V sobotu večer se sečetly výsledky letošních řádných sněmovních voleb. Mandát v nich obhajovala pravicová vláda Petra Fialy (ODS), úspěch daný propadem rekordního množství hlasů z roku 2021 se jí však zopakovat nepodařilo a o většinu přišla. Vládní strany si sice většinu svých voličů udržely, vůči koncentrované opozici to však nyní nestačilo.

Jasným vítězem se naproti tomu stalo hnutí ANO bývalého premiéra, staronového vlastníka holdingu Agrofert Andreje Babiše, které bude moci složit vládu opřenou v nějaké podobě o krajní pravici: totiž o SPD a sněmovní nováčky z klausovského hnutí Motoristé sobě.

Ve velké povolební analýze rozebíráme relevantní rozměry, trendy a čísla z proběhlého zápasu o novou vládu.

1. Nečekaně silný triumf ANO

Babišovo hnutí ANO dosáhlo 34,51 procenta, zhruba o pět procent více, než mu předpovídaly zářijové předvolební průzkumy. Pro ANO jde o dosud nejlepší výsledek, překonávající necelý třicetiprocentní zisk z roku 2017. Procentuálně ani na mandáty však stále nejde o nejlepší výsledek v české historii — tím je výsledek ODS vedené tehdy Mirkem Topolánkem z roku 2006, kdy dosáhla na 35,38 procenta a jednaosmdesát mandátů, tedy ještě o jeden více, než má nyní ANO. Topolánka však Babiš — i s ohledem na vyšší volební účast — předstihl na celkový počet hlasů, celkem 1 940 507.

Hnutí zvítězilo po celé zemi vyjma Prahy, nejlepšího výsledku dosáhlo v Ústeckém kraji se 44,85 procenty, čtyřicetiprocentní hranici pak ANO přesáhlo ještě v Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Podle odborníků je dobrý výsledek ANO úzce spojen s nečekaným oslabením SPD a propadákem uskupení STAČILO!, jež se vůbec nedostalo do sněmovny. Tento závěr potvrzuje téže volební analýza organizace PAQ Research.

„Tím hlavním důvodem velkého úspěchu ANO zřejmě bude, že Andrej Babiš v posledních dnech kampaně ve veřejném prostoru silně tlačil narativ, že potřebuje jednobarevnou vládu a ideálně zisk přes čtyřicet procent a že to je jediná šance, jak porazit Fialovu vládu,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„STAČILO! už trochu přestřelilo všemožnými hesly typu obnovení pohraniční stráže. SPD zase nemělo ve srovnání s ANO či Stačilo! nijak výraznou kampaň. Když tu shrnu, ANO se podařilo něco, čemu v politologii říkáme efekt vítěze — koncentrovalo u sebe hlasy těch, kteří chtěli volit protivládně, ale rozhodovali se až na poslední chvíli ohledně konkrétní strany,“ dodal Malý pro Deník Referendum.

2. ODS bez Stanjury a dalších starých tváří

Koalice SPOLU má celkem dvaapadesát mandátů, z toho sedmadvacet získala ODS — o osm méně než dosud — šestnáct, tedy o šest méně než dosud, si podrží lidovci, a devět mandátů má TOP 09.

V klubu občanských demokratů krom starých tváří, jako jsou předseda poslaneckého klubu a dlouholetý poslanec Marek Benda, dosavadní místopředseda sněmovny Jan Skopeček či středočeský poslanec Petr Bendl, zasedne opět také většina členů současné vlády — premiér Petr Fiala, ministryně obrany Jana Černochová, ministr dopravy Martin Kupka, ministr kultury Martin Baxa, ministryně spravedlnosti Eva Decroix a s druhým nejvyšším počtem preferenčních hlasů v zemi i někdejší Pirát, ministr zahraničí Jan Lipavský.

Poslancem se naopak v souladu se svou chronickou nepopularitou nestal ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura, kterého v Moravskoslezském kraji, ačkoliv byl lídrem kandidátky SPOLU, na preferenční hlasy předstihli čtyři kandidáti za ním. Na úkor některých stávajících, převážně postarších, řadových poslanců se v některých regionech za ODS dostaly do sněmovny nové mladé tváře.

Jde o pětadvacetiletou Lucii Bartošovou, která v Libereckém kraji až z pátého místa přeskočila lídra kandidátky a poslance Petra Beitla, a sedmadvacetiletého Štěpána Slováka, který ve Zlínském kraji rovněž z pátého místa předstihl jedničku kandidátky a starostu Uherského Hradiště Stanislava Blahu. Novými poslanci ODS se potom stanou ještě politolog Petr Sokol nebo bývalý hejtman kraje Vysočina Vítězslav Schrek.

TOP 09, která bude nyní muset hledat svou další cestu poté, co Markéta Pekarová Adamová již do sněmovny nekandidovala a nebude obhajovat post předsedkyně, přitom viditelné nové poslanecké tváře nezískala. V Praze se nově poslancem TOP 09 stal někdejší europoslanec a náměstek primátora Jiří Pospíšil, který stranu již v letech 2017 až 2019 vedl, novou poslankyní TOP 09 se stala téže starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová. Mandáty pak obhájily i stávající nejvýraznější tváře, o nichž se spekuluje jako o nových potenciálních lídrech strany: ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a královéhradecký poslanec Matěj Ondřej Havel.

3. Vyměnění lidovci

Lidovci získali stejně jako před čtyřmi lety silnější postavení na úkor svých koaličních partnerů ze SPOLU díky preferenčním hlasům jejich disciplinovaných kmenových voličů.

Lidovecké zastoupení také oslabilo o ostře konzervativní figury, jako byl předseda poslaneckého klubu Aleš Dufek, který již nekandidoval, nebo poslankyně Nina Nováková a Romana Bělohlávková, které na mandáty nedosáhly.