Vláda Andreje Babiše (ANO) složená z ANO, Motoristů sobě a SPD se Svobodnými, PRO a Trikolorou začala naplno realizovat své představy o tom, že boj s dezinformacemi je nepotřebný a postihovat občany za projevy nenávisti je nespravedlivé.

V lednu byl na Úřadě vlády zrušen odbor strategické komunikace státu, zatímco ve sněmovně byl zřízen nový podvýbor pro svobodu slova. Poradkyní premiéra Babiše pro oblast svobody projevu se stala Natálie Vachatová, až do konce loňského roku analytička ultrakonzervativní Organizace pro obranu svobody projevu.

Publicistka a dřívější politička hnutí Trikolora vystupovala převážně v „alternativních“ médiích, jako je XTV nebo Radio Universum. Nejvýrazněji na sebe v posledních měsících upozornila loni na jaře, když kritizovala promítání oceňovaného dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi na festivalu Jeden svět na školách. Film hodnotila jako „jasně protirusky zaměřený“ a organizaci Člověk v tísni, jež festival pořádá, označila za „nástroj politického vlivu pro šíření progresivistických ideologií a ovlivňování veřejné debaty“.

Deník Právo upozornil také na její někdejší vystupování ve prospěch Ruska na sociálních sítích, na Facebooku byla například aktivní členkou skupiny Přátelé Ruska. Před sněmovními volbami 2021 zase podporovala vystoupení České republiky z Evropské unie. Sama má přitom kořeny na Ukrajině, kde se narodila ještě v éře Sovětského svazu do rodiny volyňských Čechů.

Vachatová dlouhodobě označuje za hlavní hrozbu pro svobodu projevu boj s dezinformacemi. „Liberální elity nemohly uvěřit, že lidé odhlasovali brexit, a stejně tak, že zvolili Donalda Trumpa, a začaly hledat viníka — a našly ho v takzvaných dezinformacích. A tady začal boj s dezinformacemi. Začaly tyto osoby vykreslovat jako někoho, kdo je méně vzdělaný, kdo tomu nerozumí, kdo podléhá propagandě, a začaly chránit demokracii, a pod pláštíkem ochrany demokracie za každou cenu začaly omezovat svobodu slova,“ uvedla Vachatová letos v dubnu v rozhovoru pro Rádio Universum, které patří do okruhu tuzemských „alternativních“ médií.

Kritika boje s dezinformacemi se u ní pojí s kritikou médií hlavního proudu, včetně těch veřejnoprávních, a organizací občanské společnosti. „Oni si už vychovávají armádu loutek de facto odmalička. Učí děti, v uvozovkách, jak rozpoznávat informace, kde hledat správné informace. Ty správné informace si podle nich člověk nemá hledat v různých zdrojích, ale má jít za neziskovkami, které mu předloží nějaký seznam, a to je pro ně dostatečně důvěryhodné,“ uvedla v tomtéž rozhovoru dále.

„Sestavení a výběr týmu poradců je zcela v kompetenci pana premiéra a odpovídá oblastem, které předseda vlády vnímá jako prioritní. Svoboda slova a související témata zcela bezpochyby mezi takové oblasti patří a paní Vachatová se jim věnuje dlouhodobě,“ uvedla pro Deník Referendum tisková mluvčí vlády Karla Mráčková.

Opakované dotazy, co bude představovat v praxi Vachatové náplň práce a jak jde angažmá ženy úzce spjaté s politicky velmi aktivní Organizací pro obranu svobody projevu dohromady s vládní kritikou „politických neziskovek“, však Mráčková nechala bez odpovědi.

„Politická neziskovka“ ve službách současné vlády

Společnost pro obranu svobody projevu (SOPS), s níž je poradkyně premiéra Vachatová úzce spjatá, spoluzaložil známý herní vývojář Daniel Vávra. Ten je sám dlouhodobě velmi aktivní na sociálních sítích, kde v posledních letech ostře kritizoval vládu Petra Fialy (ODS), evropskou Zelenou dohodu, migraci nebo údajnou cenzuru. Před loňskými sněmovními volbami se přihlásil k podpoře Motoristů sobě. Analytičkou organizace byla až do svého zvolení poslankyní Gabriela Sedláčková (Motoristé sobě).

Společnost na svých sociálních sítích kritizuje jakékoliv snahy o boj s dezinformacemi nebo projevy nenávisti a relativizuje samotnou existenci takových fenoménů. Zastává se lidí souzených za šíření poplašných zpráv nebo schvalování genocidy. Naposledy takto kritizovala rozsudek nad bývalým zeleným, později krajně pravicovým politikem Pavlem Křivkou, který byl stíhán za to, že se po centru Pardubic předloni v dubnu procházel v mikině s písmenem Z, symbolem Putinovy válečné agrese na Ukrajině, a ruským nápisem „Za vítězství“.

Častým objektem kritiky tohoto spolku je Evropská unie, která je obviňována z cenzurních praktik zejména kvůli svým snahám o větší regulaci sociálních sítí i chatbotů umělé inteligence a prosazování požadavku, aby provozovatelé sítí přijali odpovědnost za jejich obsah.

Mainstreamová média, vědce a organizace občanské společnosti Společnost pro obranu svobody projevu označuje v souladu s rétorikou nynější české vlády za „politické neziskovky“. V prosinci ostatně organizace slíbila, že vládě poskytne „přehled nevládních organizací, které se v posledních deseti letech zapojily do aktivit na hraně zákona omezujících svobodu projevu v ČR.“

Koho naopak organizace na svých platformách pravidelně podporuje, jsou americký prezident Donald Trump, majitel sociální sítě X (dříve Twitter) Elon Musk, maďarský premiér Viktor Orbán či krajně pravicoví politici napříč Evropou, jako je Marine Le Penová z francouzského Národního sdružení.

Organizace pravidelně pořádá akci Konzervativní kemp, kde se setkávají protisystémoví a antiliberální politici různých proudů. Na tom posledním vystoupili dnešní ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO), poslanec Radek Vondráček (ANO), aktivista a influencer Daniel Sterzik (Stačilo!), současný předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD), tehdejší europoslanec a dnes poslanec Filip Turek (za Motoristy sobě), senátorka Daniela Kovářová (nezávislá), senátor Zdeněk Hraba (za ODS) i senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Předchozího ročníku se zúčastnil mimojiné také europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.

Společnost uděluje také „ceny za svobodu projevu“. Porotě předsedá člen Rady České televize Pavel Matocha a spolu s ním ji tvoří jak novináři spojení zejména s alternativními mediálními projekty, jako je šéfredaktor časopisu TO Marek Stoniš, tak redaktoři velkých klasických médií, jako je komentátor deníku MF Dnes Miroslav Korecký.

Loňskými laureáty ceny byli zesnulý někdejší pražský arcibiskup Dominik Duka nebo zastřelený americký krajně pravicový aktivista Charlie Kirk. Jako zvláštní host se předávání cen účastnil ředitel maďarského provládního think-tanku Kolegium Matyáše Korvína Zoltán Szalai.

Falešní obránci demokratických hodnot

Jmenování Vachatové do funkce poradkyně premiéra a další zmíněné kroky jsou v souladu s dlouhodobým postojem vládních stran. Vedle Motoristů sobě, kteří mají přímé personální vazby na Společnost pro obranu svobody projevu, jde o dlouhodobé téma SPD i přidružených krajně pravicových subjektů: předseda SPD Tomio Okamura rámuje i své trestní stíhání kvůli podněcování nenávisti za rasistické plakáty z předloňské kampaně právě jako „stíhání za názor“.

Poslanec za SPD Jindřich Rajchl (PRO) v minulosti jako advokát zastupoval klienty, kteří byli stíhaní například za zpochybňování genocidy. Jeho klientkou byla i pražská učitelka a později politička Stačilo! Martina Bednářová, která se krátce po začátku ruské invaze na Ukrajině v roce 2022 během výuky pokoušela přesvědčit své žáky, že v Kyjevě se ve skutečnosti „nic neděje“.

Politici hnutí ANO v minulém volebním období ostře kritizovali politiky tehdejší vlády Petra Fialy za zřízení odboru strategické komunikace státu. Sám předseda Babiš tyto vládní kroky označoval za „novou totalitu“.

„Dochází tu v přímém přenosu k dehonestaci šedesáti procent naší populace, že jsou nedemokraté, dezoláti. Chceme zrušit paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc, zrušit Foltýnův odbor strategické komunikace, ukončíme anti-dezinfo projekty na silových rezortech a v bezpečnostních službách, zrušit Centrum hybridních hrozeb, metodika Krizového informačního týmu a zastavit státní financování politických neziskovek,“ sliboval ještě v září před volbami na akci Organizace pro obranu svobody projevu poslanec Radek Vondráček (ANO).

Tomu odpovídá i programové prohlášení vlády, které slibuje, že ministerstvo vnitra — jež nyní vede Lubomír Metnar (ANO) — nebude „nástrojem omezování svobody projevu ani velkým bratrem“. „Zamezíme zneužívání státní represe proti občanům za jejich názory. Nikdo nesmí mít strach projevit svůj postoj,“ uvádí se v něm.

Podobně a bez uvedení konkrétních příkladů se o tématu píše i v sekci o spravedlnosti a justici: „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná.“

Záměr omezit stíhání za nenávistné projevy nebo šíření poplašných zpráv ohlásil v rozhovoru pro Info.cz v prosinci ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). „Je to o atmosféře. Ve chvíli, kdy tu bude někdo pořád říkat, že cokoliv, s čím nesouhlasí hlavní síla, je dezinformace a lež, tak na to budou orgány činné v trestním řízení rovněž takto nahlížet. Chci vyslat jasný signál, že svoboda slova tu má být, je zaručena ústavou, a to je třeba mít na paměti při uplatňování práva v jednotlivých případech,“ uvedl Tejc.

Odmítl též existenci „úřadů, které rozhodují o tom, co je dezinformace a co je informace“. „To do demokratické společnosti nepatří, od toho tu je veřejná diskuse. Ať si každý svůj názor obhájí. Já nebudu rozhodovat, kdo má a nemá pravdu, ono se to často mění podle vývoje situace,“ relativizoval ministr samotnou existenci kategorie dezinformace.

Podle týdeníku Respekt se poslankyně Motoristů Sedláčková věnuje revizi trestního zákoníku, neboť se v něm mimo jiné zvýšil akcent na ochranu před nenávistnými projevy motivovanými sexuální orientací, genderovou identitou nebo zdravotním postižením a na projevy v online prostředí.

Politolog a odborník na polarizaci a populismus Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy upozorňuje, že téma boje za „svobodu slova“ je u současných vládních stran zjevně inspirováno v zahraničí. „Pravicově populistická uskupení ve světě spojují s potlačováním svobody slova progresivní a spíše levicové aktéry, což jim umožňuje vytvářet populistické schéma boje proti elitám. Téma je zvlášť silné v americkém prostředí, odkud inspirace dominantně pochází. Jde o snahu redukovat politický konflikt tak, aby byl pro potenciální podporovatele srozumitelný.“

Zejména v USA začala radikálně konzervativní pravice označovat za „omezování svobody projevu progresivní levicí“ veškeré snahy o regulaci moci technologických oligarchů, kteří jsou vlastníky nejvlivnějších sociálních sítí. U nás antisystémové síly při kritice boje s dezinformacemi často používají varování před návratem normalizační cenzury nebo komunismu.

Debatu navíc dle politologa Michala vyhrotil covid. Několik medializovaných případů odsouzení za šíření poplašné zprávy se do příběhu o potlačování svobody slova hodilo.

„Dnes jsou u moci ty strany, které s motivem svobody slova pracují dlouhodobě. U SPD je to součást dlouhodobé strategie, u ANO spíš rétorický doplněk vymezování se proti politickým oponentům. U Motoristů sobě se to pak hodí jako boj proti levici, který se nápadně podobá všemu, co v politice představoval Václav Klaus,“ uzavírá Aleš Michal.

Svobodně šířit lži a nenávist

Odborníci na oblast dezinformací považují vládní politiku v oblasti boje proti dezinformacím za nebezpečnou.

„Vláda se chová tak, jak se dalo čekat. Popravdě jsem sice doufal, že řada věcí byla pouze předvolební rétorika, na druhou stranu si nedovedu představit, jak by strategická komunikace státu pod touto vládou vypadala. Část vlády čelí trestnímu stíhání a zpochybňuje instituce a nezávislost soudů, zatímco druhá část vlády otevřeně prosazuje zájmy Ruska proti těm českým,“ komentuje situaci pro Deník Referendum bývalý poradce premiéra Fialy pro oblast dezinformací Miloš Gregor, který působí jako politolog na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

„Na nás jako zemi, ale i na jednotlivce působí okolní vlivy, přičemž jedním z nich je propaganda, která se nám snaží namluvit, jak hrozný a zkažený je náš stát a že nemůžeme a nemáme nikomu a ničemu věřit. Zároveň je politická soutěž natolik polarizovaná, že voliči vládních stran nevěří opozici a naopak. Právě proto je strategická komunikace státu důležitá,“ vysvětluje Gregor.

„Jedná se o systematickou komunikaci nezávislých státních institucí s občany tak, aby do toho nevstupovaly sympatie či nesympatie ke konkrétním politikům, ale aby občané byli informování o nejdůležitějších věcech. Toto prostě PR politické strany nezastoupí,“ dodává.

„Existuje mylná domněnka, podle níž podporovat svobodu slova znamená také dávat volný prostor dezinformačním kampaním nebo nenávistným projevům. To má být daň za svobodu. Tuto daň ale většinou platí někdo jiný než ten, kdo svobodu pro veřejně šířené lži a nenávist hlásá. Například pokud se budou volně šířit nenávistné projevy, budou za to platit Ukrajinci, muslimové, Židé, gayové nebo političky a novinářky, jež jsou běžnými terči sexistických útoků,“ vysvětluje pro DR filosof a odborník na dezinformace a hate speech Tomáš Koblížek.

Více dezinformací a více nenávistných projevů podle něj neznamená více svobody slova. „Z průzkumů víme, že terče nenávistných projevů se zdráhají veřejně mluvit — projevy nenávisti jsou spojeny s umlčováním či zastrašováním. A podobně dezinformace nejsou jen dalším hlasem ve svobodné diskusi, ale prostředkem k jejímu rozbíjení: často mají jen vyostřit debatu, proměnit dialog v boj protistran, podpořit nevůli vstoupit do takto vedené diskuse a podobně,“ popisuje dále Koblížek.

„Řečeno stručně, jeden z významných způsobů, jak nepodporovat svobodnou debatu, spočívá v tom, že necháme volnou ruku dezinformacím i nenávistným projevům. Ty už svoje dílo vykonají samy,“ uzavírá odborník na dezinformace Koblížek.