Strana Motoristé sobě, která představuje revival ideového balíčku klausovského světa doplněný o nejnovější trendy toxického maskulinního influencerství, zveřejnila jako jeden z prvních uchazečů o místo v příští poslanecké sněmovně podrobný volební program.

Jedním z jeho kontroverzních bodů je formulace, jíž se Motoristé sobě zavazují, že „studenti okrajových humanitních oborů, jako jsou např. genderová studia, environmentální filozofie, ekofeminismus atp., si svá studia zaplatí“. Jde o nepokrytý plán podmanit si nezávislou akademickou sféru a je třeba se proti němu jasně postavit. Nejde totiž o ojedinělý exces, snahy o omezování humanitních a sociálněvědních oborů sledujeme napříč českou politickou scénou.

Autor programu zjevně záměrně manipulativně zvolil ty nejvíce nesrozumitelně a exoticky znějící pojmy, aby vzbudil paniku, jaké že „absurdní“ obory lze v České republice studovat.

Obor „ekofeminismus“ nicméně na žádné české veřejné ani soukromé univerzitě neexistuje. Stejně tak environmentální filozofie — například na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity lze studovat environmentální studia, ovšem filozofie tvoří pouze jednu z jejích dílčích komponent. A genderová studia existují samostatně pouze jako magisterský obor na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, jinde jen jako specializace v rámci studia sociologie.

To vše je nicméně vedlejší, neboť zlověstnost tkví v něčem jiném než v ledabylém přístupu Motoristů k faktům a manipulaci s nimi. Motoristé sobě v programu k otázce vzdělávání dále píší: „Stát si u svých veřejných vysokých škol a univerzit může objednat odpovídající počet strojařů, techniků, lékařů, zubařů, ekonomů, učitelů a dalších oborů, v nichž chybí kapacity a jejichž studium bude v tomto stanoveném počtu zdarma.“

Tato věta je ještě výmluvnější než první citovaná, neboť ukazuje na patologickou, ale pro niveau Institutu Václava Klause, s nímž jsou Motoristé úzce spjati skrze osobu předsedy Petra Macinky, příznačnou redukci vysokoškolského vzdělání i vzdělávání obecně na dodavatele lidského materiálu pro fungování ekonomiky. Tímto plytkým myšlením se řídí odmítání v podstatě veškerých vysokoškolských oborů, jež nepůsobí dostatečně „apoliticky“, přírodovědně či technicky a neslibují jasnou pracovní pozici v laboratoři, nemocnici či fabrice.

Útok na kritické myšlení je útokem na demokracii

Demokratická země se však bez vzdělaných, informačně gramotných lidí s rozsáhlým sociálně-humanitním přehledem neobejde. Bez všeobecného rozhledu a kritického přístupu se nemohou stát sebevědomými občany, kteří budou aktivně participovat na veřejném životě. Demokracie potřebuje — vedle nezávislé a pluralitní mediální krajiny — také kritické a svobodné akademické prostředí. S principem akademické autonomie jsou však plány Motoristů sobě v přímém rozporu.

Předseda mládežnické organizace Motoristů sobě a sněmovní lídr v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor na červencovém sněmu uskupení uvedl: „Student si školné zaplatí, protože absolvent tohoto oboru nemá pro Českou republiku a pro českého daňového poplatníka žádný ekonomický ani humanitní přínos.“

Sdělil tak vlastně, že jeho strana, potažmo vláda, by měla právo rozhodovat, který vysokoškolský obor a v jaké kapacitě se bude na veřejných vysokých školách vyučovat. Je to stejná logika, podle níž by vláda měla přímo rozhodovat o tom, kterým tématům se budou věnovat veřejnoprávní média a kolik prostoru ve vysílání každé z nich dostane.

A tu vidíme další, mnohem nebezpečnější rovinu celé věci, než je jen bezduchá ekonomizující logika. Plány Motoristů sobě, inspirované Donaldem Trumpem, jsou autoritářskou konzervativní kontrarevolucí vůči liberální demokracii.

Součástí Trumpova autokratického tažení po letošním návratu k moci bylo velké tažení proti americkým univerzitám v čele s Harvardem, údajně kvůli antisemitismu a tomu, že soukromé americké univerzity mají být baštou extrémní levice. „Učňovské obory, elektrikáři, instalatéři, ty potřebujeme v naší zemi víc. Zato méně absolventů magisterských studií LGBTQ z Harvardovy univerzity,“ prohlásila mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Inspiraci trumpovským útokem na nepohodlný akademický svět ostatně Motoristé sobě krom svého volebního programu indikují i proklamovanou činností své mládežnické organizace, vedené zmíněným Matějem Gregorem, ještě do loňského roku členem Svobodných a jejich kandidátem do Evropského parlamentu. Mladí motoristé při svém vzniku ohlásili ambici vytvořit na českých univerzitách síť „konzervativních klubů“, které budou mít za cíl potlačovat progresivní názory ve vysokoškolském prostředí.

„Je třeba dát vysokoškolské prostředí do pořádku. Volám všechny lidi, co jsou na univerzitách. Začneme jim tam dělat naprosté peklo, které tam dělají oni tím svým progresivismem,“ plánoval Gregor na jedné ze schůzek mládežnické organizace podle týdeníku Respekt.

Nehoráznosti nejsou vlastní jen Motoristům

Není to však nic specifického pro Motoristy sobě, podobné trendy sledujeme na krajní pravici i na jejím předpeklí mezi autoritářskými konzervativci už nějakou dobu. Velmi podobnou rétoriku vůči kritickým humanitním oborům používá SPD i jeho volební partneři z Trikolory či hnutí PRO Jindřicha Rajchla.

Někdy má tato rétorika i krajně nevkusnou podobu: jako prohlášení tehdy ještě poslance SPD, dnes nestraníka obhajující svůj poslanecký post na kandidátce hnutí STAČILO!, Jiřího Kobzy po předloňské střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Čtyřiadvacetiletý student historie tehdy zabil čtrnáct lidí a posléze spáchal sebevraždu.

Týden poté zveřejnil Kobza na sociálních sítích tento příspěvek: „Podle médií úspěšný absolvent FF UK, která je základnou elity progresivismu a je známá tím, že naskočí na jakoukoliv šílenost z EU (v tomto směru protesty filozofů proti klimatickým cyklům planety byly obzvláště tragikomické), sebere doma zbraně a jde vystřílet svoji školu, své kamarády a spolužáky. Není to tedy žádný konzervativní dezolát, Putinův agent či podporovatel SPD, ale špičkový produkt inkluzivního progresivistického školství.“

Vzpomenout můžeme ale i několik let starý výrok předsedy poslaneckého klubu ODS a jedné z hlavních tváří koalice SPOLU Marka Bendy: „Vysoké školy dnes produkují takové množství studentů obskurních oborů, které neučí ničemu jinému než jak nepřemýšlet o světě a nijak se s ním nezabývat, jako je sociologie, politologie, gender studies a tyhlety nesmysly. Produkuje to strašný množství osob, které, podle mě, jsou v životě úplně k ničemu.“

K tomu, že Benda pronesl výrok v době, kdy jeho vlastní stranu už mnoho let vedl profesor politologie a pedagog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Petr Fiala, patrně není nutné nic dodávat.

Humanitní a sociálněvědní obory v ohrožení

Plány Motoristů sobě, řeči Kobzy i Bendy i odmítání navýšit kapacity všeobecných středních škol ze strany hnutí ANO, ODS či Starostů mají společný původ. Je jím nenávist ke vzdělání, obzvláště humanitnímu, jež je spolu s médii a občanskou společností zdrojem kritiky vládnoucí politické moci.

Zdravá demokracie se bez všeobecného vzdělávání neobejde, i kdyby měla zřetelně oddělenou politickou a soudní moc a funkční instituce. Zatímco přírodovědecké a technické obory na vysokých školách mohou bez problémů působit skoro v kterékoliv nedemokratické zemi, humanitní obory podporující kritické myšlení bývají omezovány a podřízeny přísné kontrole.

Tyto tendence je třeba bez ohledu na politické preference jasně odmítnout. Situace v akademické sféře, zvláště ve sféře humanitních oborů, je dlouhodobě krajně neuspokojivá z důvodu nedůstojných pracovních podmínek, proti nimž končící vláda podnikla jen velice málo. S příští vládou, kterou bude pravděpodobně tvořit hnutí ANO s některým se zmíněných krajněpravicových partnerů, se v ohrožení ocitnou mimo jiné i humanitní a sociální obory.

Bude třeba se za ně sveřepě postavit. Výzkumníci, pedagogové a studenti filozofických a sociálněvědních fakult přitom udělají nejlépe, když budou nadále pokračovat ve svém nejvlastnějším poslání — kriticky reflektovat stávající struktury, odhalovat, co stojí v pozadí údajně přirozených a neměnných institucí, a ve chvíli, kdy je to potřeba, se proti nim radikálně vymezí.