„Vláda chce ukrást volby.“ ANO se stává hegemonem české krajní pravice

Vojtěch Petrů

Hnutí ANO vyrostlo v roce 2012 na protikorupční rétorice, mělo být stranou „pro všechny“. Dnes je politická strategie projektu Andreje Babiše již vyloženě ultrapravicová. Debata o korespondenční volbě je toho jasným dokladem.

Rétorika Babišova ANO se čím dál více inspiruje krajně pravicovou konspirační scénou. Straší „progresivistickou levicí“, k níž řadí i současnou neoliberální vládu, a o návrhu korespondenční volby mluví „po trumpovsku“ jako o snaze „ukrást volby“. Foto FB ANO

V České republice se to s korespondenční volbou má jako s manželstvím pro všechny. Dvě nenáročná opatření, která mohou mnohým lidem pomoci a ostatním nijak neuškodí. Měla přijít už dávno. V jejich odmítání se zrcadlí zmar a prázdnota české politiky.

Část politické scény si manželství pro všechny i korespondenční volbu zvolila za téma kulturních válek. Populistům chybí totiž jakákoli vize a schopnost uvažovat v delším časovém horizontu, musí proto prostor vyplnit polarizujícími konflikty a praktické dílčí úpravy existujících nerovností interpretovat jako hrozba pro demokracii či lidskou civilizaci obecně. Implicitně přitom poukazují na „ty druhé“ — ať už jde o lidi s odlišnou vztahovou orientací, nebo o krajany, kteří životem v zahraničí údajně zradili vlastní zemi.

Když se vládní pětikoalice ODS, STAN, lidovců, TOP 09 a Pirátů snažila prosadit po vzoru naprosté většiny ostatních evropských států a v návaznosti na své programové prohlášení korespondenční volbu, vyvolalo to velmi hlasitý a nekompromisní odpor ze strany antisystémové opozice.

Hnutí ANO i SPD plánují tradičně sněmovní obstrukce a varují, že vládní snahy o zavedení korespondenční volby mají čistě mocenskou motivaci. Údajně jsou vedené vidinou zisku více hlasů Čechů žijících v zahraničí, kteří dnes mají volbu při nutnosti cestovat na mnohdy vzdálené české zastupitelské úřady značně ztíženou.

Je fakt, že Češi a Češky v zahraničí dlouhodobě tíhnou spíše ke stranám současné vládní koalice. Ve sněmovních volbách v říjnu 2021 dle hlasů v zahraničí zvítězila koalice Pirátů a STAN se ziskem 50,47 procenta, na druhém místě pravicová trojkoalice Spolu získala 34,26 procenta, hnutí ANO dosáhlo pouze pěti procent, SPD 2,19 procenta. O čtyři roky dříve vyhrála s více než 26 procenty TOP 09, následovaná Piráty a ODS.

Loni v prezidentské volbě ve druhém kole získal Petr Pavel 95,22 procenta hlasů, lídr hnutí ANO Andrej Babiš pouhých 4,78 procenta. V prvním kole Babiše předstihli krom Pavla i Danuše Nerudová a Pavel Fischer, zcela propadl i kandidát SPD Jaroslav Bašta. Při vysvětlení odporu hnutí ANO i okamurovců vůči korespondenční volbě si však nevystačíme pouze s tím, že se tyto strany obávají oslabení v příštích volbách, jejichž výsledky mohou být znovu poměrně těsné.

Formát kulturní války, jejž politici hnutí ANO vtiskli diskusi o korespondenční volbě, včetně užívané rétoriky, totiž poukazuje na už minimálně rok trvající přeměnu Babišova hnutí na hegemona české krajní pravice.

×