„Česko na Ukrajince nemá prachy. Ukrajinci sem chodí už dva roky… Vy je pořád platíte a my na to prostě nemáme prachy,“ pronesl před časem na CNN Prima News místopředseda SPD Radim Fiala.

Ve čtvrtek 12. června byla na pražském Barrandově brutálně napadena na ulici drobná Ukrajinka. Poblíž tramvajové zastávky na ni bezdůvodně fyzicky zaútočil muž, který ji podle všeho několikrát udeřil do obličeje a kopal na zemi. Podle svých slov žena slyšela jen svůj vlastní křik a silné rány. Napadení potvrdila svědkyně a existuje krátký kamerový záznam. Policie po pachateli pátrá.

Surový útok přichází ve chvíli, kdy v České republice naplno odstartovala volební kampaň. Zároveň roste počet předsudečných útoků vůči Ukrajincům a Ukrajinkám. Zatímco před rokem 2022 šlo o jednotky případů ročně, po ruské invazi evidují občanské organizace, jako je In IUSTITIA, desítky případů fyzického násilí motivovaného nenávistí. Ukrajinci jsou oběťmi až čtvrtiny všech obětí předsudečných útoků v České republice.

Incident z minulého týdne se sice stále vyšetřuje a nemáme jistotu o motivu pachatele, ale společenská atmosféra je nepochybně velice napjatá a násilí vůči lidem ukrajinského původu už není ojedinělé.

I kdyby se, jakkoli je to nepravděpodobné, ukázalo, že útočníkovy pohnutky nebyly vyloženě xenofobní, nelze přehlédnout, že šlo o násilí silnějšího muže vůči ženě, a to s brutalitou, která nese znaky genderově podmíněného útoku. Tělesná převaha, bezdůvodné bití na veřejnosti, šok a zranění — to vše odpovídá definici femicidního násilí.

Když se veřejný prostor stává nebezpečným pro někoho jen proto, že je žena a zároveň migrantka, kříží se dva druhy zranitelnosti. Misogynie a xenofobie se v takových případech jen nesčítají, ale násobí.

Obě ostudné a nebezpečné ideologie mají bohužel na české politické scéně zastánce v politických projektech, o nichž se otevřeně spekuluje jako o potenciálních vládních partnerech v příštím volebním období.

Ať už jde o „dávky pro Ukrajinky“, kvůli kterým se prý „nedostává na naše samoživitelky“ anebo o „přednostní byty“ či jakési abstraktní „ohrožení české identity“ — nemálo českých politiků nejenže nepřispívá k řešení skutečných sociálních problémů, ale naopak vyživuje atmosféru nedůvěry a nenávisti. V zemi, kde Ukrajinky čelí už dvojí hrozbě — protože jsou ženy a protože jsou cizinky — je taková rétorika nejen nezodpovědná, ale i nebezpečná.

Všechny rozumné a slušné občany bez ohledu na politickou inklinaci by mělo mimořádně zarážet, jak cynickým způsobem mnozí z předních českých politiků pracují s touto „dvojí zranitelností“.

Všem by se měl zvedat žaludek, když SPD, Motoristé, část ANO nebo hnutí Stačilo záměrně zneužívají Ukrajince a Ukrajinky jako objekty k zisku snadných politických bodů a neštítí se je sklízet bez ohledu na svou odpovědnost vůči dopadům na konkrétní životy, bez prosté lidské slušnosti i bez jakéhokoli morálního imperativu. Doplácejí na to pak náhodné oběti, jako právě čtyřiatřicetiletá kosmetička a pracující matka, původem ze Záporoží.