového fondu, ale také například rozšířený systém emisních povolenek.

Nový systém ETS 2 má platit od roku 2027 a jeho součástí je zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy. Ačkoliv se pravidla ETS 2 budou týkat přímo dodavatelů fosilních paliv, nepřímo dopadnou i na majitele domů či nájemníky. Očekává se, že rozšíření systému emisních povolenek do určité míry povede ke zdražení energií pro vytápění z fosilních zdrojů.

Povolenky jako politický nástroj

Rozšíření systému emisních povolenek se tak v mnoha státech včetně České republiky stává nástrojem politického boje. „Nové emisní povolenky zavádět nebudeme, protože nechceme lidi vystavit zdražení pohonných hmot a zdražení bydlení,” uvedl na červnové tiskové konferenci předseda vlády Petr Fiala. Česká republika podle něj nyní pracuje na tom, aby získala podporu pro zásadní revizi systému. Stát bude podle Fialy dále pokračovat v „hledání podpory pro [jeho] odložení nebo přímo zrušení“.

Podle energetického experta z Hnutí DUHA Jiřího Koželouha nicméně Česká republika příliš velkou šanci na kompletní zastavení připravovaného systému nemá. Získala nicméně podporu kvalifikované většiny států Evropské unie pro jeho úpravu.

„V tuto chvíli je patrná snaha vlády dosáhnout na evropské úrovni mechanismu, aby existovala silnější pojistka proti rychlému růstu ceny povolenky. Kdyby cena najednou vystřelila oproti předpokládaným čtyřiceti pěti eurům na 250 eur, tak to problém skutečně bude,“ vysvětluje Koželouh pro Deník Referendum.

Český návrh revize se zabývá také možností zastropovaní ceny povolenek, podle Koželouha by takový krok nicméně nebyl příliš efektivní. „Slibně rozjetá motivace pro dekarbonizaci by klesla,“ míní.

Proti systému, který byl schválen během českého předsednictví v Radě Evropské unie, se kromě současné vlády postavila také opozice. „Pro důchodce a rodiny s dětmi to bude likvidační, budou si muset vybrat — jíst nebo topit. Všechno kvůli bruselskému šílenství, kterému Fiala poslušně přitakával,“ uvedl předseda hnutí ANO Andrej Babiš na svých sociálních sítích.

Některé obavy ze zdražování potvrzují i experti. Podle výpočtu think tanku Bruegel by průměrná domácnost v Evropské unii mohla v případě nejhoršího scénáře zaplatit až o 800 eur ročně více za energie — což by představovalo větší nárůst než zdražení způsobené energetickou krizí po ruském útoku na Ukrajinu.

Rovněž think tank Agora Energiewende, který podporuje přechod na čistou energii v Německu, varuje: „Ve většině členských států Unie povedou dodatečné náklady na emise uhlíku pouze ke zvýšení účtů nájemníků, aniž by motivovaly pronajímatele k renovaci budov.“

Negativní dopady na zranitelné skupiny má zmírnit nový Sociální klimatický fond, který vládám umožní využít část příjmů z uhlíkového systému na řešení energetické a dopravní chudoby v letech 2026—2032. V České republice bude Sociální klimatický fond disponovat zhruba padesáti miliardami korun. Mezi další navrhovaná opatření, jak domácnostem ulevit v případě zvyšování nákladů, patří například energetický kupón navrhovaný Pirátskou stranou.

Podle Koželouha se emisní povolenky nicméně velké části zranitelných domácností týkají už nyní. „Zhruba čtyřicet procent domácností v České republice využívá dálkové vytápění, na které se povolenky již vztahují. Velká část z nich jsou navíc právě nízkopříjmové domácnosti,“ popisuje pro DR. Podle Koželouha tak rozšíření systému v praxi spíše narovná nepoměr.

Růst nákladů i energií