Stále více českých nejbohatších se veřejně kloní k různým odstínům a formám nacionální a populistické pravice. Někteří, jako uhlobaron Pavel Tykač či herní a mediální magnáti Marek Španěl a Slavomír Pavlíček finančně i svými vystoupeními podporují strany či spolky, které tvoří intelektuální a mediální pozadí krajní pravice a konspirátorů. Jiní, jako je agrobaron Zdeněk Jandejsek spolupracující od loňska s hnutím STAČILO!, do politiky přímo vstupují.

Tento český trend je podle odborníků v souladu s tendencí v západním světě, především v USA, kde se vrstva nejbohatších ve snaze posílit vlastní byznys přiklání k autoritářským populistům odmítajícím liberální demokracii.

Zároveň je ovlivněn specifikem postkomunistické Evropy, kterým je skupina oligarchů zbohatnuvších netransparentním způsobem v době překotné privatizace devadesátých let. Jeho součástí je samozřejmě také příběh majitele koncernu Agrofert a lídra hnutí ANO Andreje Babiše, který je poslední dekádu hegemonem české politické scény.

Podle současných průzkumů volebních preferencí ANO se stabilní podporou nad třicet procent jednoznačně vede, a Babiš tak pravděpodobně bude po říjnových volbách sestavovat svou třetí vládu. Bude k tomu však zřejmě potřebovat partnera, kterého nalezne v některém s antisystémových a nacionalistických opozičních hnutí: buď krajně pravicovou SPD Tomia Okamury s partnery, nebo hnutí STAČILO!, případně klausistické Motoristy sobě.

A právě ve prospěch těchto hnutí nebo ve prospěch organizací a platforem v jejich pozadí zmínění miliardáři vystupují, a finančně či symbolicky je tak posilují.

Tykačovy spády

Jedním z oligarchů, který sice přímo nevlastní média, přesto se však snaží budovat vliv ve veřejném prostoru, je Pavel Tykač, uhlobaron, majitel energetické společnosti Sev.en, elektráren ve Chvaleticích a Počeradech nebo fotbalového klubu Slavia.

Tykač už v minulosti prostřednictvím řady falešných profilů či facebookové stránky Greenpiss provozované lidmi z uhlobaronem placených PR agentur diskreditoval a šikanoval zejména mladé klimatické aktivisty. V roce 2021 založil spolek a názorovou platformu, kde publikuje vlastní texty, obvykle obhajující uhelný byznys a kritizující snahy o klimaticky odpovědnou politiku. Skrze Jana Dienstla, člena dozorčí rady vydavatelství Mafra, které v roce 2023 od Andreje Babiše koupil oligarcha Karel Pražák, má potom vliv také v mediálním domě vydávajícím deník MF Dnes a server iDNES.cz a četné další převážně volnočasové tituly.

V minulosti podle svého vyjádření blíže neurčenou částkou také podpořil Alianci pro rodinu, ultrakonzervativní organizaci vedenou Janou Jochovou, jejíž hlavní pracovní náplní je lobbing mezi poslanci proti schválení stejnopohlavních manželství a za jejich zákaz v ústavě, útoky na trans lidi a snaha zamezit ve veřejných školách výuce o existenci LGBTQ lidí.

Stejně tak se Tykač hlásí k finanční podpoře Konzervativních novin, které poskytují platformu autoritářsky konzervativním a fundamentálně katolickým proudům: mezi pravidelné autory patří právě Jana Jochová a její manžel Roman Joch, předseda největší české organizace proti reprodukčním právům Hnutí pro život Radim Ucháč nebo kardinál Dominik Duka. Konzervativní noviny dlouhodobě propagují politiku maďarského autoritáře Viktora Orbána, s jehož stranou Fidesz sdílí evropskou frakci české hnutí ANO, Motoristé sobě a Přísaha.

Tykač od loňska, kdy svou letitou podporu ukončila společnost PPF, také podporuje Institut Václava Klause, který je osobou mluvčího Petra Macinky spojen se stranou Motoristé sobě.

Spolek bývalého prezidenta, premiéra a zakladatele ODS Václava Klause má za svůj hlavní objekt zájmu zpochybňování klimatických změn a v souvislosti s tím i jakýchkoliv zelených či dekarbonizačních politik. Bojuje také proti evropské integraci a občanské společnosti, jejíž organizace Klaus léta tituluje „politickými neziskovkami“. V době covidové pandemie se spolek soustřeďoval na zpochybňování základních hygienických opatření.

Lidé pracující v Klausově institutu, včetně Ladislava Jakla, Ivo Strejčka či Jiřího Weigla, potom patří mezi časté autory například na dezinformačním serveru Protiproud, šířícím mnohdy až bizarní konspirační teorie, včetně těch antisemitských, proruské narativy i nevědecké tipy na údajné zázračné léky. Protiproud přitom příznačně založil a dodnes provozuje bývalý Klausův mluvčí Petr Hájek.

Tykač se dále hlásí k finanční podpoře soukromé vysoké školy CEVRO, kterou založil bývalý ministr vnitra a někdejší místopředseda ODS Ivan Langer a v průběhu let poskytla vzdělání několika výrazným politikům ODS. Podporuje též Letní školu Občanského institutu, tedy pravicově konzervativního think tanku, který v současnosti vede již zmíněný Roman Joch.

Vedle sponzoringu a občasných názorových textů na svém webu uhlobaron Tykač osobní účastí podporuje také síťovací a diskusní akce autoritářských populistů a krajní pravice, jako je Konzervativní kemp organizovaný Společností na obranu svobody projevu.

Na kempu se loni vedle politiků hnutí ANO, SPD či hnutí STAČILO! a europoslance Alexandra Vondry (ODS) zúčastnil také ultrakonzervativní aktivista z akce DOST či spolku Svatopluk Michal Semín, člen Rady České televize spojený s pokusem o její politické ovládnutí Pavel Matocha, manželé Jochovi či zmíněný dezinformátor Ladislav Jakl.

Pozornost již v minulosti vzbudila kandidatura dnes již bývalého ředitele Tykačovy uhelné elektrárny Chvaletice Marcela Dlaska za krajně pravicové hnutí SPD Tomia Okamury ve sněmovních volbách v říjnu 2021. Dlask tehdy sice neuspěl, poslancem SPD se však stal loni jako náhradník za zesnulého Jaroslava Baštu. Loni též kandidoval coby lídr kandidátky SPD s podporou Trikolory a PRO do zastupitelstva Pardubického kraje. Ačkoliv uskupení získalo dva mandáty, Dlask neuspěl: oba díky preferenčním hlasům připadly kandidátům hnutí PRO.

Svoboda slova podle oligarchů

Svůj vlastní mediální dům budují od roku 2023 i dva zakladatelé herního studia Bohemia Interactive a podnikatelé v oblasti značkové módy či realit Marek Španěl a Slavomír Pavlíček. Převzali totiž většinově nejvlivnější české alternativní médium Parlamentní listy, které proslulo tím, že je téměř neomezenou platformou pro antisystémové a pravicově populistické politiky a nedodržuje ani ty nejzákladnější novinářské standardy. Noví majitelé dopředu avizovali, že v redakční politice Parlamentních listů se nic měnit nebude.

„Svoboda slova je svobodou říkat věci, které někdo jiný nechce slyšet. Snaha umlčet anebo vylučovat kohokoliv ze společenské rozpravy pro jeho názory je proto pro mne naprosto nepřijatelná,“ uvedl tehdy nový majitel Marek Španěl, který spolu s Pavlíčkem podíl v Parlamentních listech převzal od majitele hazardní společnosti Synot a bývalého senátora Iva Valenty.

Španěl s Pavlíčkem ve stejné době podnikali další mediální akvizice ve snaze založit si vlastní mediální dům SPM. Investovali do týdeníku Echo a spřízněného webu Echo24, který patří do desítky nejčtenějších internetových zpravodajských webů v České republice, dále koupili na ekonomiku zaměřený týdeník Hrot a Radio Prostor.

Echo je médium s vyhraněně pravicovým profilem, který v roce 2014 založili novináři z Lidových novin v čele s Daliborem Balšínkem na protest proti jejich koupi Babišovým Agrofertem. Dnes se však profiluje především na kulturních válkách a vystupuje proti snahám o boj s cílenými dezinformacemi.

Oba podnikatelé jsou zároveň štědrými sponzory politických stran i spřízněných organizací. Španěl podle databáze občanské organizace Hlídač státu od roku 2022 daroval celkem jeden a čtvrt milionu korun straně Svobodní, která se o místa ve sněmovně uchází letos na kandidátkách SPD.

Pavlíček v posledních letech sponzoroval Svobodné částkou tři čtvrtě milionu, a nadto ještě 300 tisíc korun zaslal Okamurově SPD. On sám svou podporu odůvodnil tak, že podporuje konkrétní politiky, nikoliv strany jako takové — oněch 300 tisíc pro SPD konkrétně směřovalo poslanci a stranickém lídrovi na Vysočině Radku Kotenovi. Španěl potom podle Deníku N sponzoruje také ultrakonzervativní Alianci pro rodinu.

Ve svých veřejných vystoupeních Španěl pravidelně ostře brojí proti progresivismu a údajné přemíře státních regulací, hlásí se k politice amerického prezidenta Donalda Trumpa či jeho argentinského protějška Javiera Mileie a za svou nejbližší stranu v českém kontextu v rozhovoru pro Respekt označil Motoristy sobě.

„Progresivismus pod maskou pokroku přinesl jen rozklad hodnot. Svou podstatou připomíná barbarský kult smrti — ničí, co generace budovaly, a nabízí místo toho prázdnotu,“ napsal před časem Marek Španěl na svém aktivním twitterovém profilu.

Zemědělci proti systému

Na státní dotace navázaný agrobaron Zdeněk Jandejsek je majitelem zemědělského holdingu Rabbit. Před rokem 2020 byl zhruba tři roky prezidentem Agrární komory, než z ní vystoupil na protest vůči tomu, že je prý příliš mírná vůči vládě.

Z této pozice lobboval například za tehdy diskutovaný návrh na omezení zahraničního dovozu zemědělských produktů, které by v praxi zvýhodnilo právě domácí agrobarony, jako je Jandejsek — nebo i tehdejší předseda vlády Andrej Babiš. Jandejsek je mimochodem jedním z dodavatelů zemědělských produktů na předvolební akce SPD Český jarmark, kde politici hnutí lákají na domácí potraviny za nízké ceny.

Historii má i Jandejskovo přímé politické angažmá. V roce 2019, kdy Václav Klaus mladší po svém vyloučení z ODS založil hnutí Trikolora, se Jandejsek stal garantem hnutí pro oblast zemědělství. V roce 2023 pak začal vystupovat na antisystémových demonstracích pořádaných na pražském Václavském náměstí nejprve aktivistou a dezinformátorem Ladislavem Vrabelem a později předsedou PRO Jindřichem Rajchlem. Krátce se angažoval také v malém antisystémovém hnutí JaSaN.

O rok později se s blogerem Danielem Sterzikem či předákem Asociace samostatných odborů Bohumírem Dufkem stal spoluorganizátorem protestů proti zemědělské politice Evropské unie a Fialovy vlády včetně blokády pražské silniční magistrály zaparkovanou zemědělskou technikou. Od protestu se distancovaly jak Agrární komora a Zemědělský svaz, tak Asociace soukromého zemědělství, předčasně jej opustila i část demonstrujících s tím, že jim byl protest „ukraden“ a že pořadatelé téma zemědělských protestů pouze využili v rámci svého dlouhodobého protivládního a proruského vystupování.

Spojení se Sterzikem pak Jandejsek potvrdil, když se stal jednou z postav uskupení STAČILO! spojující KSČM, malé národovecké strany, jako je ČSNS, s konspiračními influencery a odpadlíky od krajně pravicových politických stran. Do Evropského parlamentu za STAČILO! Jandejsek kandidoval neúspěšně z posledního místa kandidátky, posléze se stal členem jeho přípravného výboru, který na bázi dosavadní koalice založil Daniel Sterzik s cílem vyhnout se vyšší uzavírací klauzuli pro formální koalice ve sněmovních volbách.

Matador Pecina

Ekonomickou moc a snahu o politický vliv snoubí také podnikatel Martin Pecina, byť jeho případ je rozdílný v tom, že má za sebou již dlouhou politickou kariéru na vládní úrovni.

V roce 2023 SPD Tomia Okamury Pecinu představila jako jednoho ze svých expertů, konkrétně pro oblast bezpečnosti a migrace. Ocitl se tak vedle ekonoma Miroslava Ševčíka, bývalého europoslance za Svobodné Petra Macha a energetika Ivana Noveského.

Pecina se dále angažuje ve spolku Svatopluk, který je na jedné straně spojen právě s SPD či Trikolorou a s uskupením STAČILO! na straně druhé. Svatopluk se hlásí ke změně politického režimu v České republice zejména skrze posílení prezidentských pravomocí a klade si za cíl sdružovat konzervativce na levici i krajní pravici za účelem boje proti liberalismu a progresivismu.

V alternativních médiích, jako je XTV Lubomíra Veselého, Pecina pravidelně vystupuje se svými vyhraněnými názory k současným otázkám, zejména k válce na Ukrajině, z jejíhož rozpoutání viní Západ. Letos v březnu však odmítl, že by opět kandidoval za SPD nebo jinou stranu do sněmovny. Chce se prý soustředit na své podnikání.

Někdejší člen ODS i ČSSD Pecina byl dvakrát ministrem vnitra, nejprve v úřednickém kabinetu Jana Fischera a o tři roky později ve vládě Jiřího Rusnoka. Krátce byl také poslancem za ČSSD. Předtím působil v letech 2005 až 2009 jako předseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.

Ve své roli šéfa antimonopolního úřadu proslul Pecina zejména pokoutnou schůzkou s Andrejem Babišem v roce 2008. Babiš tehdy ještě nebyl v politice a věnoval se svému byznysu. Pecinův úřad v té době posuzoval žádost o další rozšíření Babišova podnikatelského impéria o společnost První žatecká, která byla později schválena.

Pecina se vzdal svého sněmovního mandátu v roce 2011 teprve několik měsíců po volbách, později vystoupil z ČSSD, v níž působil od doby opoziční smlouvy s přestávkou v době, kdy vedl antimonopolní úřad. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2013 kandidoval jako lídr Zemanovců v Moravskoslezském kraji. Strana nesoucí jméno tehdejšího prezidenta Miloše Zemana však získala pouze 1,51 procenta, a do sněmovny se tak nedostala.

Martin Pecina současně podniká, spoluvlastní ostravskou inženýrskou společnost VCL Group a další společnosti, v minulosti byl též členem dozorčí rady ČEZ a generálním ředitelem společnosti Vítkovice Power Engineering, kterou vlastní podnikatel Jan Světlík. Letos v červenci prostřednictvím svých společností Pecina koupil zkrachovalou huť Liberty Ostrava s tím, že nákup „organizuje pro investory“.

Kulturní války

Příklon části byznysu ke krajní pravici lze ilustrovat také na struktuře sponzorů strany Motoristé sobě, která brojí zejména proti klimatickým politikám či proti lidskoprávní agendě jako takové. Z transparentního účtu strany vyplývá, že tři miliony korun jí daroval Josef Valchář, spolumajitel společnosti Robe Lighting, vyrábějící osvětlovací techniku.

O půl milionu nižší částku potom straně daroval majitel několika firem poskytujících energetické poradenství Ruben Marada, další milion potom majitelé technologické společnosti Alca Group z jihomoravských Valtic František Fabičovič a Radka Prokopová, celkem milion věnovala majitelka inženýrské Isonoe Group Zuzana Šebestová spolu s Adamem Vlkem. Půlmilionový dar straně letos poskytla ještě podnikatelka Vladimíra van Aarle.

Podle odborníků, s nímž Deník Referendum mluvil, příklon českých miliardářů k podpoře krajní pravice logicky souvisí s děním v dalších západních demokraciích, zejména USA, kde jsou či byli důležitou součástí Trumpova hnutí také majitel automobilky Tesla a společnosti SpaceX Elon Musk či zakladatel společnosti PayPal Peter Thiel.

„Povstala nová vrstva lidí, kteří jsou spojeni s moderními technologiemi a kteří mají vůči demokracii velmi utilitární přístup a spíše než systém brzd a rovnovah či lidská práva je zajímá efektivita systému. Stali se mluvčími nového věku, založeného na technovědě a umělé inteligenci. V českém prostředí je jejich zástupcem právě třeba Marek Španěl,“ uvedl pro Deník Referendum politický analytik a ředitel New York University in Prague Jiří Pehe.

„Tykač, Jandejsek nebo Pecina jsou potom lidé jiného typu, specifického pro postkomunistickou střední Evropu. Zbohatli netransparentním způsobem v devadesátých letech a svůj byznys postavili na propojení s politikou. Logiku uvažování však mají podobnou: demokracie je přítěž a je ji nutné přizpůsobit jejich potřebám. Tíhnou k typu stran, které jsou na štíru s liberální demokracií, ať už to je ANO, SPD, STAČILO! nebo Motoristé sobě,“ dodává Pehe.

Podle politoložky Daniely Ostré z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je příklon k populistické pravici u superbohatých logický. „Prvně tyto subjekty se dokázaly svojí rétorikou útočící na establishment vyprofilovat jako alternativa pro voliče, kteří doposud volili levicové strany, zejména sociálně demokratické. Pravicoví populisté ale mají reálné ambice nabourávat politický systém, nikoliv ten ekonomický. Donald Trump činí pravý opak toho, čím si získal voliče z pracující třídy, kouřovou clonu mu ovšem tvoří kulturní války,“ říká Ostrá.

„Vždy se snažím svým studentům tento jinak samozřejmě velmi složitý proces a strategii připodobnit k hrnci s vodou, který představuje společnost, a oheň pod ním ekonomický systém neoliberalismu. V momentě, kdy jsme dovolili, aby ve veřejné debatě dominovaly pravicově populistické verze narativů o „třiceti pohlavích“, „našem způsobu života ohroženém nebezpečnou migrací“ či „podrobení národa nikým nevolenými úředníky z Bruselu“, nezbývá prostor pro debatu nad možnostmi zásadních ekonomických reforem,“ popisuje dále politoložka.

„Čím déle necháme pravicové populisty držet kulturní poklici pevně na hrnci, tím intenzivnější var ve společnosti bude probíhat. A oligarchové mohou být v klidu — nikoho nenapadne sahat na sporák,“ uzavírá Daniela Ostrá.