Nová data evropské agentury Copernicus potvrzují dlouhodobý trend: teploty v Evropě stoupají rychleji než jinde. „Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem. Dopady jsou již dnes závažné,“ uvedl Florian Pappenberger, generální ředitel Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí agentury Copernicus, při zveřejnění nové Zprávy o stavu klimatu v Evropě.

Téměř v celé Evropě naměřili za rok 2025 meteorologové nadprůměrné roční teploty. Nezvyklá pak byla například třítýdenní vlna veder ve Skandinávii, kdy dokonce i v některých oblastech za polárním kruhem teploty překročily třicet stupňů Celsia.

„S rostoucími teplotami a následnými požáry a suchem je zcela zřejmé, že klimatická změna není hrozbou budoucnosti, ale naší žitou realitou,“ upozornila klimatoložka Samantha Burgessová, vedoucí programu změn klimatu v rámci agentury Copernicus.

Změna klimatu ohrožuje evropské zdroje vody

Vedle vysokých teplot vzduchu data ukazují i na podprůměrné srážky nad kontinentem. Již v květnu 2025 panovaly suché podmínky ve více než polovině Evropy a průtok na sedmdesáti procentech evropských řek klesl pod dlouhodobý průměr. Ve vysušené krajině vznikaly časté požáry: za rok 2025 spálily území o velikosti Kypru.

Následkem vyšších teplot jsou vedle sucha i dlouhodobě klesající zásoby vody v ledovcích a horských sněhových pokrývkách, které odtávají rychleji, než je nový sníh a led mohou doplnit. Podle agentury Copernicus byl úbytek hmotnosti ledovců patrný po celé Evropě, přičemž Island zaznamenal druhý největší úbytek v historii. Sněhová pokrývka kontinentu pak byla v roce 2025 o 31 procent nižší, než je dlouhodobý průměr.

Teploty mořské vody v okolí kontinentu lámou rekordy už čtvrtý rok v řadě a ničí mořské ekosystémy. Situace je podle agentury Copernicus „extrémní“ především ve Středozemním moři a u irského pobřeží Atlantského oceánu.

Oceány a moře přitom pohlcují zhruba devadesát procent tepla, které se v klimatickém systému Země hromadí v důsledku spalování fosilních paliv. Z teplejších moří se rychleji odpařují masivnější objemy vody, které pak pohánějí silné bouře. Výsledkem jsou extrémní jevy počasí jako například bleskové povodně ve Valencii v roce 2024.

Obnova přírodní rozmanitosti

Kvůli častějším a silnějším extrémním projevům počasí i dlouhodobým klimatickým podmínkám jsou podle zprávy agentury Copernicus v ohrožení přirozené ekosystémy mnoha druhů. „Příroda čelí stále sílícímu tlaku kvůli měnícím se podmínkám, rozvratu sezónních vzorců počasí i stále stoupajícím teplotám a menším srážkám,“ stojí ve zprávě.

Jsou to přitom původní ekosystémy, které nejenže udržují v krajině přírodní rozmanitost, ale rovněž zachytávají přebytečné uhlíkové emise, čímž pomáhají zmírňovat změnu klimatu. Podle společného výzkumu švédských, amerických a kanadských vědců dokáží staré lesy ve Skandinávii zachytit o sedmdesát procent větší množství uhlíku než lesy pěstované pro těžbu.

I z tohoto důvodu Evropská unie v roce 2024 přijala Nařízení o obnově přírody, které má za cíl nejen přírodu lépe chránit v omezených rezervacích, ale také obnovovat zaniklé a posilovat ohrožené přírodní ekosystémy.