Česká republika má od dnešního dne novou vládu a potřetí ji vede oligarcha a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jenž byl premiérem již v letech 2017 až 2018 a 2018 až 2021. Nyní bude stát v čele koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, tedy subjektů, jež získaly v říjnových volbách sněmovní většinu. Jednotlivé ministry dnes jmenoval prezident Petr Pavel, a to šest dní poté, co jmenoval Babiše předsedou vlády.

Průtahy byly způsobené neschopností Babiše splnit prezidentův požadavek, aby ještě před jmenováním vysvětlil, jak hodlá vyřešit střet zájmů vyplývající z vlastnictví holdingu Agrofert.

Vláda prozatím vládne v omezeném módu bez důvěry sněmovny, o níž se bude hlasovat až v půli ledna. Koalice však má jistou většinu 108 hlasů, a komplikace tak očekávat nelze.

Do vlády se po čtyřleté přestávce vrací řada tváří známých z předchozích Babišových vlád. Klíčový post ministryně financí opět získala Alena Schillerová, která v mezičase vlády Petra Fialy vedla poslanecký klub ANO. První místopředseda ANO a bývalý ministr průmyslu i dopravy Karel Havlíček se vrací na ministerstvo průmyslu a obchodu. Někdejší ministr obrany za ANO Lubomír Metnar tentokrát obsadil silovou pozici ministra vnitra, jelikož ministerstvo obrany nakonec v rámci vyjednávání připadlo koaliční SPD.

Na své posty se vrátili i dva nestraníci za ANO známí z předchozí Babišovy vlády, Adam Vojtěch získal resort zdravotnictví a Robert Plaga resort školství. Nováčky ve vládě naopak jsou dosavadní poslanec Aleš Juchelka (ANO), který se stal ministrem práce a sociálních věcí, a poslankyně a bývalá starostka severočeské Bíliny Zuzana Mrázová (ANO, donedávna příjmením Schwarz Bařtipánová), která se stala ministryní pro místní rozvoj.

Jako nestraník za ANO se ministrem spravedlnosti stal Jeroným Tejc, který byl v minulosti politikem Sociální demokracie. Mezi léty 2006 až 2017 byl po tři volební období za ČSSD poslancem, jeden čas dokonce také předsedou poslaneckého klubu. Roku 2013 byl jedním z účastníků takzvané lánské schůzky, kde tehdejší prezident Miloš Zeman s několika politiky ČSSD osnoval vládu bez účasti tehdejšího sociálnědemokratického předsedy Bohuslava Sobotky. V roce 2017 už Tejc neobhajoval svůj mandát a ČSSD opustil. Později se však sblížil s Babišem a od roku 2018 byl náměstkem na ministerstvu spravedlnosti, tehdy ovládaném ANO.

Silnější ze dvou koaličních partnerů, a sice hnutí SPD, které má ve svém patnáctičlenném poslaneckém klubu též zástupce malých nacionalistických subjektů Svobodní, PRO a Trikolora, na svá tři ministerská místa nominovalo odborníky, dosud veřejně nijak nespojené s touto stranou.

Krom toho však SPD připadla pozice předsedy sněmovny, na niž byl již v listopadu zvolen Tomio Okamura. Poslanci SPD, kteří neobhájili ve sněmovních volbách své mandáty, by měli zamířit na různá ministerstva jako političtí náměstci.

Ministrem obrany se za SPD stal generálporučík Jaromír Zůna, který se v roce 2022 ucházel o pozici náčelníka Generálního štábu Armády ČR, avšak tehdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS) upřednostnila Karla Řehku. Později Zůna působil jako vojenský přidělenec na české ambasádě v Pekingu.

Zůna se v posledních letech k současným geopolitickým a obranným otázkám příliš nevyjadřoval. Když se jej minulý týden novináři po jednání s prezidentem ptali na postoj k Ukrajině a pokračování české muniční iniciativy, nejprve odmítl reagovat a následně tiskovou konferenci předčasně ukončil. SPD, která stojí za jeho nominací, se dlouhodobě profiluje jako subjekt ostře kritizující českou podporu Ukrajině a pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Ministrem dopravy se stal za SPD Ivan Bednárik, dosavadní generální ředitel Železnic Slovenské republiky a také bývalý generální ředitel tuzemského státního železničního dopravce České dráhy. Bednárik je původem ze Slovenska, česky se teprve učí a nemá ani české občanství, v souvislosti s nástupem do české vlády však slíbil, že o ně požádá.

Na ministerstvo zemědělství SPD vyslala Martina Šebestyána. Letitý ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu v této funkci skončil v roce 2022, a to po dohodě s ministrem zemědělství nově nastoupivší Fialovy vlády Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL). Zemědělský fond pod Šebestyánovým vedením za Babišovy předchozí vlády vyplácel Agrofertu miliardové dotace s tím, že jej Babiš nevlastní, což bylo v rozporu se zjištěními Evropské komise. Šebestyánovu nominaci přivítala Agrární komora a Zemědělský svaz, tedy organizace hájící především zájmy agrobaronů, kdežto Asociace soukromého zemědělství, zastupující drobné farmáře, jej tvrdě kritizovala.

Na rozdíl od SPD Motoristé sobě do vlády nominovali své politiky. Obsazení resortů zahraničí a životního prostředí, které Motoristům připadly, je však nadále nejasné, obě ministerstva provizorně vede předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Druhé z ministerstev — nejprve se o něm hovořilo jako o ministru zahraničí, posléze byl ale navržen na ministra životního prostředí — má vést čestný prezident Motoristů Filip Turek.

Toho však odmítá jmenovat na jakoukoliv vládní pozici prezident Petr Pavel kvůli bezpočtu kauz, jež jsou s Turkem spojené: jde především o rasistické a homofobní příspěvky na sociálních sítích, užívání nacistické symboliky, obvinění z domácího násilí vůči bývalé partnerce, neplacení daní ze svého podnikání nebo jízdu na dálnici vysoko nad povoleným rychlostním limitem.

Turek se měl minulý týden s Pavlem sejít a sliboval mu své kauzy vysvětlit a k jmenování jej přesvědčit, avšak ze schůzky se den předem omluvil kvůli zdravotním problémům a nemocniční hospitalizaci. Obsazení ministerstva životního prostředí Motoristy zapříčinilo mobilizaci občanské společnosti. Ekologické organizace opakovaně protestovaly ve větších městech po celé zemi.

Překvapivě hladce naopak prošlo jmenování zbylých dvou motoristických ministrů: nového poslance, politického marketéra a někdejšího hudebníka Oty Klempíře na ministerstvo kultury a předsedy motoristického poslaneckého klubu a bývalého politika ODS Borise Šťastného na nově zřízený post ministra pro sport, prevenci a zdraví.

Celkově budou vládu téměř z poloviny tvořit nestraničtí nominanti, což je vyjma úřednických vlád nezvyklé. Navzdory rekordnímu zastoupení žen ve sněmovně budou ve vládě pouze dvě ženy — ministryně financí Schillerová a ministryně pro místní rozvoj Mrázová. V tom se nový Babišův kabinet příliš neliší od bývalé vlády Petra Fialy, v níž byly v závěru rovněž pouze dvě ženy, ministryně obrany Jana Černochová a ministryně spravedlnosti Eva Decroix (obě ODS).

Podle politoložky Ireny Skalové z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy složení nové vlády není příliš překvapivé. „Objevují se v něm jména, o nichž se veřejně spekulovalo delší dobu. Vidíme zde navrátilce do exekutivy, například Adama Vojtěcha na ministerstvu zdravotnictví nebo Roberta Plagu v čele školství. Zároveň se potvrzuje snaha hnutí ANO opírat se o své dlouhodobě viditelné politiky, jako je Aleš Juchelka,“ říká Skalová pro Deník Referendum.

„SPD již dříve deklarovalo, že do vlády vyšle především nestranické odborníky. Tato strategie umožňuje SPD prezentovat svou účast ve vládě různým způsobem. Pokud se vládě bude dařit, může zdůraznit, že se na tom podílejí i její nominanti. Naopak v případě vládních neúspěchů si ponechává možnost vládu kritizovat, protože ve vládě nesedí formálně žádní straníci SPD. Tím si strana vytváří určitou flexibilitu v tom, jak bude své vládní angažmá veřejně interpretovat,“ popisuje dále Skalová.

„Trochu překvapením je ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, protože ANO by jistě našlo i jiné zkušené právníky. Koneckonců místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček byl stínovým ministrem spravedlnosti i předsedou ústavně právního výboru ve sněmovně. Může to být příznak toho, že jeho hvězda v hnutí ANO padá, zejména proto, že se zhruba poslední rok snažil profilovat spíše jako odborník na zahraniční politiku a tím potenciální nominant na ministerstvo zahraničí,“ řekl pro Deník Referendum politický komentátor Jiří Pehe.

„Nominanti SPD — nejvíce patrné je to u ministra zemědělství Martina Šebestyána — byli navrženi nikoliv proto, že by je tam chtělo SPD, ale proto, že si je prosadil Babiš. Šebestyán je totiž člověk, který v minulosti přihrával ze své pozice Agrofertu miliardové dotace, které dnes stát zpětně vymáhá,“ dodává Pehe další jméno kontroverzního nominanta.

Šance, že by byl do vlády jmenován Filip Turek, je podle oslovených odborníků velmi malá. „Teď je pouze otázka, jaký dopad celá věc bude mít na soudržnost nové vlády, aby Motoristé sobě neměli pocit, že se Babiš za Turka proti prezidentovi dostatečně nepostavil,“ shrnuje pro DR Pehe.

Složení nové vlády:

• Předseda vlády: Andrej Babiš (ANO)

• Ministr průmyslu a obchodu, místopředseda vlády: Karel Havlíček (ANO)

• Ministryně financí, místopředsedkyně vlády: Alena Schillerová (ANO)

• Ministr zahraničních věcí, místopředseda vlády: Petr Macinka (Motoristé sobě)

• Ministr obrany, místopředseda vlády: Jaromír Zůna (za SPD)

• Ministr vnitra: Lubomír Metnar (ANO)

• Ministr práce a sociálních věcí: Aleš Juchelka (ANO)

• Ministr spravedlnosti: Jeroným Tejc (za ANO)

• Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Robert Plaga (za ANO)

• Ministr zdravotnictví: Adam Vojtěch (za ANO)

• Ministr dopravy: Ivan Bednárik (za SPD)

• Ministr životního prostředí: řízením pověřen Petr Macinka (Motoristé sobě)

• Ministryně pro místní rozvoj: Zuzana Mrázová (ANO)

• Ministr zemědělství: Martin Šebestyán (za SPD)

• Ministr kultury: Oto Klempíř (za Motoristé sobě)

• Ministr pro sport, prevenci a zdraví: Boris Šťastný (Motoristé sobě)