V budově Evropského parlamentu v Bruselu se 24. února 2026 konala konference o nanoplastech. Konferenci organizovalo Globální výzkumné centrum AllatRa společně s europoslancem Ondřejem Knotkem z hnutí ANO. Na pohled seriózní akademická akce — čtyři odborné bloky, řečníci z několika zemí, záštita europoslance. Podrobnější pohled však za fasádou vědecké terminologie odhalí organizaci, před spoluprací s níž varuje česká tajná služba.

Co je AllatRa

AllatRa je mezinárodní hnutí, které vzniklo na Ukrajině a religionisté jej řadí mezi nová náboženská hnutí. Videa, jež šíří v desítkách různých jazyků, kombinují reálná vědecká fakta s apokalyptickými proroctvími — koncem světa v roce 2028, 2036 nebo jindy, způsobeným kosmickým zářením z pulsaru Kerberos, odskočením zemského jádra k Sibiři nebo jinými jevy, které fyzika nezná.

Organizace však není jen kuriozitou ze zákulisí internetu. Ukrajinská policie AllatRa vyšetřuje a její vedoucí představitele včetně zakladatele Igora Danilova viní z vlastizrady a spolupráce s ruskými tajnými službami — hrozí jim patnáct let odnětí svobody až doživotí. Samo hnutí podezření odmítá a poukazuje na svůj „rebranding“: maže staré archivy, deklaruje podporu Ukrajiny a nově se prezentuje jako obránce lidských práv.

Česká kontrarozvědka BIS a Ministerstvo vnitra mají AllatRu rovněž v hledáčku. Ministerstvo před spoluprací s pochybnou organizací výslovně varovalo a označilo ji za šiřitele antisystémových konspiračních teorií s radikalizačním potenciálem.

Nic z toho europoslance Ondřeje Knotka nezastavilo. Když se ho reportéři serveru Seznam Zprávy před konferencí ptali, proč spolupracuje s organizací, před níž varuje česká vláda, neodpověděl. Místo toho napsal: „Vás nezajímá konference o nanoplastech v Evropském parlamentu. Vás zajímá spolek AllatRa, kterou někteří včetně vás nazývají sektou. Stejně tak znám mnoho lidí, kteří jako sektu označují Seznam Zprávy.“

Konference v Evropském parlamentu proběhla. AllatRa toho vzápětí využila podle očekávání — v tiskové zprávě rozeslané přes ČTK Protext prezentovala akci jako důkaz institucionálního uznání a hnutí se zapsalo do Registru transparentnosti EU. Razítko evropské instituce má svou hodnotu.

EU se plasty zabývá, podle europoslance je ignoruje

Na konferenci pronesl Ondřej Knotek větu, která je klíčem k pochopení celého záměru. Problém nanoplastů je podle něj „politicky ignorován, protože narušuje stávající ideologické rámce, jako je výklad klimatické změny úzce spojený s fosilními palivy“. Politici se podle něj bojí změnit pozice, protože by tím přiznali, že v minulosti neříkali „celou pravdu“.

Jenže právě tři měsíce před konferencí, 23. října 2025, Evropský parlament schválil nařízení 2025/2365 o předcházení ztrátám plastových pelet za účelem snížení znečištění mikroplasty. Nařízení předcházely směrnice o jednorázových plastech z roku 2019, nařízení REACH omezující záměrné přidávání mikroplastů do výrobků z roku 2023 a rozsáhlý akční plán pro nulové znečištění.

Evropská unie plasty očividně neignoruje: přijala závazné regulace s konkrétními termíny a sankcemi. Knotek to dobře ví — jako europoslanec hlasující o klimatické a environmentální legislativě těžko může nevědět, co Evropský parlament odhlasoval tři měsíce před tím, než sám pozval zástupce skupiny AllatRa do své kanceláře.

Nanoplasty a klima: dvě různé fyzikální otázky

Jádrem sdělení šířeného organizací AllatRa je tvrzení, že nanoplasty jsou příčinou nebo zásadním faktorem klimatické změny — a že pozornost věnovaná emisím oxidu uhličitého je proto přehnaná nebo chybně zaměřená. To je z hlediska fyziky nesmysl.

Globální oteplování je způsobeno skleníkovým efektem. Oxid uhličitý, metan a další plyny pohlcují infračervené záření vyzařované zemským povrchem a část tepla vracejí zpět. Tento mechanismus je znám od šedesátých let 19. století — poprvé ho změřil irský fyzik John Tyndall, kvantifikoval švédský chemik Svante Arrhenius.

Za 170 let výzkumu nebyl zpochybněn. Od průmyslové revoluce vzrostla koncentrace CO₂ v atmosféře z přibližně 280 na více než 420 částic na milion — a globální teplota stoupá v souladu s fyzikálními předpověďmi.

Nanoplasty jsou reálný a závažný problém pro zdraví, ekosystémy i biodiverzitu. Výzkum jejich dopadů teprve začíná a závěry jsou znepokojivé. Na radiační rovnováhu Země však nemají žádný prokazatelný vliv srovnatelný s působením skleníkových plynů. Jde o jiný fyzikální fenomén, jiná tělesa, jiné mechanismy, jinou řádovost.

Tvrdit, že Evropská unie by se měla „méně soustředit na snižování emisí“ a více na nanoplasty, je totéž, jako tvrdit, že kvůli rakovině plic nemusíme řešit infarkty. Obojí je reálné ohrožení. Jedno nevytlačuje druhé.

Ondřej Knotek vystudoval chemické inženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Ví, co je radiační přenos. Ví, co je skleníkový efekt. Ví, proč nanoplasty a CO₂ nejsou záměnné jevy. Nejde o mýlku — jde o vědomé přesměrování pozornosti.

Vzorec, nikoli náhoda

Organizace AllatRa dříve klimatickou změnu způsobenou lidskou činností přímo popírala a označovala ji za podvod. To se však ukázalo jako příliš průhledné, proto začala tvrdit, že antropogenní vliv na klima uznává, ale soustředí se na nanoplasty jako „přehlíženou příčinu“ — a fosilní paliva se ztrácejí ze zřetele. Klasická dezinformační technika: nejde o přímé popření, ale přesměrování pozornosti; není to vyloženě lež, ale polopravda.

Mechanismus není ojedinělý: zpráva generálního tajemníka NATO i polská vládní komise pro zkoumání ruských a běloruských vlivů dokumentují, že Ruská federace se systematicky snaží zpomalovat evropský odklon od fosilních paliv prostřednictvím dezinformačních kampaní. AllatRa je organizace vyšetřovaná pro napojení na ruské tajné služby, která postupuje přesně takto.

Knotek byl zpravodajem Evropského parlamentu k návrhu Evropské komise na klimatický cíl pro rok 2040 a prosazoval jeho zamítnutí. Svůj klimaskeptický postoj veřejně opakuje. Načež pozve organizaci s proruskou minulostí a dezinformačním profilem na konferenci, kde společně prezentují nanoplasty jako argument pro oslabení emisní politiky.

Mohla by za tím být politická neschopnost. Ovšem člověk s diplomem z chemického inženýrství, který působí ve výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu a ví, co tato instituce odhlasovala o tři měsíce dříve, má dostatek informací, aby věděl, co dělá.