„Je to hrůza, která nemá žádnou efektivitu pro náš energetický mix,“ nechal se před několika dny slyšet novopečený vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal a neúspěšný zájemce Motoristů o post ministra životního prostředí Filip Turek. Hovořil přitom o větrných elektrárnách.

Antivětrné hnutí poslední dobou nabírá nebývale silný dech. Podobně jako Turek se v poslední době k takzvaným akceleračním zónám vyjádřili i premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Akcelerační zóny mají představovat pečlivě vytyčené a podle přísných pravidel posouzené oblasti, kde bude možné stavět obnovitelné zdroje rychleji oproti běžným povolovacím procesům.

Vtip ale spočívá v tom, že akcelerační zóny ještě ani neexistují a varianta, že by usnadňovaly výstavbu větrníků uprostřed obcí, jak straší například právě Karel Havlíček, je naprosto zcestná. Nejenom Turek, ale i nejvyšší politici z ANO šíří dezinformace o větrné energetice.

Nezůstávají v tom sami. Průzkum Deníku Referendum a Investigativního centra Jána Kuciaka vysledoval, že protivětrná argumentace se šíří intenzivně také na sociálních sítích, zejména pak ve skupinách na Facebooku.

Nápadně často má pak tato argumentace původ na slovenském webu Zapravdu.sk, jehož provozovatelem je slovenský jogín Daniel Máčovský. Ten patří se svou spolupracovnicí Katarínou Ondrušovou mezi nejvýraznější postavy současného protivětrného aktivismu nejen na Slovensku. Ondrušová se od minulého roku objevuje na veřejných jednáních občanů také v českých obcích.

Slovenský jogín a dezinfo scéna proti větrníkům

Doménu Zapravdu.sk si koncem roku 2017 zaregistrovalo občanské sdružení Bhaku Joga Centrum, jehož cílem je podle jeho stanov „propagace Bhakti jógy (nesobecké lásky k Bohu)“ a „podpora kulturního a duchovního porozumění mezi Západem a Východem, především mezi hinduismem a křesťanstvím“. O tom, že by se sdružení mělo věnovat otázce větrných elektráren, není v jeho stanovách ani zmínka.

Organizaci stejně jako web Zapravdu.sk vede právě Daniel Máčovský, slovenskými médii označovaný jako „himalájský jogín“, popularizující nejen východní spiritualitu, ale i myšlenku slovanství.

Kromě útoků na větrné elektrárny Máčovský na svém webu nabízí i „mince Matky Slávy“, které mají symbolizovat obrodu národa. Na Facebooku Máčovský používá také prostřední jméno Slobodan.

Na problematiku větrných elektráren se Máčovský začal orientovat zejména v loňském roce. Od března minulého roku na svém webu publikuje články o údajných negativních účincích větrných elektráren, vedle toho je také jedním z administrátorů facebookové skupiny „Za pravdu o veterných parkoch“. Ta má více než šest tisíc členů a aktuálně patří k nejaktivnějším slovenským protivětrným fórům. O svém poslání skupina píše, že vznikla jako podpůrný mechanismus v procesu ochrany krajiny před „turbínovým morem“.

„Ať šlo o vakcíny proti covidu nebo teď o větrné elektrárny, když někdo narušuje můj osobní prostor, tak mě to zapne,“ vysvětlil Máčovský svou motivaci k boji s větrnými elektrárnami Deníku Referendum. Sám říká, že aktivním se stal právě během covidové pandemie.

Jako prvotní impuls ke svému odporu proti větrným elektrárnám uvádí plán na výstavbu větrného parku nedaleko svého bydliště. Jedná se konkrétně o záměr Jaderné energetické společnosti Slovensko na výstavbu bezmála sedmdesáti větrných turbín v blízkosti slovenského města Hlohovec.

Vloni v květnu Máčovský také pomáhal odstartovat celoslovenskou petici proti výstavbě větrných elektráren a následně v červnu další petici proti výstavbě nejen větrných, ale i solárních elektráren, bateriových úložišť nebo spaloven.

Za peticí stojí vedle Máčovského hned několik dalších spolků a sdružení, které spojuje propagace slovanství či odpor ke klimatické politice a očkování proti covidu-19. Nechybí mezi nimi například ani spolek Slavica, jehož čestnou členkou je i bioložka Soňa Peková, jinak také hvězda dezinformační scény, proslavená šířením vědou vyvrácené lži o covidu-19.

Návod jak zastavit větrnou elektrárnu

V peticích Máčovský požaduje, aby o každém projektu větrných elektráren rozhodovali obyvatelé obcí v referendech. Ty pak aktivně propaguje ve své facebookové skupině „Za pravdu o veterných parkoch“. Členům skupiny například radí, jak v místech plánovaných větrných elektráren kontaktovat místní obyvatele nebo obecní zastupitelstva, popřípadě jak vůbec referendum vyvolat.

Dále Máčovský zájemce o návod, jak čelit větrným elektrárnám, nabádá k tvorbě petic či k roznosu letáků, nabízí taky své argumenty do diskuzí. Návodné články publikuje i na svém webu Zapravdu.sk.

Mezi hlavními argumenty proti větrným elektrárnám Máčovský uvádí poškození zdraví takzvaným infrazvukem. S odkazy na Máčovského podklady na webu Zapravdu.sk pak tyto argumenty přebírají i české protivětrné weby a facebookové skupiny.

Podle doktorky Zdeňky Vandasové ze Státního zdravotního ústavu jsou ale tvrzení propagovaná Máčovským nepodložená. Hluk z větrných elektráren může být obtěžující, ale konkrétní zdravotní dopady v této souvislosti nebyly prokázány nebo jsou sporné.

Infrazvuk nebo též zvuk o nízkých, neslyšitelných frekvencích pak podle Vandasové není specifikem větrných elektráren. „Je součástí hluku z dopravy nebo běžných zvuků přírody, například šumění stromů ve větru nebo hluku z domácích spotřebičů. Není prokázáno, že by infrazvuk nebo nízkofrekvenční zvuk z větrných elektráren měl významnější účinky na obyvatele než jinak slyšitelný hluk,“ upřesnila Vandasová pro Deník Referendum.

Odbornice ale zároveň připouští, že hluk větrných elektráren nebo vizuální efekty rotujících lopatek mohou mnozí lidé prožívat s výraznou nelibostí. „Od toho ale máme povolovací řízení. Bez vyloučení negativních vlivů elektráren na život lidí v okolí projekt nedostane povolení k výstavbě,“ dodala Vandasová. Sporné projekty mohou být navíc podrobeny šetření hygienických stanic.

Vedle infrazvuku Máčovský varuje také před poklesem cen nemovitostí v blízkosti větrných elektráren. I to je ale podle odborníků přinejlepším předsudek. Touto problematikou se ve srovnávací studii zabývali David Slavata z Vysoké školy báňské při Technické univerzitě Ostrava a Bohumil Frantál z Akademie věd. Výzkumníci porovnávali vždy dvě srovnatelné obce v šesti lokalitách: jednu s větrnými elektrárnami, druhou bez nich. Pouze v jedné z obcí během období 2014 až 2024 ceny nemovitostí poklesly — a to konkrétně o zhruba pět procent.

Máčovský se proti těmto námitkám brání s tím, že „existují stovky vědeckých studií o negativních účincích větrných elektráren“. Na svém webu pak dokonce nabízí za 37 eur knihu, která tyto údajné studie shrnuje.

Slovenští dezinformátoři v českých zemích

Máčovského tažení nekončí na hranici Slovenska. „O české případy se stará kolegyně Katarína Ondrušová,“ upřesnil antivětrný jogín pro Deník Referendum. Ondrušová se podle něj větrným elektrárnám věnuje už šest let.

Katarína Ondrušová je zastupitelkou ve slovenské obci Dubovce, která se nachází jen patnáct kilometrů od Hodonína. Vloni v létě se v rozhovoru pro dezinformační rádio Slobodný vysielač představila jako zástupkyně spolků Pokojný vietor a Cesta k prameňu — stejný název nese mimochodem i kniha Daniela Máčovského, kde jogín sepsal své „duchovní mistrovství“.

Ondrušová dosud v České republice navštívila například besedy o větrných elektrárnách v příbramské obci Milín a v obci Velká Skrovnice nedaleko Ústí nad Orlicí, kde chtěla postavit sedm větrných turbín česká investiční společnost Redwood Capital.

Podle starosty obce Pavla Chalupy byli místní zpočátku spíše pro. Na konci léta ale odpůrci založili facebookovou skupina Větrníky Skrovnice, kde začali sdílet argumenty proti větrným elektrárnám. „Postupně se názor místních otočil proti záměru,“ popsal Deníku Referendum Chalupa.

Situace podle něj vyeskalovala při besedě, kterou uspořádalo vedení obce a kde vystoupili zástupci developera a energetičtí experti z ministerstva životního prostředí. Jak dokládá záznam besedy, Ondrušová vystoupila jako první řečnice v otevřené diskuzi. „Seděla tam se skupinou úplně cizích lidí u stolu a poté si vzala slovo,“ vzpomíná starosta Chalupa. Ondrušová ve vystoupení uvedla, že „nejhorší je zvuk a infrazvuk“. Dále tvrdila, že lidem v okolí větrných elektráren se špatně spí a „lítá jim tlak“. Místní to podle pana starosty vystrašilo a následná debata probíhala v napětí.

Ondrušovou na besedu podle Chalupy pozvali zástupci místních odpůrců elektráren, kteří po besedě navíc iniciovali petici. Zastupitelstvo nakonec jednání s investorem ukončilo.

„I já uznávám, že větrné elektrárny jsou obrovské a ne zrovna pěkné, ale nesouhlasím s tím, že by naši obec zdevastovaly,“ říká starosta. Myslí si také, že by prospěly České republice jako celku. „Investor navíc nabízel obci platby za pronájem ve výši dvojnásobku jejího stávajícího ročního rozpočtu,“ dodává.

Počátkem letošního února vystoupila Katarína Ondrušová na besedě v obci Mimoň, která se věnovala chystanému projektu větrného parku v Ralsku. Projekt chce vybudovat skupina ČEZ. Ondrušová zde varovala nejen před infrazvukem. „Má to vliv na hmyz a na včely. Z lopatek odpadávají kousky do půdy, která je pak nevratně poškozená. V okolí až patnáct kilometrů okolo turbíny končí život,“ strašila Ondrušová posluchače.

Současně si ale pochvalovala, že se díky odporu proti větrným elektrárnám obnovily československé vztahy. „Investoři vám říkají A a my vám říkáme i to B, poskytujeme vám informace, které vám nedají starostové ani kraj,“ uvedla.

Ruku v ruce s krajní pravicí

Katarína Ondrušová na besedách také pravidelně vystupuje se zástupci českých krajně pravicových stran. V Milíně vedle ní řečnil také poslanec strany Svobodní Libor Vondráček. Starosta obce Milín Vladimír Vojáček pro Deník Referendum uvedl, že Ondrušovou nezná a ani neví, kdo ji na besedu pozval.

V polovině letošního února pak vystoupila v debatě v obci Věžky u Kroměříže, věnované projektu Větrný park Haná společnosti Jipocar. Vedle Ondrušové v panelu vystoupili bývalý kandidát na primátora Prahy za hnutí SPD Tomia Okamury, energetik Hynek Beran nebo senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, jinak též známá svými dezinformačními tvrzeními o covidu-19 nebo Ukrajincích šířících tuberkulózu v České republice, za které se sama nakonec omluvila.

Daniel Máčovský na dotaz Deníku Referendum uvedl, že si jeho i Ondrušovou do České republiky zvou sami místní odpůrci větrných elektráren. Zmínil také setkání s Hynkem Beranem a dalšími odpůrci větrných elektráren, kde si zúčastnění vyměnili zkušenosti a ladili společný postup.

Máčovský Deníku Referendum také řekl, že jeho aktivity platí drobní dárci, kteří přispívají na transparentní účet webu Zapravdu.sk. Kromě platby 4725 eur za tisk Máčovského knihy o negativních vlivech větrných elektráren je ve výpisech možné dohledat například i útratu ve výši sto eur na stanici MOL v Průhonicích u Prahy.

„Napojení na Rusko? Kéž by…“

V reportáži pořadu Reportéři ČT z loňského prosince předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa na adresu hnutí proti větrným elektrárnám uvedl, že není vyloučeno, že jsou tyto aktivity podporovány z Ruska. Podle Chalupy je v ruském strategickém zájmu udržet Evropu závislou na zemním plynu.

„Proboha jak někdo mohl přijít na to, že jsem ruská agentka, když to dělám ve svém volném čase?“ reagovala Katarína Ondrušová na otázku Deníku Referendum ohledně případného spojení s Ruskem. Všechny výjezdy do České republiky údajně Ondrušová platí ze svého.

Podobně reaguje i Máčovský. „Byl bych rád, kdyby nás někdo platil, a nestyděl bych se za to,“ reagoval Daniel Máčovský na otázku Deníku Referendum, zda pocházejí peníze na jeho aktivity z Ruska. Podezření ze spolupráce s Ruskem ale kategoricky odmítá a označuje je za „nechutné lži“. „Když se dnes něco nelíbí, hned řeknete, že je to placené z Ruska,“ řekl.

Na druhou stranu se podivil, že jeho aktivity nemají podporu politických stran. „Něco takového bych očekával. Alespoň bych se tomu dokázal věnovat ještě víc,“ dodal. Zatím však prý své protivětrné aktivity dělá ve volném čase a za rodinné prostředky a zmíněné prostředky drobných dárců.

Ačkoliv Ondrušová s Máčovským spojení s Ruskem odmítají, faktem zůstává, že se pohybují v komunitě dezinformačních médií, jejichž podezřelé financování a případné spojení s ruskými vlivovými operacemi rozkrývá například Vojtěch Boháč na serveru Voxpot.

Máčovský v lednu 2026 poskytl rozhovor Hlavním správám, které jsou evidovány i na slovenském seznamu dezinformačních webů Konspiratori.sk. Web se v minulosti objevil v kauze podezření ze spolupráce s Ruskem. Slovenský Denník N v roce 2022 zveřejnil video, na němž pracovník ruské ambasády verbuje jejich přispěvatele Bohuše Garbára, později odsouzeného za špionáž a přijímání úplatků od ruské GRU.

Kousek pravdy a velká lež

Podle sociologa a experta na klimatické dezinformace Vojtěcha Pecky neexistuje jeden jednoznačný důvod, proč se lidé zapojují do odporu proti větrným elektrárnám. Jedná se spíše o prolínání tendencí ke konspiračnímu myšlení, strachu z ohrožení krajiny, případně ekonomických a geopolitických zájmů. „Ti lidé jsou často přesvědčení, že jdou něco zachraňovat,“ vysvětluje Pecka.

Zároveň ale upozorňuje, že i když může být rozhořčení části veřejnosti do určité míry pochopitelné, často se opírá o nepravdivé či zveličené informace. „Významnou roli také hrají silní aktéři spjatí s fosilním průmyslem a dlouhodobé působení ruských informačních operací, které systematicky zpochybňují obnovitelné zdroje a klimatickou politiku Evropské unie,“ vysvětluje.

V České republice jsou aktuálně v běhu stovky záměrů na výstavbu větrných elektráren. Minulý rok se v této souvislosti navíc uskutečnilo historicky nejvíce referend. Celkově veřejnost hlasovala o budování větrných elektráren ve dvaceti čtyřech obcích: ve dvanácti z nich se voliči vyslovili pro, ve dvanácti proti.

Větrné elektrárny jsou přitom podle správce české přenosové soustavy ČEPS nezbytné. Česká energetika totiž potřebuje do roku 2035 „dozdrojovat“, jinak jí hrozí velké cenové výkyvy v zimním období nebo i nedostatek energie.

Uhlí je nerentabilní a všechny uhelné zdroje podle ČEPS do čtyř let ukončí svůj provoz. ČEPS proto v poslední studii zdrojové přiměřenosti z roku 2024 navrhuje zrychlit tempo výstavby větrných elektráren a doplnit je o flexibilní plynové elektrárny. Bez těchto zdrojů, které Filip Turek označuje za „hrůzu, která nemá žádnou efektivitu pro náš energetický mix“, hrozí podle ČEPS po roce 2035 v České republice nedostatek elektrické energie.