Česká republika má od dnešního dne novou vládu a potřetí ji vede oligarcha a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jenž byl premiérem již v letech 2017 až 2018 a 2018 až 2021. Nyní bude stát v čele koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, tedy subjektů, jež získaly v říjnových volbách sněmovní většinu. Jednotlivé ministry dnes jmenoval prezident Petr Pavel, a to šest dní poté, co jmenoval Babiše předsedou vlády.

Průtahy byly způsobené neschopností Babiše splnit prezidentův požadavek, aby ještě před jmenováním vysvětlil, jak hodlá vyřešit střet zájmů vyplývající z vlastnictví holdingu Agrofert.

Vláda prozatím vládne v omezeném módu bez důvěry sněmovny, o níž se bude hlasovat až v půli ledna. Koalice však má jistou většinu 108 hlasů, a komplikace tak očekávat nelze.

Do vlády se po čtyřleté přestávce vrací řada tváří známých z předchozích Babišových vlád. Klíčový post ministryně financí opět získala Alena Schillerová, která v mezičase vlády Petra Fialy vedla poslanecký klub ANO. První místopředseda ANO a bývalý ministr průmyslu i dopravy Karel Havlíček se vrací na ministerstvo průmyslu a obchodu. Někdejší ministr obrany za ANO Lubomír Metnar tentokrát obsadil silovou pozici ministra vnitra, jelikož ministerstvo obrany nakonec v rámci vyjednávání připadlo koaliční SPD.

Na své posty se vrátili i dva nestraníci za ANO známí z předchozí Babišovy vlády, Adam Vojtěch získal resort zdravotnictví a Robert Plaga resort školství. Nováčky ve vládě naopak jsou dosavadní poslanec Aleš Juchelka (ANO), který se stal ministrem práce a sociálních věcí, a poslankyně a bývalá starostka severočeské Bíliny Zuzana Mrázová (ANO, donedávna příjmením Schwarz Bařtipánová), která se stala ministryní pro místní rozvoj.

Jako nestraník za ANO se ministrem spravedlnosti stal Jeroným Tejc, který byl v minulosti politikem Sociální demokracie. Mezi léty 2006 až 2017 byl po tři volební období za ČSSD poslancem, jeden čas dokonce také předsedou poslaneckého klubu. Roku 2013 byl jedním z účastníků takzvané lánské schůzky, kde tehdejší prezident Miloš Zeman s několika politiky ČSSD osnoval vládu bez účasti tehdejšího sociálnědemokratického předsedy Bohuslava Sobotky. V roce 2017 už Tejc neobhajoval svůj mandát a ČSSD opustil. Později se však sblížil s Babišem a od roku 2018 byl náměstkem na ministerstvu spravedlnosti, tehdy ovládaném ANO.

Silnější ze dvou koaličních partnerů, a sice hnutí SPD, které má ve svém patnáctičlenném poslaneckém klubu též zástupce malých nacionalistických subjektů Svobodní, PRO a Trikolora, na svá tři ministerská místa nominovalo odborníky, dosud veřejně nijak nespojené s touto stranou.

Krom toho však SPD připadla pozice předsedy sněmovny, na niž byl již v listopadu zvolen Tomio Okamura. Poslanci SPD, kteří neobhájili ve sněmovních volbách své mandáty, by měli zamířit na různá ministerstva jako političtí náměstci.

Ministrem obrany se za SPD stal generálporučík Jaromír Zůna, který se v roce 2022 ucházel o pozici náčelníka Generálního štábu Armády ČR, avšak tehdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS) upřednostnila Karla Řehku. Později Zůna působil jako vojenský přidělenec na české ambasádě v Pekingu.

Zůna se v posledních letech k současným geopolitickým a obranným otázkám příliš nevyjadřoval. Když se jej minulý týden novináři po jednání s prezidentem ptali na postoj k Ukrajině a pokračování české muniční iniciativy, nejprve odmítl reagovat a následně tiskovou konferenci předčasně ukončil. SPD, která stojí za jeho nominací, se dlouhodobě profiluje jako subjekt ostře kritizující českou podporu Ukrajině a pomoc ukrajinským uprchlíkům.