Na extrémní scéně i ve druhé polovině uplynulého roku výrazně převažovala takzvaná antisystémová hnutí nad tradiční pravicově populistickou scénou. Upozornila na to nová zpráva ministerstva vnitra o extremismu na území České republiky ve druhé polovině loňského roku. Pokračuje tak trend, na nějž ministerští analytici upozornili už ve zprávě z prvního pololetí roku 2023.

„V reakci na pandemii, ekonomické změny či zahraniční konflikty vzniklo pro níže popisované subjekty v tuzemsku velmi příznivé klima. Hlavní riziko spojené s těmito skupinami spočívá v jejich ambici, aby Česká republika vystoupila z NATO a Evropské unie. V takovém případě by tento stát přišel o bezpečnostní garance a stal by se méně odolným proti nepřátelskému působení cizí moci, zejména pak Ruské federace,“ píše vnitro ve zprávě.

Nové podněty pro antisystémovou scénu přinesl útok teroristů Hamásu ze 7. října 2023 a následná nevybíravá vojenská intervence Izraele do palestinského pásma Gazy. Tento složitý lokální konflikt však byl, jak upozorňuje zpráva, zástupci politických okrajů manipulativně zasazován do antisemitských i antiislamistických konspiračních narativů. Novým fenoménem byly rovněž letní konflikty mezi zástupci romské a ukrajinské komunity, vyhrocované v prostředí sociálních sítích.

Upadající neonacisté a anarchisté

Zpráva ministerstva vnitra za druhou polovinu loňského roku upozorňuje, že neonacistické hnutí kolem uskupení Nacionalisté a Dělnická mládež se takřka neprojevuje. Navzdory úpadku a stárnutí tuzemského neonacistického hnutí se však i v České republice objevují mladí sympatizanti nových směrů, které se šíří prostřednictvím mezinárodních online komunit.

„Tyto komunity pracují s modernějšími a údernějšími prezentacemi a nezřídka motivují k páchání násilných přímých akcí. Příkladem tohoto celosvětového trendu může být i případ přípravy teroristického útoku na tři velvyslanectví v Praze. Jednomu mladíku bylo za tento čin už v březnu uloženo odvolacím Vrchním soudem v Olomouci trestní opatření v délce 30 měsíců podmíněně odložených na tři roky,“ píše ministerstvo vnitra.

Ve sledovaném období se také zintenzivnily xenofobní výpady vůči muslimům a Ukrajincům, kterým byla přisuzována vysoká kriminalita, nevděk vůči českým občanům, sympatie k nacismu, případně byla zpochybňována bezpečnostní situace v jejich domovině.

Dále zpráva upozorňuje na zvýšené napětí mezi českou romskou a ukrajinskou komunitou v důsledku několika reálných i smyšlených incidentů. „Situaci se snažili vyhrotit někteří dezinformátoři, ze kterých se pro tento případ stali účelově ,ochránci‘ práv Romů. Na druhé straně se pak na radikalizování části romské komunity podíleli i někteří romští influenceři,“ podotýká vnitro.

Neaktivní zůstávají domobranecké organizace i revoluční anarchisté. Ortodoxní komunisté spojení s částí KSČM v čele s Josefem Skálou nedokázali vystoupit ze své sociální bubliny, která je zahleděná do minulosti, případně se útržkovitě věnuje vybraným tuzemským i zahraničním událostem.

Odpor vůči muslimům a migrantům, spjatý s údajnou neschopností Evropské unie začlenit je do zdejší společnosti, stejně jako kritika Ukrajiny bránící se ruské vojenské agresi se na kvazimediální scéně rozšiřovaly o konspirační teorie spjaté s útokem teroristů z Hamásu a následným útokem Izraele na palestinské Pásmo Gazy. Podle některých útok Hamásu zorganizoval sám Izrael, potažmo Západ, případně Hamás jednal s vojenskou pomocí Ukrajiny.

Některé z těchto narativů odsuzovaly postup Izraele vůči Palestincům, nikoliv však s lidskoprávní motivací. „Antisemitské obsahy koexistovaly s islamofobními. Jejich autoři nejsou vedeni motivací hájit práva Židů či Palestinců, ale pouze kopírují prokremelskou propagandistickou linii namířenou proti Západu,“ píše ministerstvo vnitra explicitně.

Zejména v online prostoru i v České republice narůstaly antisemitské projevy. „Dle českých bezpečnostních složek však nebyly zachyceny indicie o tom, že by volání teroristických organizací po přímých akcích na židovské cíle mělo být v tuzemsku vyslyšeno. Ani nebyly registrovány takové informace, které by nasvědčovaly radikalizaci tuzemské muslimské komunity,“ upozornilo ministerstvo.

Antisystémová hnutí

Zpráva o extremismu za druhé pololetí uplynulého roku upozornila na to, že takzvané antisystémové hnutí opět zastínilo tradiční extremistické a jiné xenofobní subjekty. „Jeho představitelé se prezentují účastí na různých veřejných akcích a dále pak aktivitami na sociálních sítích, zejména streamováním, případně jiným prezentováním audiovizuálního obsahu. Jednotícím prvkem tohoto hnutí je kritika, nerespektování či neuznávání institucí českého státu, a dále pak adorování současného režimu v Ruské federaci,“ podotýká zpráva.

Mají silnou podporu kvazimediální scény, zároveň jim chybí konkrétní program a pouze prezentují konspirační teorie. Někteří aktivisté dávají veřejně najevo nerespektování českého státu a jeho institucí. Českou republiku označují za korporaci, s níž je možné rozvázat „smlouvu“ a stát se na ní naprosto nezávislým.

„Odnož českých suverénních občanů, napojená na prostor dezinformačních médií, se snaží přejímat narativy ze zahraničí, zejména ze Spojených států, a aplikovat je na českou realitu. Převzala již v 90. letech vzniklou myšlenku České republiky jako korporace a snaží se ji propojit se snahou mobilizovat společnost k patrně násilné akci,“ popisuje politolog z Univerzity Karlovy Aleš Michal.

Nejznámějším příslušníkem této scény je Tomáš Čermák. Za vyzývání k násilí proti zákonodárcům kvůli přijetí pandemického zákona byl odsouzen k pěti a půl roku vězení, nenastoupil ale do výkonu trestu a byl dopaden na útěku v sousedním Polsku. Násilné aktivity této scény se stále více přesunovaly z online prostředí do reálného světa, příkladem byly výtržnosti a pokusy o narušení soudu s aktivistkou a influencerkou Janou Peterkovou.

„Pokračuje dlouhodobý trend marginalizace tradiční extremistické scény a nástup nových struktur. Zpráva uvádí, že část trestné činnosti, kterou zachytí, mají na svědomí lidé, kteří nejsou napojení nikam. Je dobře, že si ministerstvo všímá, že extremisté nejsou jen lidé z Národního odporu, protože rasově motivovaného násilí se dopouští i jednotlivci mimo skinheadskou komunitu,“ komentuje politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd pražské Univerzity Karlovy.

„Ministerstvo vnitra ve zprávě pod pojem antisystémový zařazuje velké množství lidí. Bavíme se nyní o skupině, kde jsou tisícovky aktivistů a desítky tisíc příznivců, což je velký rozdíl oproti dobám, kdy proti sobě stály maximálně několikasethlavé skupinky neonacistů a anarchistů,“ upozorňuje Charvát.

Politolog Charvát zároveň ve zprávě ministerstva vnitra postrádá soustředěnější reflexi pozadí zhodnocení v případě střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, byť nemáme zprávy o tom, že by měl ideologický motiv. „Pro širší veřejnost jde o projev extremismu, ačkoli to z odborného hlediska příliš smysl nedává,“ říká.

„Nahrazování tradiční extrémní scény antisystémovými aktéry je efekt, který pozorujeme již několik let, a zdá se, že neuvadá ani po odeznění covidové pandemie. Čím se zpráva liší nejvíc od těch předchozích, je bezesporu popis inkorporace izraelsko-palestinského konfliktu do agendy antisystémových hnutí. To je úplná novinka. Stejně jako v ostatních evropských zemích i u nás toto téma výrazně vnitřně štěpí aktéry extremistické scény, kteří se musejí rozhodovat mezi tradičním antisemitismem a v posledních letech prudce rostoucí islamofobií,“ shrnuje politolog Aleš Michal.