Předseda SPD Tomio Okamura byl v minulém týdnu Poslaneckou sněmovnou vydán k trestnímu stíhání. Pro vydání hlasovali poslanci vládní koalice, tedy ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, a také opoziční Piráti i nezařazený poslanec původně zvolený za ANO Ivo Vondrák. Proti se naopak vyslovili poslanci ANO a SPD.

Předmětem Okamurova policejního stíhání jsou propagační billboardy, jimiž se jeho hnutí SPD prezentovalo před loňskými krajskými a senátními volbami. Trestní oznámení loni podal bývalý ministr spravedlnosti a nynější pražský radní pro kulturu Jiří Pospíšil (TOP 09).

„Neodvolám. Dál budu bojovat za svobodu slova. Nechci tady migrační pakt EU, který odsouhlasila Fialova vládní koalice,“ uvedl ke svému vydání pro Českou televizi Okamura. „Je to politický proces na základě trestního oznámení z Fialovy vládní koalice. Domluvili se, že ho podá exministr spravedlnosti Pospíšil z TOP 09, protože má kontakty na státní zástupce,“ prohlásil Okamura ve svém vyjádření pro média.

Svého předsedu během sněmovního projednávání vydání hájili i poslanci SPD. „Začíná nám nová doba politické kriminalizace. Je to špatně, je to konec demokracie a jednou to dopadne i na vás,“ uvedl v rozpravě předseda poslaneckého klubu hnutí Radim Fiala.

Podpora Okamurova hnutí přitom v posledních měsících slábne. Trestní stíhání spojené s Okamurovou stylizací do oběti systému a bojovníka za svobodu slova může podle odborníků paradoxně představovat impuls, který k hnutí opět přitáhne pozornost voličů.

Konkurence na krajní pravici

Zatímco před čtyřmi lety bylo hnutí SPD nejsilnějším aktérem mezi antisystémovými a nacionalistickými stranami, dnes má konkurenci nových subjektů. Jde hlavně o hnutí STAČILO! v čele s komunistickou europoslankyní Kateřinou Konečnou a Motoristy sobě vedené Petrem Macinkou.

Obě nová hnutí uspěla v loňských evropských volbách. Motoristé sobě — tehdy ještě v koalici s Přísahou Roberta Šlachty — získali 10,26 procenta a dva mandáty, STAČILO! potom 9,56 procenta a rovněž dva mandáty. SPD v koalici s Trikolorou naopak oslabila na 5,73 procenta a ztratila jednoho ze dvou europoslanců.

Motoristé nyní plánují jít do sněmovních voleb samostatně, tedy nikoliv v koalici s doposud partnerským hnutím Přísaha. STAČILO! se loni na podzim transformovalo v politické hnutí, za jehož registrací stojí konspirátor, bloger a někdejší řečník z demonstrací proti české podpoře Ukrajině Daniel Sterzik. KSČM a další zúčastněné strany STAČILO! podpoří a podle všeho dodají většinu kandidátů.

Motoristé i STAČILO! budou ve volbách vystupovat jako samostatně kandidující hnutí, a ke vstupu do sněmovny jim tak bude stačit pět procent. Obě hnutí, stejně jako SPD, patří mezi potenciální Babišovy koaliční partnery, kteří by mu v případě, že sami překročí pětiprocentní hranici, mohli dodat potřebné hlasy pro získání většiny v dolní komoře.

Z hlediska dlouhodobých preferencích sice SPD nad Konečnou i Motoristy zatím vede, náskok však nemá příliš velký. Poslední průzkum NMS Research Okamurovu hnutí přisoudil 7,8 procenta, STAČILO! 5,2 procenta a Motoristům sobě 4,8 procenta. Některé průzkumy jako lednový Kantar Motoristům dokonce připisují vyšší podporu než SPD.

Podporu kolem procenta hlasů mají také hnutí PRO Jindřicha Rajchla a Trikolora, jejichž kandidáti by podle dřívějších informací měli získat prostor na sněmovních kandidátkách SPD. SPD jedná také s Přísahou, která hledá náhradního partnera za Motoristy sobě. Poslední průzkum NMS přisoudil hnutí Roberta Šlachty 3,6 procenta podpory.

SPD bude ze stíhání Okamury těžit

„Od první poloviny loňského roku bylo možné sledovat klesající tendence podpory SPD, potvrzené všemi volebními modely. Dříve SPD mohla aspirovat na podporu přesahující deset procent. Pokles podpory SPD pokračoval ještě nějakou dobu po evropských volbách, nyní se, zdá se, stabilizovala,“ komentuje pro DR dlouhodobý vývoj preferencí SPD sociolog Jan Herzmann.

„Data, v čí prospěch ztrácela, se jeví napříč průzkumy různě. Zdá se však, že ztráceli ve prospěch STAČILO!, ANO a Motoristů sobě,“ dodává Herzmann s tím, že v hnutí ANO na segment voličů, které oslovuje také SPD, cílí zejména lídr Andrej Babiš nebo předsedkyně Alena Schillerová, kdežto úlohou stínového premiéra Karla Havlíčka je oslovovat především voliče současné vlády.

„Z posledních průzkumů se zdá, že pád se zastavil. SPD je ve většině z nich stabilně nad pětiprocentní hranicí, což je psychologicky důležité. Existenčním ohrožením pro stranu je zejména koalice STAČILO!, i z našich dat vyplývá, že překryv voličských skupin těchto subjektů je velký. Kateřina Konečná je pro Tomia Okamuru určitě větším nebezpečím než Filip Turek nebo Petr Macinka,“ říká pro Deník Referendum politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Právě téma trestního stíhání kvůli rasistické prezentaci však podle Michala pravděpodobně pomůže Okamurovi trend klesajících preferencí zvrátit definitivně. „Z vývoje posledních týdnů se zdá, že jeho stíhání se stalo dominantní složkou kampaně SPD, nechala si vypracovat nové vizuály a snaží se trestní stíhání marketingově uchopit, což z mého pohledu SPD odlišuje od konkurence, která s motivem nerovného boje s institucemi a vládní mašinérií může bojovat více abstraktně,“ popisuje politolog.

Záležet však podle Michala bude na tom, zda se Okamurovi povede udržet téma ve veřejném prostoru i v době těsně před volbami, kdy se velká většina občanů definitivně rozhoduje, komu dá svůj hlas.

S názorem, že SPD stíhání jejího předsedy v konkurenčním boji pomůže, souhlasí i politický analytik Lukáš Jelínek. „SPD voličům zevšednělo, navíc nic za léta v parlamentu neprosadilo,“ říká pro DR.

Aby měla SPD šanci znovu do Sněmovny proniknout, potřebuje podle Jelínka především zpevnit své voličské jádro — a k tomu mu trestní stíhání Okamury určitě pomůže. „Okamura se bude až do voleb prezentovat jako hlavní nepřítel establishmentu, na nějž jsou účelově nasazeny i orgány činné v trestním řízení a jeho oddaní příznivci mu to budou baštit. Pokud někdo toto nepřebije, má SPD šanci se ve Sněmovně udržet,“ soudí Jelínek.

„Není to však šance jistá, protože voliči SPD jsou hodně hákliví na témata související s Ukrajinou a EU. Pokud je v nich někdo osloví úderněji, mohou k němu utéct. Mimochodem proto je v zájmu SPD, aby malé strany typu PRO, Trikolory či Svobodných nekandidovaly proti ní, ale na jejích kandidátkách,“ uzavírá analytik.