Tradiční xenofobně populistickou a extremistickou scénu v České republice v první polovině roku zastínilo „antisystémové hnutí“. Jde nejčastěji o všemožné „influencery“, kteří se zaštiťují konspiračními teoriemi. Aktivizovali se zvláště v průběhu koronavirové pandemie, upozorňuje pololetní zpráva o extremismu z dílny ministerstva vnitra.

K příznivcům „antisystémového hnutí“ patří nejčastěji lidé starší čtyřiceti let. „Lze tak hovořit o revoltě osob středního či vyššího věku, které cítí existenční obavy a zažívají pocit odcizení,“ upozorňuje pololetní zpráva.

Osobnosti antisystémové scény podle vnitra mezi sebou soupeří a případně uzavírají krátkodobá spojenectví. „Na hnutí se tzv. ‚nalepili‘ i lidé, kteří frustrace druhých účelově zneužívají k získávání popularity, finančního zisku či politického kapitálu. V rámci antisystémového hnutí našli uplatnění i někteří tradiční extremisté. Vznikla i dobře fungující symbióza s kvazi-mediální scénou,“ píší ministerští analytici.

Konspirační influenceři se podle zprávy ministerstva vnitra ve svých online prezentacích snažily působit dojmem masových a dobře organizovaných subjektů s vysokými politickými ambicemi, včetně nahrazení stávajícího politického systému.

„O přízeň nespokojených občanů usilovala řada politiků či aktivistů, kteří organizovali veřejná shromáždění a objížděli za tím účelem česká města. Tyto osoby k získávání příznivců využívaly šíření dezinformací,“ referuje ministerstvo vnitra.

Zpráva také upozorňuje, že v návaznosti na podobná hnutí v Německu a USA rezonuje i v rámci českého „antisystémového hnutí“ představa, že Česká republika není legitimním státem, ale obchodní korporací. Sympatizanti myšlenky se v uplynulém období dopouštěli nátlakových akcí vůči úřadům.

„Bylo možné sledovat, že někteří aktivisté zradikalizovaní v době šíření onemocnění Covid 19, se přeorientovali na aktuálnější témata a stali se zastánci a šiřiteli prokremelských narativů. V reakci na zájem orgánů činných v trestním řízení o některé šiřitele těchto obsahů začalo antisystémové hnutí hovořit o ‚obětech systému‘ či ‚bojovnících za pravdu‘,“ píše dále zpráva ministerstva vnitra.

Místo rasismu odpor k muslimům, místo nacionalismu boj proti EU

Politolog Jan Charvát z pražské Univerzity Karlovy se závěrem zprávy o přerodu xenofobně populistické scény v „postcovidovou“ antisystémovou scénu souhlasí. Zároveň však upozorňuje, že antisystémové či pravicově populistické prostředí se podobně proměňuje už od druhé světové války. Zásadní zlom nastal po teroristických útocích 11. září 2001, kdy se doménou krajní pravice stal odpor vůči muslimům.