Soukromý zámek ve středočeských Příčovech nedaleko Sedlčan v sobotu podobně jako v předchozích letech hostil Vlastenecké setkání. Hlavní organizátorkou akce je majitelka příčovského zámku Alice Tomková, setkání tu probíhá vždy v půli srpna již od roku 2019. Na organizaci každoročních setkání údajných vlastenců se podílejí také publicisté spojení s alternativní scénou Stanislav Novotný a Petr Žantovský.

V panelových diskusích se letos objevily některé známé tváře české i slovenské antisystémové scény, jako představitelé klausistické akce D. O. S. T. Michal Semín a Petr Bahník, politolog Petr Drulák, či bývalý místopředseda KSČM Josef Skála.

V minulých ročnících tu alespoň jednou vystoupil v podstatě každý, kdo na české nacionalistické scéně „něco znamená“, včetně politiků, aktivistů, publicistů i vědců různých oborů. Mnozí z nich, jako poslanec SPD Jaroslav Foldyna, předsedkyně Trikolóry Zuzana Majerová, lídr Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas, byli mezi účastníky i letos.

Kromě přednášek akce slouží od počátku k propojení nacionalistické a antisystémové scény. Své stánky mají v Příčovech i různé s okrajovou scénou spojené spolky i politické strany. Debaty střídají četná hudební vystoupení a antisystémové protestsongy. Symbióza také funguje s alternativními či dezinformačními internetovými mediálními projekty, jako je Raptor TV či Petr Bureš TV.

V minulých letech jako panelisté vystoupili poslanci SPD Jiří Kobza či Jaroslav Bašta, předseda hnutí PRO Jindřich Rajchl, lídr pravicových Svobodných Libora Vondráčka, někdejší členka Rady České televize Hana Lipovská, hlavní tvář iniciativy Islám v České republice nechceme Martin Konvička, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a někdejší Klausův spolupracovník Ladislav Jakl, spisovatel Benjamin Kuras, sociolog Jan Keller a Petr Hampl či právník a politik Trikolóry Zdeněk Koudelka.

První ročník zaštítil tehdejší prezident Miloš Zeman. Pozornost tehdy vzbudila i protidemonstrace mladých lidí s duhovými vlajkami, kteří se pokusili sraz samozvaných vlastenců narušit.

„Naše země kolonií USA“

Po tradiční úvodní mši v místní kapli následoval první panel, v němž vystoupili zástupci slovensko-českého konspiračního rádia Svobodný vysílač Boris Koróny a Peter Kršiak. Ve druhém „expertním“ panelu se diskutující věnovali problémům současné doby, uchopeným tradiční krajně pravicovou perspektivou a zahaleným v nacionálně populistickém rétorickém hávu.

Téma zdravotnictví bylo pojato jako volání po zodpovědnosti lékařů či politiků, kteří se podíleli na někdejší „covidové totalitě“. Diskuse na téma obrany byla příležitostí ke kritice vládní pomoci Ruskem napadené Ukrajině, v části debaty o školství se řešila údajná indoktrinace dětí „ideologií LGBTQ“. Nechybělo ani obligátní téma migrace z Afriky a Blízkého východu.

„To, co se v roce 1989 stalo, bylo něco, co šlo k duhu nadnárodnímu kapitálu, světovému finančnímu systému, který se postupně hroutí, bankéřům, kteří tu řádili od počátku 20. století, a nyní to vrcholí ve zmatku, chaosu a organizačně-kriminálním prostředí,“ uvedl na úvod moderátor a jeden z organizátorů Vlasteneckého setkání Stanislav Novotný, který je bývalým politikem křesťanské demokracie a někdejším policejním prezidentem. V posledních letech je především spjatý s konspiračními médii a platformami.

„My, co jsme si mysleli, že budeme mít možnost rozvíjet republiku jinak, domůžeme se svých svobod a práv, to špatné budeme moci dělat lépe a to dobré podržíme, tak výsledek je, že republika nemá nic. Byla zprivatizována, okradena, majetky byly převedeny na nadnárodní struktury. Naše země, které se staly postupně kolonií USA a Západu,“ dodal Novotný na úvod.

Slovo dostal orientalista Petr Pelikán, který hovořil o tématu migrace. „Budu polemizovat s tezemi, že migrace je centrálně řízená, tak to skutečně nemůže fungovat,“ vymezil se vůči moderátorovým slovům z počátku. „Řada těch věcí je organizovaná a lze to doložit. Někdy se někomu nechtějí ty věci říkat otevřeně, ale všichni víme, že když budeme hledat stopu peněz, tak najdeme viníky spolehlivě,“ reagoval po skončení Pelikánova projevu moderátor nepřímo na jeho slova.

Úkolu mluvit o zdravotnické tematice, respektive o covidu, se zhostil neurolog a předseda spolku zvaného „Paralelní lékařská komora“ Miroslav Havrda, který je zároveň místopředsedou strany Svobodných. Zmiňoval ty, kteří se prý zasadili o zlomení „covidové totality“, včetně senátorky Jany Zwyrtek Hamplové, předsedy PRO Jindřicha Rajchla a jeho někdejšího stranického kolegu a právníka Tomáše Nielsena.

„Nyní se ukazuje, že dezinformátoři jsme nebyli my, ale naši covidoví pseudoodborníci, kterým naslouchali naši demokratičtí politici a kteří byli propagováni v mainstreamových médiích,“ dodal Havrda.

„Jasně se jednalo o totalitu, která byla ne nepodobná segregaci židů v nacistickém Německu, pouze tito lidé nenosili hvězdu, ale bez tak zvaného papíru je nikam nepustili. Viníci tohoto stavu by měli být potrestáni,“ pokračoval v plejádě konspiračních narativů. Projev Havrdy gradoval v duchu tvrdých konspirací: „Až ty Američany přestane bavit válčit na Ukrajině, tak může začít opět covidová vlna, protože obojí je byznys.“

Bývalý voják Jaroslav Štefec rovněž navázal s tím, že válka na Ukrajině je primárně konfliktem USA a NATO proti Rusku. „Čím hůře v Evropě, tím lépe ve Spojených státech, proto budou válku prodlužovat, jak jen to půjde,“ tvrdil Štefec a varoval i přes uprchlíky z Ukrajiny, jejichž příchod prý nebyl řádně kontrolován a představují tak bezpečnostní riziko.

Jako strašák gender, liberalismus i NATO

Michaela Kubátová Špryňarová z ultrakonzervativního spolku Ženy za život pak ve své části kritizovala zahrnování menšinových orientací a identit do výuky na školách. „Obrovské zisky z toho mají především neziskové organizace, které to do škol tlačí. Oni účelově děti znejisťují, protože jsou ve věku hledání sebe, vyvíjí se, pracují s nimi hromony. Na to, že nemáme ještě ratifikovanou Istanbulskou úmluvu, tak už tohle hodně běží. Není možné, aby na jedné střední škole bylo patnáct až osmnáct dětí, které si nejsou jisté svým pohlavím a chtějí projít tranzicí. (…) Procházejí chemickou kastrací, která je nevratná, například už nebudou mít nikdy děti,“ burcovala. Kritizovala i návrhy nových školských hygienických norem, které zruší povinnost dělit toalety na školách na chlapecké a dívčí.

V duchovním bloku vystoupili katolický kněz Stanislav Přibyl, který sloužil také úvodní mši, konspirační bloger Radovan Dluhý a lékařka Andrea Málková, moderoval Petr Bahník z akce D. O. S. T. Přibyl kritizoval uplatňování kolektivní viny proti Rusům s tím, že po americké invazi do Iráku po amerických občanech také nikdo nechtěl odsudky. Debata se dále nesla v duchu svérázných úvah na pomezí spirituality, etiky a politiky.

Závěrečný panel patřil zástupcům spolku Svatopluk, v němž se schází lidé jako ultrakonzervativní aktivista Michal Semín, ekonomka Ilona Švihlíková a politolog a bývalý diplomat Petr Drulák. „Terčem, na který se máme nyní zaměřit a střílet, je liberalismus a jeho plody. Progresivismus a globalismus. Do toho terče se dá střílet jak zleva, tak zprava, a to klidně najednou,“ uvedl debatu a hlavní východiska spolku Svatopluk Semín.

Slovo si vzal politolog a bývalý diplomat Petr Drulák, který kritizoval ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) i ministryni obrany Janu Černochovou (ODS). „Česká zahraniční politika nikoho zas tak moc nezajímá. Není náhodou, že ministerstvo zahraničí dostali Piráti, nejslabší vládní strana. Vstupem do EU a NATO došla řada našich politiků k názoru, že všechny naše zahraničněpolitické problémy jsou vyřešené,“ kritizoval Drulák.

„EU a NATO směřují k jasné krizi. U NATO bude souviset se smutným koncem války na Ukrajině, které nedopadne jejím vojenským vítězstvím. Ideologové a oficiální dezinformátoři se střetnou s realitou a budou mít co vysvětlovat. Stejně tak se s realitou střetne Evropská unie se svou zelenou politikou. Tyto struktury to zásadně oslabí,“ řekl Drulák. „Skutečně se můžeme dostat do situace, kdy budeme suverénní. Dnes bych se toho bál, nejsme na to připravení. Naším úkolem je udělat vše, abychom připravení byli.“

Vlastenecké setkání tradičně posloužilo k ucelenějšímu náhledu do uvažování lidí pohybujících se na české ultrapravicové či antisystémové scéně i k detekci rétorických narativů, v nějž se jinak ideově i organizačně nesourodá scéna v posledních letech slévá a pro niž je aktuální koncentrovaná krize přirozeným operačním prostředím.

Odpor k západním elitám a vágní představy, že světové dění je kýmsi organizováno a kontrolováno, přičemž přirozené podezření padá na USA, jejichž primárním pohonem je zisk. Kritika západní liberální, kapitalistické ekonomické politiky pak jde ruku v ruce s odporem k západnímu liberalismu hodnotovému a politickému, obsahujícímu práva LGBTQ lidí a feminismus, i k mezinárodním integračním organizacím, které jsou projektem sloužícím západním korporacím a globalizované ekonomice. Tak nějak přirozenou, ne nutně vyslovenou, ale jistě tušenou alternativu pak představuje tak či onak Rusko, případně Čína, jakožto protipól západního liberalismu.

Společnou řeč tak snadno najdou ekonomka Ilona Švihlíková, ultrakonzervativec Michal Semín, politici SPD, Trikolóry či Svobodných, neonacista Tomáš Vandas, katolický kněz Stanislav Přibyl nebo ortodoxní komunista Josef Skála. Slova o „covidové totalitě“, hrozbě uprchlíků z Ukrajiny a údajné cenzuře názorů už jsou potom pouhým koloritem.

Příčovy plní pro nacionalistickou a antisystémovou scénu, respektive její jádro, roli stimulu a vítanou možnost exhibice, pro nás ostatní náhled do hlav jejích stoupenců. Hlavní pravicově populističtí političtí podnikatelé dnešních dní, Tomio Okamura a Jindřich Rajchl, však soustředí pozornost jinam a vývoj české krajní pravice leží primárně na jejich bedrech. Úspěch Rajchlovy podzimní demonstrace a výsledky evropských voleb napřesrok vypoví o růstu krajní pravice na pozadí ekonomických těžkostí, války na Ukrajině a deziluze z vládní politiky spíše, než místy bizarní příčovský sjezd.