Ministerstvo průmyslu a obchodu, kam se v prosinci s nástupem nové Babišovy vlády po čtyřech letech vrátil Karel Havlíček (ANO), má nového zmocněnce pro technické vzdělání. Je jím Tomáš Hamberger, který byl s Babišovým kabinetem spjat už v předminulém volebním období, kdy se stal přímo poradcem premiéra Andreje Babiše (ANO) pro školství. Už předtím radil také na ministerstvu průmyslu.

Hamberger chce sladit spolupráci škol a průmyslu

Hamberger je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, sám o sobě hovoří jako o propagátorovi „moderních a inovativních postupů“ ve školství a za svou inspiraci označuje finský vzdělávací systém. V době covidové pandemie založil projekt Digitální pohotovost 4.0, který pomáhal školám se zvládáním distanční výuky.

Zejména byl dosud spjat s propagací technického vzdělávání. Pod jeho záštitou vznikl projekt „Tour For The Future — Pojízdná učebna techniky“, který si klade za cíl vzbudit u žáků základních škol zájem o řemesla. Byl také spolu s Havlíčkem — který tehdy ještě nezastával politickou funkci — v roce 2019 spoluautorem Inovační strategie České republiky. Ta v sekci školství upozorňuje na údajné nedocenění polytechnického vzdělání v tuzemsku, absenci povinné technické výuky či na nedostatečnou spolupráci škol a zaměstnavatelů v souvislosti s regionální infrastrukturou.

Zanášení představ průmyslu o vzdělávání do tuzemského systému má být i rolí Hambergera coby nového zmocněnce. „Mým cílem je sladit spolupráci státu, škol a průmyslu tak, aby technické vzdělávání lépe odpovídalo potřebám praxe. Pokud chceme dlouhodobě silný a konkurenceschopný průmysl, musíme dbát na to, abychom měli dostatek kvalifikovaných techniků, mistrů, inženýrů i řemeslníků,“ uvedl Hamberger v oficiálním prohlášení ke svému jmenování.

Ohledně konkrétní náplně jeho práce a způsobu, jakým chce zmocněnec sladit vzdělávání a potřeby průmyslu, však úřady mlží. Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová na opakované dotazy redakce pouze odkázala na propagační materiály zveřejněné na webu a sociálních sítích. „Budu podporovat a popularizovat technické vzdělávání. Budu hodně pracovat s motivací, aby mladí viděli, že studium techniky má smysl,“ říká nekonkrétně v jednom z těchto videí na sociálních sítích Hamberger. Na dotaz ohledně konkrétní agendy a vymezení Hambergerovy funkce však Filipová neodpověděla.

Obdobně nesdílné je také ministerstvo školství, které má na rozdíl od ministerstva průmyslu vzdělávací politiku ve své gesci a odpovědnosti. „Ministerstvo školství je na vzájemnou spolupráci s ministerstvem průmyslu připraveno. Náplň role pana zmocněnce stejně jako forma a rozsah spolupráce s jednotlivými resorty však spadá do gesce ministerstva průmyslu a obchodu,“ uvedl pro DR mluvčí resortu školství Ondřej Macura.

Na opakované dotazy, v jakém bude Hamberger styku s ministerstvem školství, jak bude vzájemná spolupráce vypadat, jaký bude mít rozsah a zda je ministerstvo školství již se zmocněncem v kontaktu, již Macura neodpověděl.

Funkce zmocněnce nemá jasné zadání

Nejasnost Hambergerova postavení byla také jedním z témat sněmovní schůze k vyslovení důvěry vládě předminulý týden. „Při pohledu na kroky této vlády se zdá, že ministr školství je jen fíkovým listem, zatímco reálná moc se přesouvá jinam. Zatímco Robert Plaga sedí na ministerstvu školství, pan premiér Babiš si na ministerstvu průmyslu a obchodu zřídil fakticky druhé, stínové ministerstvo školství,“ uvedla ve svém vystoupení poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).

„Jmenování pana Tomáše Hambergera zmocněncem pro technické vzdělávání není jen detail. Je to důkaz, že Andrej Babiš svému ministrovi školství nevěří. Je to důkaz, že vzdělávací politiku nebude určovat pedagogická veřejnost a experti, ale průmyslová lobby,“ prohlásila dále.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) se proti jejímu vystoupení ostře ohradil. „Je úplně úsměvné, že řeknete, že přes zmocněnce pro technické vzdělávání, tedy asi jednu desetinu toho, co je v agendách ministerstva školství, bude řízena školská soustava. A ještě úplně bizarní je, že řeknete, že to tím pádem bude ovládat průmyslová lobby,“ řekl Plaga ve sněmovně.

„Zeptejte se doma, protože manžel vám řekne, že skutečně přes zmocněnce ministra Plagu řídit nebude,“ dodal ministr s narážkou na to, že manželem Zajíčkové je současný pražský zastupitel a předseda Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Varování před mocí průmyslové lobby ve svém vystoupení odmítl i ministr průmyslu Havlíček, který zároveň zkritizoval minulou vládu Petra Fialy (ODS), že údajně nedostatečně podporovala technické vzdělávání.

Podle analytičky organizace EDUin Nikoly Šrámkové může být pozice zmocněnce užitečná, pokud by fungoval jako skutečný propojovací uzel mezi resorty. „A nikoliv jako jednostranný lobbista průmyslu. Jak jasně říká Strategie 2030+, vzdělávání má být zaměřeno především na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život, tedy nejen pro uplatnění na trhu práce,“ upozorňuje Šrámková.

„Navíc je třeba připomenout, že nedostatek pracovní síly se netýká pouze technických profesí. A demografický vývoj je neúprosný, více lidí v produktivním věku již pravděpodobně nebude. Někteří zaměstnavatelé proto vytvářejí tlak na to, aby žáci více směřovali do nematuritních oborů, případně do odborných maturitních oborů a vstupovali přímo na trh práce, protože podniky nemají dostatek aktuální pracovní síly,“ poukazuje dále Šrámková na fenomén, kdy se v rámci jednotlivých středoškolských vzdělávacích soustav napříč kraji klade důraz spíše na požadavky lokálního průmyslu než na zájem dětí.

„Co se týče nematuritních oborů, řemesla potřebují kvalitu a opravdový zájem, nikoli propagaci a nábor, jak je zmíněno ve vládním programovém prohlášení,“ shrnuje Šrámková.

Před nejasně vymezenou funkcí ministerských zmocněnců pak varuje politoložka Vladimíra Dvořáková z Českého vysokého učení technického. „I za předchozí Fialovy vlády bohužel vznikaly pozice nejrůznějších poradců a zmocněnců, aniž by bylo zcela jasné, co je náplní jejich práce. Jsou to lidé, kteří na úřadech působí mimo služební poměr, takže by minimálně měli mít jasně vymezenou pravomoc, co každý konkrétní zmocněnec může a co nemůže, a také definovanou odpovědnost, vztah k úředníkům i přístup k interním materiálům,“ říká Dvořáková pro Deník Referendum.