Třetí vláda Andreje Babiše (ANO), složená z politiků ANO, Motoristů sobě a nezávislých nominantů za SPD, získala důvěru Poslanecké sněmovny. Pro vládu, jmenovanou před měsícem po průtazích spojených s nedořešením Babišova střetu zájmů, hlasovalo všech 108 koaličních poslanců, proti bylo 91 poslanců opozice.

Stalo se tak po dvoudenním jednání, v němž nejprve vystoupili předsedové koaličních stran a ministři představující vládní program a následovali se svými kritickými projevy opoziční politici.

Babiš na úvod sumarizoval programové prohlášení, když slíbil, že jeho vláda nezavede euro, navrátí rozpočtovou stabilitu skrze škrty na straně státu a bez zvyšování daní, prosadí nulovou toleranci vůči nelegální migraci, návrat slev na jízdném pro studenty a seniory. Vybuduje také novou supermoderní nemocnici v Praze, zvýší platy, zruší poplatky pro veřejnoprávní média a postará se o „transparentní financování“ organizací občanské společnosti.

„Chci jasně říci, že Česká republika a čeští občané budou pro naši vládu na prvním místě. Naším cílem je sebevědomá, bezpečná, prosperující a úspěšná Česká republika,“ uvedl Babiš.

„V parlamentní demokracii má vláda jediného adresáta své odpovědnosti. Nejsou to sociální sítě, neziskové organizace, zahraniční ani naše média. (…) Tato vláda vznikla proto, že lidé již nechtěli vládu, která se bojí více titulků v zahraničních médiích než vlastních občanů. Hnutí ANO, SPD a Motoristé tuto změnu umožnili,“ uvedl ve svém projevu vicepremiér Petr Macinka (Motoristé sobě), který dočasně vede ministerstvo zahraničí a životního prostředí.

Macinka se v projevu opakovaně vymezoval vůči „ideologickému“ vládnutí a vůči občanské společnosti. „Politická rozhodnutí nemají vznikat v kancelářích neziskových organizací, které nikdo nevolil, ale zato je bůhvíkdo platí,“ prohlásil.

„Vstupujeme do nového období, kdy nejdůležitějším cílem vlády zřejmě bude získat osobní výhody a vyhnout se vlastním problémům. Proto bude vládnutí v Česku založené hlavně na pomstě a zastrašování, náznaky už vidíme a v plné míře to vidíme na Slovensku a v Maďarsku,“ uvedl bývalý premiér, dosluhující předseda ODS a řadový poslanec Petr Fiala. „Destrukce, se stala cílem sama o sobě. A při tom všem vláda bohorovně ignoruje mezinárodní realitu, mezinárodní realitu, která má potenciál nás ohrozit nebo i zničit.“

Rozkol zažehnán

Nastupující vládu ve svých vystoupeních ostře kritizovali opoziční lídři i řadoví poslanci. „Jsou tu takoví,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib se zjevným odkazem na vládní politiky, „kteří nerespektují elementární pravidla demokratické hry. Ustupovat těmto lidem není žádný kompromis, ale pomalý rozklad demokracie.“

„Místo toho, aby se řešily problémy obyčejných lidí, se řeší střet zájmů premiéra, zjevná snaha krýt se navzájem před odpovědností, extremistické výroky a zpochybňování naší bezpečnosti a zahraničněpolitické orientace,“ řekl dále Hřib.

„Každá liberální demokracie stojí nikoliv na silných slovech lídrů, ale na víře v silné instituce a systém. Po měsíci vládnutí tato vláda zaútočila na několik takových pilířů, na nezávislou státní správu nebo na ústavní soud,“ uvedl předseda STAN Vít Rakušan, bývalý ministr vnitra a nyní poslanec. „Andrej Babiš slibuje, že bude líp, ale po měsíci vidíme, že bude líp možná jemu, jeho trestně stíhaným kamarádům a extremistům, kteří se drží díky jeho rozhodnutím u moci.“

Výsledek hlasování tak nepotvrdil možný rozkol mezi vládními poslanci, který naznačovala vyjádření některých poslanců SPD, jimž se nelíbilo, že Babišova vláda chce navzdory předvolebním proklamacím pokračovat v koordinaci muniční iniciativy na pomoc Ukrajině. Mezi kritiky byli poslanci Jaroslav Foldyna nebo Tomáš Doležal, otočili však po Babišově návštěvě jejich poslaneckého klubu, kde jim údajně okolnosti pokračování muniční iniciativy vysvětlil.

„Budeme hlasovat pro, než bychom umožnili to, že by byla zpochybněna vláda pana Babiše a nastoupila by zpátky vláda Petra Fialy, což je naprosto nepřijatelné,“ zdůvodňoval změnu postoje v úterý Foldyna pro Český rozhlas.

Výhradně populistická pravice

V české polistopadové historii tak vůbec poprvé získala důvěru vláda složená výhradně ze stran populistické radikální pravice. Zároveň ve vládě poprvé není přítomen žádný z tradičních pilířů polistopadového systému, tedy ODS nebo sociální demokracie.

Opoziční strany se koordinovaně pokusily zařadit na jednání sněmovny odvolání předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) kvůli jeho novoročnímu projevu, v němž se vymezil vůči pomoci Ukrajině a o vedení země hovořil jako o „ukrajinských zlodějích kolem Zelenského junty“.

Okamurova slova kritizoval prezident Petr Pavel i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), projev vyvolal také diplomatickou roztržku mezi Českou republikou a Ukrajinou. Poslanci vládní koalice však zařazení bodu odmítli, stejně jako bod, kterým by se sněmovna od projevu distancovala.