V pátek a v sobotu v České republice proběhnou řádné parlamentní volby, jejichž pravděpodobným vítězem bude hnutí ANO Andreje Babiše, které s náskokem vede ve všech relevantních průzkumech veřejného mínění prakticky po celé volební období. Vzhledem k tomu, že strany současné vládní koalice Petra Fialy (ODS) a Babiš vzájemně odmítají jakoukoliv povolební spolupráci, bude se ANO patrně muset spojit s některou ze stran nacionálně-populistické opozice.

Poslední průzkum agentury Median, zveřejněný ještě v pondělí před začátkem moratoria, přisoudil vítěznému ANO 30,5 procenta hlasů, a s odstupem druhé trojkoalici SPOLU pouze jednadvacet procent. Babiš by získal sněmovní většinu sto deset mandátů s SPD Tomia Okamury a uskupením STAČILO! Obdobné počty značil i poslední průzkum Ipsosu.

Na potřebné pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny se pohybují Motoristé sobě, kteří představují dalšího potenciálního partnera. Prakticky všechny relevantní projekce výzkumných agentur tak ukazují, že ANO bude k vládnutí potřebovat minimálně dva partnery. V rámci STAČILO! a SPD ale kandiduje řada dalších menších uskupení či nezávislých solitérů, tudíž není jasné, nakolik stmelené jejich poslanecké kluby po volbách budou.

Hnutí ANO by každopádně s krajní pravicí mělo minimálně těsnou sněmovní většinu. Díky tomu by mohlo prosadit teoreticky jakékoliv změny vyjma ústavních a volebních zákonů, k nimiž by byly potřeba také hlasy části demokratického bloku ve sněmovně a souhlas Senátu, kde mají dosud jednoznačnou převahu současné vládní strany.

Pokud by ale byla nová vládní většina dostatečně koordinovaná, změny běžných zákonů by mohla prosadit i přes případné veto horní parlamentní komory nebo prezidenta Petra Pavla.

Dlouhodobé Babišovy útoky na veřejnoprávní média, Evropskou unii nebo zelenou politiku, jimiž se v uplynulém volebním období stále intenzivněji blížil populistické krajní pravici, i programový profil jeho potenciálních partnerů vyvolávají obavy z možného omezování liberální demokracie v České republice.

Jak upozorňuje politoložka a přední česká expertka na téma liberální demokracie Vladimíra Dvořáková, takový Babišův postup by byl logický a souladný s metodami novodobých autoritářských politiků od Donalda Trumpa po Roberta Fica. Zárodky únosu státních orgánů prostřednictvím dosazených osob, spojených s Babišovým holdingem Agrofert, i nepokrytou inspiraci režimem Viktora Orbána bylo možné sledovat už při předchozím Babišově vládním angažmá.

V následující analýze se tedy pokusíme zmapovat, jak by takový souhrn dílčích kroků omezujících liberálně demokratický charakter země mohl vypadat.

Zestátnění České televize

Bez výraznějších překážek svou moc může potenciální budoucí vláda uplatnit při přizpůsobení veřejnoprávních médií svému obrazu. Opoziční politici shodně útočí zejména na Českou televizi, která podle nich nadržuje stranám Fialovy vlády, a zejména Andrej Babiš (ANO) se i na půdě sněmovny ostře vymezoval vůči konkrétním redaktorům ČT, jako je Martin Řezníček, moderátor prezidentské debaty Babiše a Petra Pavla z ledna 2023.

ANO, SPD i STAČILO! shodně slibují zrušit letos po dlouhých letech navýšené veřejnoprávní poplatky a nahradit financování České televize a Českého rozhlasu přídělem ze státního rozpočtu. Babiš a další politici argumentují tím, že přímo ze státního rozpočtu jsou financované také státní televize v západní Evropě, například ve Skandinávii. Zde však má veřejnoprávní vysílání dlouhou tradici a tamější politická kultura zpravidla znemožňuje ovlivňování obsahu veřejnoprávních médií.

Naopak zkušenosti ze střední Evropy ukazují, že omezení či přímé nahrazení občanských poplatků přímým financováním ze státního rozpočtu — pokud není částka fixovaná ústavně a závisí na každoročním schválení momentální sněmovní většinou — vede k omezení nezávislosti a kritičnosti veřejnoprávních médií.

Tento scénář nastal v Maďarsku po vítězství strany Fidesz Viktora Orbána roku 2010 a v Polsku po vítězství strany Právo a spravedlnost od roku 2015.

„Není důvod nevěřit, že se o zestátnění veřejnoprávních médií skutečně pokusí. Celkově vzato by to mohl být konec médií veřejné služby v podobě, v jaké jsme je dosud znali,“ říká k tomu socioložka médií Marína Urbániková z Masarykovy univerzity v Brně.

Záleží však na tom, kdo bude tvořit výslednou koalici: zatímco ANO, SPD a Stačilo! se na zestátnění veřejnoprávních médií shodnou, další potenciální koaliční aktér, Motoristé sobě, mají k otázce mnohem vlažnější postoj. „Mám výhrady k povinnosti platit koncesionářské poplatky, ale zestátnění určitě není cesta,“ uvedl pro Deník N například europoslanec a sněmovní lídr Motoristů sobě ve Středočeském kraji Filip Turek. Obdobně se vyjadřují i další politici strany.

„Spíše chceme, aby ČT lépe hospodařila, aby koncesionářské poplatky nezatěžovaly firmy a vrátily se k původnímu formátu. Pro zestátnění České televize nejsme, to by občané nic neušetřili a jen by se snížila kvalita a vyváženost vysílání,“ uvedl rovněž pro anketu Deníku N například lídr Motoristů v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor.

V každém případě lze očekávat, že minimálně na částečných změnách ve vztahu k veřejnoprávním médiím se nová koalice shodne — a bude je moci prosadit.

Reorganizace veřejnoprávních médií se vstřícným vedením

Nejde ale jen o poplatky. Plány hnutí ANO s Českou televizí a Českým rozhlasem jsou však mnohem konkrétnější: pokud se po volbách dostane k vládě, chce také snížit počet stanic veřejnoprávní televize o polovinu a zrušit hlavní stanici ČT1 i dětskou stanici ČT :D s tím, že jejich programy mohou nahradit soukromí vysílatelé.

Dalším krokem má být sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce, což má údajně posílit jejich efektivitu a dohled nad hospodařením.