Vůle pomáhat Ukrajincům a Ukrajině ve střední Evropě nad rámec vlastních úzce pojatých zájmů oslabuje. Konstatují to novináři z různých evropských zemí na základě posledního vývoje. Zájem o téma probudily v létě první kroky nového polského prezidenta Karola Nawrockého, který vetoval novelu zákona o další pomoci ukrajinským uprchlíkům v zemi a financování terminálů Starlink pro Ukrajinu.

Polská Gazeta Wyborcza následně udělala rozhovor s nejvýznamnější figurou maďarské opozice Peterem Magyarem, jenž rovněž zaujal k Ukrajině a Ukrajincům rezervovaný postoj. A k tomu začala zahraniční média překládat protiukrajinské výlevy Andreje Babiše, pravděpodobného vítěze blížících se voleb u nás.

„Nárůst antiukrajinského sentimentu je zřejmý nejen v Polsku, ale i v České republice, Maďarsku či Rumunsku. (...) Politikové se tak snaží získávat větší podporu,“ konstatuje Gazeta Wyborcza.

Jak Nawrocki, tak Babiš se snaží vycházet vstříc představě, že Ukrajinci mají oproti domácímu obyvatelstvu výhody a že je třeba myslet primárně na vlastní občany. Nawrocki argumentuje, že podporu typu příspěvků na děti by měli dostávat jen ti, kdo v Polsku pracují a odvádějí daně. Babiš přímo říká, že se pomáhá Ukrajincům, namísto aby se pomáhalo Čechům — přestože i kupecky vzato stát dnes z uprchlíků více získává, než jim dává.

V Maďarsku vládnoucí Viktor Orbán se vymezuje vůči Ukrajincům dlouhodobě, přičemž stávající hlavní opoziční síla — strana Tisza Petera Magyra — nechce dle maďarských kolegů opakovat neúspěšný manévr předchozího opozičního lídra Pétera Márkiho-Zaye. Ten se před volbami 2022 jasně přiklonil na ukrajinskou stranu a ztratil kvůli tomu část voličů.

„Magyar a Tisza považují za klíčové získat a udržet nespokojené voliče Fideszu, což v praxi vede mimo jiné k tomu, že se vůči vládní politice vymezují ostře především v otázkách školství, zdravotnictví a korupce. O Ukrajině, pokud nemusejí, tak nemluví, a když mluví, tak vyhýbavě, (...) podobně jako například o LGBT tématech,“ uvedla pro DR Kata Moraveczová z maďarského HVG/Eurologus.

Jaké čekat praktické změny

V Maďarsku se volby konají až v dubnu příštího roku. Do té doby bude politická moc pevně v Orbánových rukou. Jeho poslední iniciativou ve vztahu k Ukrajině je příprava půdy na komplikování případných snah země o zrychlené přistoupení k Evropské unii. Orbán nechal k danému tématu vypsat sporný plebiscit, v němž se většina účastníků vyslovila proti. Na tento mandát se dnes maďarský premiér odvolává.

U Polska se i s Nawrockim očekává pokračování v podpoře ukrajinské obrany z důvodu vlastních bezpečnostních zájmů, zároveň ale další ústup od někdejší vstřícnosti v otázkách, které se těchto zájmů netýkají.

U nás Babišovo ANO slibuje ve volebním programu jen „podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině“ a „bránit hrozbám souvisejícím s jejím případným koncem, především návratu organizovaného zločinu a pašování zbraní“; obecně potom „pragmatickou“ zahraniční politiku jako náhradu současné „aktivistické“.

Babiš sám ovšem již na začátku léta sliboval přímo ukončit takzvanou muniční iniciativu a po případném konci války vymoci odchod těch uprchlíků, kteří nepracují.

Potenciální koaliční partneři hnutí ANO z SPD mají pak v programu přímo i deportace pracujících Ukrajinců, a to těch, jejichž pracovní místo lze obsadit českým občanem.