První máj byl letos v Praze poklidný. Komunistů ubývá, náckové nezlobili

Vojtěch Petrů

Prvomájový svátek v Praze jako každý rok znamenal hned několik akcí různého druhu. Komunistů ubývá a nepřišla jim ani předsedkyně, sociálních demokratů bylo méně než anarchistů a antisystémový blok prý slavil „svátek lásky“.

Máloco charakterizuje současnou situaci komunistů v ČR jako prvomájová fotografie, kterou si umístili na svůj Facebook. Foto Facebook KSČM

První máj se letos v Praze v něčem podobal připomínkám svátku práce v posledních letech, v něčem se od nich lišil. Konala se malá akce komunistů, kterých rok od roku ubývá v politice i na oslavách, sešla se i hrstka sociálních demokratů, více slyšet byli anarchisté. A samozřejmě svůj způsob, jak se ozvat, hledali i odpůrci současné vlády Petra Fialy, kteří se ale neprojevovali tak výrazně, jako když své akce pořádají na Václavském náměstí.

Pro levici je centrem oslav Svátku práce v Praze Střelecký ostrov na Vltavě. Na pravé části ostrova u památníku prvomájových oslav měla dopoledne sešlost KSČM — rok od roku s nižší účastí. Letos zde bylo několik desítek až stovka lidí: komornímu charakteru akce nahrávalo i to, že organizátorem byla převážně pražská stranická buňka KSČM a mezi řečníky chyběla třeba předsedkyně strany Kateřina Konečná, která objížděla stranické akce v Havířově a Karviné.

Čest míru, soudruzi

Účastníci se rekrutovali zejména z řad „tvrdého jádra“ stranických sympatizantů, a byli především staršího věku. Mezi nimi se pohybovala hrstka postav z antisystémové scény, jako kameraman konspirační Raptor TV. Hlavním řečníkem byla pražská komunistka Marta Semelová, kromě ní vystoupili s projevy také zástupci komunistické mládeže Petr Vlček a Petra Prokšanová.

„My jsme sem dnes nepřišli oslavovat — nemáme totiž příliš co. Přes třicet let byli pracující v České republice víceméně trpěliví. Přes třicet let čekali, že nastoupí vláda, která se postaví za jejich práva a které půjde o zlepšení jejich životních podmínek. Naopak přišly vlády privatizací, rozkrádání, pošlapávání práv a rušení fungujících institucí,“ řekla Petra Prokšanová.

Komunisté se v projevech soustředili na aktuální konflikt na Ukrajině. Svá vystoupení vydávali za „podporu míru“. Kritizovali pravicovou vládu Petra Fialy a média, která údajně přebírají její propagandu. Brojili proti „koloniálnímu postavení“ České republiky vůči Evropské unii a USA a vyslovovali se proti rozšiřování údajně „válečného paktu“ NATO o Švédsko s Finsko.

Jen v druhém plánu zaznívaly návrhy na zkrácení pracovní doby, snížení věku odchodu do důchodu a zvýšení minimální mzdy na úroveň důstojné mzdy. Požadavky jinak v principu odpovídající platformě evropské levice byly bohužel zaobalené do minulým režimem zdiskreditovaného ideologického rámce. Řečníci oslovovali přítomné „soudružky a soudruzi“, gradovali své projevy zvoláními jako „čest práci“ a „čest míru“. Program vyvrcholil zpěvem Internacionály.

V pozadí se sešli také odpůrci komunistické manifestace s vlajkami Evropské unie, Ukrajiny, NATO a USA, kteří se místy snažili projevy komunistů přehlušit, skandovali hesla na podporu Ukrajiny a žádali postavení komunistické strany mimo zákon. Obě skupiny od sebe oddělovali přítomní policisté a antikonfliktní tým.

Antikomunistů bylo ještě méně než komunistů, přišli s čtyřiatřicetiletým zpožděním. Foto Vojtěch Petrů, DR

Sociálních demokratů méně než anarchistů

Sociální demokraté letos na prvního máje větší shromáždění nepořádali. Předseda ČSSD Michal Šmarda si spolu s odborářským předákem Josefem Středulou dělnické oslavy prvního máje připomněli už v pátek před začátkem prodlouženého víkendu.

Několik příznivců ČSSD, Mladých sociálních demokratů a strany Levice nicméně na levé straně Střeleckého ostrova uspořádalo menší neformální setkání, kam dorazili někdejší senátor Jiří Dienstbier či expremiér Jiří Paroubek.

Po odchodu komunistů se na pravé části Střeleckého ostrova sešlo několik desítek lidí s červeno-černými vlajkami a symboly anarchismu, sítě Antifa či hnutí za práva queer lidí na Anarchistickém pikniku. Mělo jít o pocovidový návrat anarchistů do ulic a protest proti tématům, která nově společností rezonují a které anarchisté přisuzují současnému systému, jako jsou drahota, pravicová vláda, zisky oligarchů a uhlobaronů, Putinova válka na Ukrajině či fašizace společnosti a útoky na LGBTQ lidi.

Nacionalisté pochodovali Prahou, avšak bez Rajchla i Vrabela

Kromě komunistů a anarchistů prvomájového svátku využila také antisystémová scéna. Nicméně bez účasti hlavních lídrů, umírněnějšího a spíše pravicového předsedy hnutí PRO Jindřicha Rajchla na straně jedné, který měl demonstraci předminulý víkend, i dezinformátora Ladislava Vrabela, jenž plánuje se svou konkurenční akcí zaplnit Václavské náměstí příští sobotu.

Na pražské Letné měla celodenní akci s názvem Chceme mír! strana Česká solidarita, jež vznikla z Volného bloku po neúspěšných sněmovních volbách na podzim 2021. Aktivisté z hnutí Zachraňme náš stát, zjevně inspirovaní podobnými akcemi na sousedním Slovensku, uspořádali protestní pochod „za mír“ z Náměstí Republiky k národnímu památníků na Vítkově.

Účastníci měli české i ruské vlajky, někteří měli na oblečení či transparentech symboly odkazující na extremistickou scénu, jiní měli odznáčky či vlajky s logy politických stran SPD, Trikolóry či hnutí Domov. Byť se žádná z uvedených stran na akci oficiálně nepodílela, pochod a následná demonstrace na Vítkově některé známé tváře z okrajové a proruské scény přilákala.

Na Žižkov mnoho přívrženců krajní pravice nedorazilo. Foto Vojtěch Petrů, DR

Mezi účastníky se tak pohyboval poslanec SPD Jiří Kobza, bývalý místopředseda KSČM a vůdce jejího vyhraněného a konzervativního křídla Josef Skála nebo notoricky neúspěšný kandidát ve všemožných volbách a předseda strany Rozumní Petr Hannig. Někteří z nich následně byli i mezi řečníky.

Mezi vystupujícími v hlavní části programu na Vítkově se vyskytl i někdejší spolupracovník Václava Klause Ladislav Jakl, předseda ultrakonzervativní akce DOST Petr Bahník, údajný lidový léčitel a antivaxer Václav Hrabák či předsedkyně Švýcarské demokracie Pynelopi Cymprichová. Tematicky a obsahově byly projevy velmi podobné jako na podobných akcích známých z Václavského náměstí: varovalo se před „nastupující totalitou“, „Fialovou vládou, která destruuje zemi“, i před „vymýváním mozků mainstreamovými médii a kriminalizací odlišných názorů“.

Ladislav Jakl se řečnicky ptal: „Mají nás rádi ti, kteří naši suverenitu, naše zájmy každý den prodávají cizím silám? Ti, kdo fanatickým bojem s podnebím způsobili největší drahotu za posledních mnoho let? Kteří zacházením s veřejnými financemi způsobili takovou inflaci, že lidem jenom za poslední rok ukrojili jednu pětinu celoživotních úspor? Kteří na jakýkoliv konflikt znají jediný recept, a to sílu, ještě větší sílu, a tím ohrožují naše bezpečí? Kteří zastrašují, vylučují ze společnosti a kriminalizují držitele odlišných názorů?“

Svým projevem prý neoslavoval svátek práce, nýbrž „svátek lásky“.