Bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák bude v nadcházejících krajských volbách obhajovat svůj zastupitelský post jako lídr hnutí STAN. Hnutí ANO, kde působil i jako místopředseda, Vondrák opustil v únoru tohoto roku — poté, co v prezidentské volbě veřejně podpořil Petra Pavla, protikandidáta Vondrákova tehdejšího stranického předsedy Andreje Babiše.

V červnu pak Vondráka jeho kolegové v zastupitelstvu zbavili postu hejtmana, kde ho nahradil loajálnější stranický kádr Jan Krkoška. „Potkávali jsme se ve výboru a jednou slovo dalo slovo a já se ho zeptal, jestli by neměl o spolupráci s námi zájem. Na jednání vedení strany jsem jej zmínil jako možnost k velmi zajímavé akvizici. Když to vypadalo, že je to na dobré cestě, přesměroval jsem ho na naše kolegy z Moravskoslezského kraje. Michaela Šebelová už s ním dotáhla dohodu do cíle,“ popsal námluvy místopředseda hnutí STAN Jan Lacina.

Pro STAN je tedy Ivo Vondrák jistě dobrou akvizicí. Pro nás, pozorovatele české politiky, je však politická cesta Iva Vondráka koncentrovanou ukázkou oligarchizace a vyprázdněnosti zdejších politických stran, kterou jsme běžně zvyklí uvědomovat si pouze ve velmi omezeném rámci a především v kontextu působení hnutí ANO agrobarona Andreje Babiše.

V zajetí stranických lídrů

Česká republika podobně jako další země bývalého východního bloku dlouhodobě doplácí na diskreditaci členství v politických stranách či organizacích občanské společnosti. Politika je vnímaná především jako mocenské centrum pro kořistníky a členství ve stranách je nahlíženo prizmatem členství v předlistopadové státostraně KSČ i pojetím politiky, které prezentovala klausovská ODS a zemanovská ČSSD.

České politické strany — a stejně tak jejich mládežnické organizace — mají až na vzácné výjimky omezenou členskou základnu. Nejvíc členů má v českém kontextu dlouhodobě KSČM, v posledních letech kolem dvaceti tisíc, rychle jí ale ubývají. Další tradičně silní jsou lidovci, kterým členové ubývají přece jen výrazně pomaleji. Přes deset tisíc členů si drží už pouze ODS a SPD. Sociální demokraté loni měli sedm a půl tisíce členů, ostatní subjekty už své členy počítají spíše ve stovkách.