Účast na Rajchlově protestu zůstala za očekáváním
Vojtěch PetrůNa Václavském náměstí se konal další protest antisystémového hnutí PRO Jindřicha Rajchla. Organizátoři doufali, že zopakují či překonají loňský podzim s masivními protesty. Tomu se ovšem ani zdaleka nepřiblížili.
Několik tisíc lidí se v sobotu sešlo na pražském Václavském náměstí na demonstraci organizované stranou PRO vedenou Jindřichem Rajchlem. Demonstranti vystupovali proti prozápadnímu směřování České republiky, proti podpoře napadené Ukrajiny a proti vládě Petra Fialy (ODS).
Akce měla otevřít podzimní protestní sezonu podobně, jako ji loni na počátku září zahájila velká demonstrace organizovaná později rozkmotřenými aktivisty Ladislavem Vrabelem a Jiřím Havlem. Před rokem přišlo odhadem kolem sedmdesáti tisíc lidí. Přestože Rajchl z pódia mluvil o „sto tisících“ lidí, v realitě se loňské účasti jeho akce nepřiblížila ani zdaleka.
Dorazilo odhadem kolem desítky tisíc lidí, hustě zaplněný byl především prostor pod pódiem, horní část Václavského náměstí pak už jen s mezerami. Akce tak byla co do účasti podobně úspěšná jako dva jarní protesty organizované hnutím PRO.
Protest Rajchlova hnutí tentokrát vyvrcholil pochodem k budově ministerstva vnitra. „Česká republika už si nezaslouží alibistické politiky, kteří se jenom vymlouvají a jsou loutkami zahraničních sil,“ burcoval emotivně Jindřich Rajchl v úvodním projevu z pódia. „Na Ukrajině se neválčí za české zájmy, nikdy se neválčilo a nikdy nebude. Válka musí skončit co nejdříve, protože jedinou cestou pro Evropu je mír,“ řekl Rajchl.
„Pokud budeme pomáhat ukrajinským občanům, tak nikdy ne na úkor občanů České republiky. Nechovejme se macešsky k našim lidem, my jsme tady doma. Musíme vyhnat všechny neziskovky z našich škol, protože otravují naše děti LGBT, zelenou inkvizicí a podobnými nesmysly. Odmítneme Istanbulskou úmluvu, která je naprostým fiaskem, odmítneme povinné kvóty, zavedeme ústavní ochranu české měny,“ vyjmenovával předseda hnutí PRO body ultrareakčního programu své strany.
Ve svém druhém projevu na závěr demonstrace Rajchl popřál úspěch straně SMER Roberta Fica v nadcházejících slovenských parlamentních volbách. Vyjádřil naději, že by spolu s ním a Maďarskem i Rakouskem mohla Česká republika vytvořit hradbu proti „evropské ideologii“, LGBTQ lidem a „zelené inkvizici“. Ty prý přicházejí ze západní Evropy.
Skladba řečníků i náměty projevů byly obdobou předchozích Rajchlových akcí. Shromáždění moderoval místopředseda hnutí PRO Petr Vacek. Vystupovali spříznění „odborníci“ z různých oblastí, kteří kritiku vlády z „expertních“ pozic rámovali emocionálními protizápadními, nacionalistickými a antigenderovými klišé.
O ekonomických těžkostech českých rodin a seniorů a klesajících reálných příjmech v souvislosti s ekonomickou politikou a škrtacím balíčkem vlády Petra Fialy mluvil předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek i Václava Schreibová, předsedkyně odborů Eaton Elektrotechnika, které spadají pod svaz KOVO z Českomoravské konfederace odborových svazů. Ta v čele s předákem Josefem Středulou sice s Rajchlem spolupracovat dlouhodobě odmítá, zároveň se jí však nedaří svolávat vlastní velké akce — loňský podzimní odborářský protest na Václavském náměstí skončil nezdarem.
Schreibová vyzvala v projevu členy odborů, aby se pro nečinnost vedení ČMKOS obrátili na vedení svých organizací a dali jim mandát k účasti na Rajchlových protestních akcích. Kromě dvojice odborářů na akci vystupovala obvyklá sestava řečníků.
Advokátka Klára Samková mluvila o tom, že konflikty v Africe a na Ukrajině jsou důsledkem západního kolonialismu. Starosta jihomoravské obce Kozojídky Otakar Březina kritizoval přístup vládních stran ke kauze údajné konzumace drog brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS).
Bývalá senátorka Alena Dernerová kritizovala z pódia diskutované novely o lékařských přesčasech. A ředitel Základní a mateřské školy Troubky Petr Vrána, za covidu známý pro ignorování hygienických opatření na školách, mluvil o stavu vzdělávacího systému a údajné invazi „neziskových organizací“ do českých škol.
Mezi řečníky pak byli i další spolupracovníci hnutí PRO, s nimiž Rajchl objíždí zemi v rámci lokálních besed — bývalý zdravotnický expert Pirátské strany Ondřej Dostál i bloger Vidlák — Daniel Sterzik. Promluvili také politici jiných opozičních hnutí, jako poslanec SPD Jaroslav Foldyna či senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
Účastníci demonstrace si přinesli transparenty kritizující vládní politiku, především premiéra Petra Fialu (ODS) či předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09), Českou televizi či Evropskou unii. Akce se také tradičně stala platformu pro některé okrajové politiky a aktivisty či zástupce menších stran, kteří jinak na akcích hnutí PRO prostor na pódiu nemají, jako například KSČM, Svobodných či spolku Nespokojení spojeného s expremiérem Jiřím Paroubkem. Stranou od pódia si postavili své stánky.
Na části české antisystémové scény se dlouhodobě vede debata o tom, zda nejsou Rajchlovy akce spíše mítinky na podporu jeho vlastní politické strany než nadstranické demonstrace proti vládní politice a prozápadnímu směřování. Pro některé tváře antisystémové scény v čele s Ladislavem Vrabelem je pak Rajchl „příliš systémový“ a jako politik s vlastní stranou se v jeho perspektivě neliší od stran v současném parlamentu. Faktem je, že zástupci KSČM či menších antisystémových stran typu Aliance národních sil nebo Volného bloku, kteří byli tradičními hosty demonstrací ve Vrabelově režii, na Rajchlovu pódiu dlouhodobě chybí.
Bez nejistosty se mobilizuje hůře
Podle politologa Aleše Michala z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze průměrná účast na sobotní Rajchlově demonstraci ukazuje, že efekt mobilizace do značné míry vyprchal a demonstrace proti Fialově vládě s proruským rámováním na Václavském náměstí narazily na svůj strop. „Rajchl dokáže zmobilizovat své jádro, které dnes přišlo a chodí pravidelně, ale tento okruh je velmi omezený,“ říká politolog Michal s tím, že strach a nejistota ve společnosti není tak silná jako loni.
To potvrzuje i politoložka Vladimíra Dvořáková z Českého vysokého učení technického. I podle ní míra další potenciální radikalizace části české společnosti rajchlovcům oproti loňské situaci nenahrává.
„Nastal určitý posun. Moment, kdy vypukla válka, ceny energií šly nahoru, objevovaly se excesy s neuvěřitelně vysokými účty za energie, a s ním spojený pocit nejistoty a strachu, co vlastně bude, už nehrají takovou roli. Pocit nejistoty se utlumil, situace se stabilizovala. Pro řadu lidí to mělo velmi silné sociální dopady, ale frustrace, nejistota už nehraje roli. Je to špatné, hodně špatné, ale už víme, jak na tom jsme, vše je stabilnější, předvídatelnější.“
To podle ní hraje v neprospěch populistů, kteří se strachem z nejistoty dokáží velmi výrazně pracovat. Naopak to, že lidé problému v sociální oblasti čelí a budou čelit dlouhodobě, hraje v jejich prospěch, stejně jako velký pokles důvěry v instituce a ve vládu.
Podle politologa Aleše Michala je nyní hlavním zájmem Rajchla udržet mobilizační potenciál alespoň do nadcházejících voleb do Evropského parlamentu příští rok v červnu. Přestože hnutí PRO si v relevantních průzkumech drží podporu pouze kolem jednoho či dvou procent, Evropské volby tradičně kvůli specificky nízké účasti představují pro malé strany s pevným voličským jádrem šanci na úspěch.
„Oproti svému hlavnímu, již etablovanému, soupeři na krajní pravici, hnutí SPD, má strana PRO zásadní výhodu právě ve schopnosti mobilizovat frustrované a nespokojené lidi k protestům na ulici,“ říká k možnému vývoji voličských preferencí na pravicově populistické scéně politolog Tomáš Cirhan z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. „Vzhledem k tomu, že ostatní aktéři na antisystémové scéně, především hnutí SPD v občasné spolupráci s Trikolórou, mají výhodu zavedené značky a schopnosti mobilizovat lidi v online prostoru, Rajchlovo PRO bude nadále sázet na svůj mobilizační potenciál ve formě demonstrací,“ dodává.
Příští Rajchlův protest se má odehrát u příležitosti státního svátku 28. října na pražské Letenské pláni. „Nečekám dále tak horký podzim jako vloni, protože nezačíná předvolební kampaň, která obecně mobilizuje politické cítění společnosti. Vloni jsme důsledek viděli na bezprecedentně vysoké volební účasti v prezidentských volbách,“ říká politolog Aleš Michal.