Od dnešních dvou odpoledne do sobotních čtrnácti hodin budou čeští voliči rozhodovat o složení nové Poslanecké sněmovny. Své pozice se pokouší obhájit současná vláda Petra Fialy (ODS) tvořená pravicovou trojkoalicí SPOLU a STAN — potenciálním vládním partnerem by jim mohli být Piráti, kteří vládu opustili vloni. Na velké vítězství a návrat do Úřadu vlády se však těší spíše Andrej Babiš (ANO), jemuž chtějí sekundovat menší strany nacionálně populistické pravice.

I v takto na první pohled dopředu jasném klání lze ale najít několik zajímavých a podstatných neznámých, které budou mít vliv na konkrétní podobu povolebních dějů a procesů. Co konkrétně tedy letos při sčítání volebních výsledků sledovat?

1. Jaké strany bude Babiš potřebovat k většině?

Ačkoliv nelze zcela vyloučit eventualitu volebního patu nebo těsného obhájení většiny Fialovy koalice s Piráty, nejpravděpodobnější možností značenou velkou většinou posledních průzkumů volebních preferencí je většina ANO se sněmovní i mimoparlamentní nacionálně populistickou opozicí. Tu představují SPD Tomia Okamury doplněná o zástupce Trikolory, PRO a Svobodných, uskupení komunistů, sociální demokratů a krajní pravice STAČILO! a nakonec klausistické sdružení Motoristé sobě.

Neznámou však je, kolik z těchto stran bude Babiš k nejmenší možné většině potřebovat — a jaké z nich to budou. Předseda ANO dlouhodobě tvrdí, že by nejraději vytvořil menšinovou jednobarevnou vládu tvořenou zástupci svého hnutí a externími odborníky, podporovanou zvenčí. Této možnosti však prozatím brání jasné deklarace jak předsedy Motoristů sobě Petra Macinky, tak lídra SPD Tomia Okamury, že se do vládní koalice chtějí zapojit výhradně přímo.

Zároveň se zástupci ANO — zejména ústy předsedy stínové vlády Karla Havlíčka — i Motoristů pozitivně hlásí i k možné koalici Babišova hnutí a Motoristů sobě. Ti však nemají jistou ani účast ve sněmovně. Poslední průzkum Medianu jim přisoudil jen 4,5 procenta, ačkoliv většina modelů z posledních dnů a týdnů jim přiznávala kolem šesti procent. V takovém případě by Babiš neměl jinou možnost, než se opřít o SPD i STAČILO!

Poslední průzkumy agentur Stem a NMS předpokládající překročení pětiprocentní hranice jak Motoristy, tak STAČILO!, pak naznačují, že Babiš bude k většině, ať už ve formě koalice nebo externí podpory, potřebovat minimálně dvě strany — v každém případě SPD a vedle toho buď Motoristy sobě, nebo STAČILO! V obou případech by ale šlo o těsnou většinu, v níž by byla životně důležitá i aktivní kooperace zástupců malých stran zvolených v rámci okamurovské kandidátky.

O stabilitě a formě budoucí vlády tak rozhodne výsledek těchto dvou malých stran, přičemž se Babiš zároveň neobejde bez Okamury. Pokud by se do sněmovny nedostali pragmatičtí Motoristé sobě a Babiš by se musel opřít o neřízený antisystémový chuchvalec STAČILO!, bude nadcházející vláda patrně mnohem méně stabilní, a Babiš bude nucen do větších ústupků.

Tyto varianty samozřejmě neoperují s možnostmi, které nejsou zcela vyloučené, byť jsou nepravděpodobné nebo těžko předvídatelné: že se s Babišem nakonec spojí některá ze stran Fialovy koalice, případně že většinu zajistí dohody s individuálními poslanci napříč různorodými kluby. Tedy že by Babiš do vlády pozval zástupce SOCDEM, ale zbytek STAČILO! by zůstal v opozici.

2. Předběhnou Piráti Starosty?

Ještě v první polovině léta se zdálo, že jasnou „druhou demokratickou silou“ za SPOLU bude hnutí STAN, které zkraje července sahalo na třináct procent a o třetí celkové místo se pralo s SPD. V průběhu prázdnin však začali růst Piráti, kterým viditelně pomohla nekompromisní profilace na tématu bitcoinové aféry spojené zejména s vládními politiky ODS v čele s nyní už bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a ministrem financí a moravskoslezským lídrem SPOLU Zbyňkem Stanjurou.