Změny v poptávce po oborech všeobecného vzdělání, spojené i s vyšším počtem žáků v jednotlivých populačních ročnících, vedly letos některé kraje k navýšení kapacit na gymnáziích a lyceích. Tradičně největší rozdíl mezi počtem zájemců a nabízenými místy je v Praze a Jihomoravském kraji, ukazují data České školní inspekce a ministerstva školství. Těsně za nimi se umístil Jihočeský kraj.

Jednotlivé kraje: Přibylo míst hlavně míst na lyceích

„Navýšili jsme kapacity jak lyceí, tak gymnázií. Po více než patnácti letech jsme otevřeli nové gymnázium. V tomto volebním období jsme tak otevřeli dvě nová gymnázia, což je naprostý unikát mezi všemi kraji od 70. let minulého století,“ uvedl pro DR pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Jihomoravský kraj letos sice nezvyšoval kapacity gymnázií, jak redakci potvrdil radní Karel Jurka (ODS), vzniklo však 75 nových míst na ekonomických a technických lyceích.

Dalším krajem, který přikročil k navýšení kapacit, byl Královéhradecký. „Oproti předchozímu školnímu roku dochází k navýšení kapacity čtyřletého gymnázia o 30 míst v prvním ročníku a u lyceí dochází k navýšení o 30 míst nově zapisovaného oboru pedagogické lyceum. Dále došlo na jičínském Lepařově gymnáziu k zápisu oboru gymnázium se sportovní přípravou,“ vyjmenovala letošní změny náměstkyně hejtmana — a zároveň poslankyně — Jana Berkovcová (ANO).

Podobně kapacity navyšuje také sousední Liberecký kraj. „V souladu se strategickými dokumenty posílil Liberecký kraj od září 2026 obory ekonomické a technické lyceum, a to celkově o 195 míst. O jednu třídu více bude v příštím školním roce přijímat Gymnázium F. X. Šaldy v Liberci,“ sdělila pro DR radní Libereckého kraje Jitka Skalická (SLK).

Více míst na gymnáziích od příštího školního roku bude také na Plzeňsku. „Čtyřletá gymnázia nepatří v Plzeňském kraji mezi nejžádanější obory, jako je tomu v jiných krajích. Přesto jsme v souvislosti s demografickým vývojem navýšili i počet míst oboru čtyřleté gymnázium, a to na gymnáziu ve Stříbře o třicet míst,“ uvedl pro DR plzeňský krajský radní pro školství Vladimír Kroc (ANO).

Nejlidnatější Středočeský kraj sice letos nenavyšoval kapacity gymnázií, výrazně se však zvýšil počet míst na lyceích. Radní Milan Vácha (za STAN) redakci potvrdil, že vzniklo 311 nových míst ve 12 třídách, převážně na všeobecných lyceích. Některé obory nahradily již existující, například veřejnosprávní činnost na střední odborné škole v Neratovicích.

Radní některých krajů připouštějí, že letos žádné zásadní změny kapacit středních škol neprováděli. „Žádné zásadní změny se nečinily. Důvodem je především demografická situace v kraji. Pro srovnání mohu uvést, že předloni se v devátém ročníku základních škol na území Olomouckého kraje vzdělávalo 6 117 žáků, loni to bylo 5 960 žáků a v tomto školním roce je deváťáků celkem 5 680. V souladu s demografickým vývojem není třeba hlubšího zásahu do kapacity středních škol,“ uvedl pro Deník Referendum náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro školství Svatopluk Binder (ANO).

Minimální změny letos prováděl také Moravskoslezský kraj. „Kapacity středních škol zřizovaných krajem jsou vzhledem ke klesajícímu demografickému vývoji v Moravskoslezském kraji dostatečné. Kapacity čtyřletých gymnázií a lyceí jsme nenavyšovali, neboť v kraji neplánujeme zvyšování podílu všeobecného vzdělávání na úkor odborného,“ uvedl pro DR náměstek hejtmana Jan Veřmiřovský (ANO).

Obdobně postupoval také Pardubický kraj, kde má oblast školství v gesci radní Josef Kozel (MY). „V letošním školním roce se v devátých ročnících základních škol v Pardubickém kraji vzdělává 5 019 žáků, což je o 218 žáků méně než v předešlém školním roce. S ohledem na dostatečné kapacity středních škol a klesající počet žáků vycházejících ze základních škol kraj jejich kapacity cíleně nenavyšoval,“ uvedl Kozel prostřednictvím tiskové mluvčí Lucie Novotné.

Decentralizovaně však některé školy v kraji dílčím způsobem své kapacity rozšířily, šlo však spíše o specifické obory na středních odborných školách, jako je sociální činnost nebo lyceum se zaměřením operátor bezpilotních systémů.

„Střední školy zřizované Krajem Vysočina nabízely v podstatě stejnou kapacitu oborů a jejich strukturu, jako v minulém roce. Vzhledem k očekávanému demografickému poklesu a datům z minulých přijímacích řízení nebylo třeba k většímu navyšování přistupovat,“ uvedl pro DR náměstek hejtmana Vysočiny Pavel Řehoř (ANO). Obdobně reagovaly také náměstkyně hejtmana Ústeckého kraje Jindra Zalabáková (ANO) a radní Karlovarského kraje Hana Žáková (ANO). Podle nich je stávající oborová struktura v jejich regionech dostatečná.

Na dotazy redakce ohledně letošních změn v oborové struktuře středních škol přes opakované pokusy o kontaktování nereagovali jihočeský náměstek pro školství David Štojdl (původně zvolen za ODS) a zlínská radní Jindra Mikuláštíková (ANO).

Ministerstvo školství: Směřovat k většímu podílu všeobecného vzdělání

Ministerstvo školství ve Strategii 2030+ a jejím implementačním dokumentu pro roky 2023 až 2027 doporučuje krajům posilovat podíl všeobecného vzdělávání — gymnázií a lyceí — až na rovnoměrný poměr s odborným vzděláváním. Tento záměr potvrzuje i staronový ministr školství Robert Plaga (za ANO). „Jsem přesvědčen, že české školství se musí postupně posouvat směrem k většímu podílu všeobecného vzdělávání. Ne proto, že bychom chtěli oslabovat odborné školy, ale proto, že se zásadně mění svět práce. Mladí lidé dnes potřebují především široké kompetence, schopnost učit se, přizpůsobovat se změnám a pokračovat v dalším vzdělávání,“ uvedl šéf resortu pro Deník Referendum.

„Od krajů proto očekávám, že budou posilovat kapacity gymnázií a lyceí tam, kde je dlouhodobý převis poptávky, dívat se kriticky na strukturu velmi úzce zaměřených oborů, u nichž je nízká uplatnitelnost absolventů, a zároveň modernizovat odborné vzdělávání, aby bylo více prostupné, kompetenčně orientované a otevřené dalšímu studiu,“ uvedl dále Plaga. Jeho slova však mohou mít pouze doporučující charakter, střední školy zřizují na svém území jednotlivé kraje a ministerstvo školství na ně nemá žádný přímý vliv.

Předcházející ministr školství Fialovy vlády, Mikuláš Bek (STAN), měl ke konci svého mandátu mezi krajskými radními pro školství pouze dva své spolustraníky. Jeho hnutí bylo součástí vlád včetně hlavního města v pěti krajích. Robert Plaga, který je dnes poslancem a ministrem jako nestraník za ANO, je v jiné situaci. ANO vede školskou agendu v nadpoloviční většině krajů — v osmi — a v devíti krajích je součástí koalice.

Redakce se proto ministra školství zeptala, zda hodlá využít potenciálu, který mu dává skutečnost, že ve většině krajů vládnou jeho kolegové z hnutí ANO. Zda je bude přesvědčovat k většímu podílu všeobecného vzdělávání — i bez nutné vazby na demografickou křivku. „Cíl posilovat všeobecné vzdělávání nikdy nebyl žádný direktivní příkaz typu všude musí být padesát na padesát. Jde o směrový cíl, který vychází z dat, mezinárodních srovnání a vývoje společnosti. Je jasné, že jednotlivé kraje mají různá specifika a různý výchozí stav,“ odpověděl Robert Plaga.

Odborníci: Je třeba se dívat do budoucnosti

Oslovení odborníci oceňují, že některé kraje pomalu svou oborovou strukturu modernizují. Varují však před přístupem zbylých krajů nenavyšovat dále všeobecné obory. Upozorňují, že kraje by neměly na inovace zanevřít jen proto, že opadly nejsilnější populační ročníky a že kapacity gymnázií nejsou výrazněji nižší než je poptávka. Může jít právě o vyloučené regiony, jako jsou zčásti Ústecký a Karlovarský kraj a z druhé strany Moravskoslezský a Olomoucký kraj. V těchto oblastech je motivace ke studiu na gymnáziu či lyceu nižší i u žáků, kteří by na takové studium měli předpoklady.

„Byla bych velmi opatrná s tvrzením, že má některý kraj ,hotovo‘, zejména při současném nastavení přijímacího řízení. Dnes totiž neznáme autentickou poptávku, ale pouze poptávku deformovanou systémem. Preference uchazečů při výběru konkrétního oboru jsou ovlivněny nejen zájmem o obor a vidinou snadného uplatnění na trhu práce, ale také nabídkou a kapacitami studijních programů v místě jejich bydliště či jejich dopravní dostupností,“ upozorňuje ve vyjádření pro Deník Referendum analytička EDUin Nikola Šrámková.

Významný vliv má podle Šrámkové i podoba přijímacího řízení, v němž si žáci nejprve volí školy, na něž se chtějí hlásit, a až poté absolvují přijímací testy. „Současný systém přijímacího řízení vytváří prostředí, ve kterém mnozí uchazeči volí strategicky, tedy ne podle svého zájmu, potenciálu a aspirací, ale podle odhadu svých šancí na přijetí. Část uchazečů podává ,bezpečné přihlášky‘ a rezignuje na ambicióznější volbu kvůli obavám z neúspěchu,“ říká Šrámková. V lokalitách s nedostatkem míst na žádaných oborech je tato strategie ještě silnější.

S tím souhlasí i analytik organizace PAQ Research Jan Zeman. „Rodiče mají mnohem větší zájem o všeobecné obory středních škol, než kolik jich dnes kraje nabízí. Za ideální volbu pro své dítě považuje gymnázium či lyceum 32 procent rodičů, současný podíl přijatých deváťáků ale činí jen 18 procent. Při odstranění překážek by přitom poptávka stoupla až k padesáti procentům,“ říká Zeman s odkazem na loňský tematický výzkum PAQ Research.

„Spokojenost některých krajských radních může znamenat, že je oborová soustava administrativně stabilní, panuje relativní klid ve veřejné debatě a není tlak na změny nebo se podařilo eliminovat největší excesy,“ uzavírá Nikola Šrámková z EDUin. „To je pochopitelné. Ale to ještě neznamená, že je struktura optimální.“